Boj proti suchu je mojí prioritou, pro Evropskou unii by měl být důležitější než emise oxidu uhličitého. Uvedl to vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě), který dočasně svou funkci pozastavil, s tím, že osobně nechal přepracovat výhled pro životní prostředí do roku 2030, respektive 2050 tak, aby více zahrnoval právě boj se suchem. Dostatek vody bude výzva pro celé 21. století, dodal Turek s tím, že díky novým strategiím a legislativním změnám by mohlo být možné postavit desítky vodních staveb. Konkrétně zmínil například vodní přehradu Nové Heřminovy, kterou podle Turka blokují paradoxně i zelení aktivisté. Vláda Andreje Babiše (ANO) bude sucho řešit na svém pondělním jednání.
Kritické sucho v posledních měsících trápí zemědělce, reagovat na něj v pondělí bude na svém jednání i Babišův kabinet. Podle Filipa Turka nicméně neexistuje žádné okamžité či snadné řešení. „Pokud někdo říká, že sucho má jednoduché a rychlé řešení, tak lže. Když jsem v lednu nastoupil na ministerstvo životního prostředí, tak prvním úkolem, který jsme převzali, byl dlouhodobý výhled pro životní prostředí do roku 2030 s dlouhodobým výhledem do roku 2050. Ten obsahoval pouze boj s klimatem, prostě boj s větrnými mlýny. Je to hezké, že chce někdo snižovat CO2, ale my to tady v České republice s ohledem na to, jak produkuje třeba Asie, úplně nevyřešíme,“ řekl Turek.
Vláda tak strategii nepřijala a resort vytvořil novou. „Ta se zabývá tím, jak pracovat s vodou do budoucna. Je to o komplexní změně přístupu k vodě, o novém vodním zákoně, o erozní vyhlášce, je to o tom, že přístup musí změnit zemědělci, přístup se musí změnit i lokálně a pak i ty velké vodní stavby,“ poukázal Turek s odkazem na přehradu Nové Heřminovy, kterou podle něj částečně blokují i samotní ekologičtí aktivisté. „Třeba Berlín by mohl být za pár desítek let bez vody, pokud my neuděláme něco zásadního. To znamená, Libouš a Bílina, to znamená vznik dalšího velkého jezera,“ dodal dále Turek s tím, že i na radě ministrů životního prostředí připomněl, že vodní strategie by měla být pro Evropskou unii důležitější než boj s CO2.