Propaganda a masírka masmédii v čele se Seznamem je už na úrovni předválečného šílenství v roce 1939 a pokud se nespojí obyčejní lidé v protiválečném postoji proti manipulačním masmédiím, předlužená Evropa se zase může stát strůjcem třetí světové války! (Tolik úvodem, proč celý text je převzat z ParlamentníchListů a měl by si to přečíst každý)
Ve sporu se Seznamem má Babiš naprostou pravdu
25.09.2026 11:31 | Kauza autor: Jakub Vosáhlo
Válka Andreje Babiše se Seznamem se přesunula před soud. Seznam.cz žádá omluvu, premiér ustoupit nehodlá a trvá na svých slovech o šesti miliardách vyplacených přes někdejší kyperskou společnost i veřejných peněz mířících do médií. I další lidé začínají mluvit o zvláštnostech fungování internetového gigantu.
Foto: Vláda ČR
Popisek: Andrej Babiš
_______________
Premiér Andrej Babiš dlouhodobě ostře kritizuje média spadající pod Seznam.cz, především Seznam Zprávy a Novinky.cz. Zpochybňuje jejich nestrannost a opakovaně je obviňuje z manipulací, zaujatosti či politického aktivismu. Vyhrocený konflikt už mezitím dospěl až k soudu – Seznam.cz na premiéra podal žalobu a požaduje mimo jiné omluvu a smazání některých jeho příspěvků.
U soudu se bude řešit například premiérovo video, které 28. března 2026 zveřejnil na sociálních sítích. Seznam Zprávy a Novinky.cz označil za „politicky aktivistická média“ a jejich počínání za „otevřené tažení proti naší koaliční vládě“. Majitele Seznamu Iva Lukačoviče zároveň obvinil, že svá média používá jako „zbraň proti vládě“. Redakce podle Babiše kvůli „lhaní, manipulacím a zaujatosti“ přišly o důvěryhodnost.
Ve stejném videu se premiér vrátil také k jednomu z nejostřejších bodů své pře s Lukačovičem – k šestimiliardové dividendě a někdejší kyperské společnosti. Ani s tímto tvrzením ale nepřišel poprvé. Už 18. listopadu 2025 ve videu tvrdil, že Lukačovič nechal ze Seznamu vyplatit šest miliard korun přes kyperskou firmu, přičemž z této částky nebyla v Česku odvedena patnáctiprocentní srážková daň. Tu Babiš vyčísloval přibližně na 900 milionů korun.
Společnost Seznam.cz podala žalobu na ochranu své dobré pověsti kvůli jeho výrokům o daních i médiích společnosti. Brání se zejména jeho tvrzením, že v souvislosti s výplatou dividend neodvedla v Česku srážkovou daň ve výši zhruba 900 milionů korun. Ohrazuje se také proti tomu, že premiér označuje obsah jejích zpravodajských médií za lživý a účelově poškozující, i proti jeho výrokům mířícím na jejich novináře. Součástí žaloby je rovněž Babišova veřejná výzva k bojkotu služeb Seznamu, která podle společnosti může poškodit její postavení v hospodářské soutěži.
Po premiérovi požaduje smazání některých příspěvků na sociálních sítích, omluvu, náhradu nákladů řízení a také to, aby se podobných výroků do budoucna zdržel.
Babiš ustoupit nehodlá. Za svými výroky si stojí a naopak tvrdí, že média vlastněná Ivem Lukačovičem o něm dlouhodobě zveřejňují nepravdivé informace a manipulují s fakty. Jeho právní zástupce Jiří Urbánek u soudu namítal, že Seznam vytrhává některá premiérova vyjádření z kontextu a přisuzuje jim jiný význam. Žalobu považuje za nedůvodnou a žádá její zamítnutí, jak hned ve čtvrtek 24. září na úvod procesu před Městským soudem v Praze sdělil jeho advokát.
Šest miliard, Kypr a spor o 900 milionů
V centru daňové části sporu stojí někdejší kyperské sídlo mateřské společnosti Seznamu. Babiš o něm mluvil v souvislosti s výplatou šestimiliardové dividendy přes tuto společnost. Pokud by transakce proběhla v Česku, musela by z ní být odvedena patnáctiprocentní srážková daň, která by při prostém výpočtu odpovídala 900 milionům korun.
Později přitom Babiš zdůrazňoval, že samotný postup považuje za legální. Jeho výtka míří k tomu, že při tomto uspořádání nebyla tato daň odvedena v Česku.
„Pan premiér Babiš má pravdu. Seznam Zprávy sídlily až do roku 2025 na Kypru z důvodu daňové optimalizace, což samy připouštěly. Pak se přesunuly do švýcarské holdingové společnosti a část daňové povinnosti od té doby plní v České republice,“ přibližuje pro ParlamentníListy.cz spletitou korporátní historii docent Miroslav Ševčík, bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.
„Z částky 900 milionů korun nebyla odvedena srážková daň ve výši 15 procent, což je spojeno s tím, že na Kypru se tyto daně v této podobě neodvádějí,“ vysvětluje dále ekonom.
Významný český podnikatel, který si nepřál být jmenován, k daňové morálce internetového magnáta pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Andrej Babiš má ve sporu se Seznamem naprostou pravdu, i když se možná nevyjádřil úplně přesně.“
Jestliže jako Čech podnikám a vlastním firmu ve své zemi a vyplatím si dividendu, je podle něj logické, že ji podle českého práva také zdaním. To ale bohužel není případ dividendy Iva Lukačoviče a jeho firem registrovaných na Kypru, kde se daní za výrazně výhodnějších podmínek.
„Já vůbec nepochybuji, že pan Lukačovič má všechny své daně zaplacené přesně podle zákonů. Problém je ale v tom, že ty platby neproběhly v České republice, kde vydělává,“ vysvětluje podnikatel. „Když si vyplatím dividendu já, odvedu z ní patnáct procent daně českému státu a vnímám to jako svůj projev důvěry v tento stát. Podobně jako paní Renata Kellnerová, která nedávno převedla do Česka sídlo několika zahraničních firem,“ dodává.
Andrej Babiš později rozdílný přístup ilustroval na vlastní dividendě z Agrofertu. Před vložením holdingu do svěřenského fondu mu byla vyplacena dividenda ve výši pěti miliard korun, z níž podle jeho vyjádření Agrofert odvedl státu 750 milionů korun. Babiš tak inkasoval 4,25 miliardy. „Kdybych měl sídlo na Kypru, tak z toho stát neuvidí ani korunu,“ prohlásil.
Při výplatě dividendy fyzické osobě v Česku se standardně odvádí 15procentní srážková daň. U dividend mezi firmami v rámci EU ale může při splnění zákonných podmínek platit osvobození. Babiš tvrdí, že právě kvůli výplatě přes tehdejší kyperskou mateřskou společnost nebylo z šesti miliard v Česku odvedeno 15 procent, tedy zhruba 900 milionů korun.
Samotný předpoklad, že by Seznam měl 900 milionů korun zaplatit, firma odmítá. Odkazuje na evropská daňová pravidla, podle nichž může být výplata dividend mateřské společnosti z jiného členského státu EU nebo ze Švýcarska při splnění zákonných podmínek od srážkové daně osvobozena. Zdůrazňuje také, že Seznam.cz sídlí v Praze, Lukačovič je českým daňovým rezidentem a na daních nic nedluží.
Babišův advokát Jiří Urbánek u soudu upozorňoval, že premiér legalitu tohoto postupu ve svých vyjádřeních zmiňoval. Seznam ovšem namítá, že tento kontext začal Babiš zdůrazňovat až poté, co společnost podala žalobu.
„Některým médiím nemůžete věřit“
Daňový spor je ovšem jen jednou částí mnohem širšího střetu. Babiš míří také na samotné fungování médií Seznamu a na veřejné peníze, které tam vedle dalších médií směřovaly za vlády Petra Fialy. Stát podle něj platil zbytečné informační kampaně, z nichž těžila i média. V jednom z rozhovorů jmenoval právě Seznam Zprávy a Novinky a prohlásil: „Oni tím fakticky média financovali, respektive korumpovali.“
Premiér tuto „korupci“ spojil také se způsobem, jakým Seznam Zprávy informují o společnosti Agrofert a jeho vazbách. „Bohužel žijeme v době, kdy některým médiím nemůžete věřit, protože často lžou. Třeba že Agrofert dluží miliardy,“ uvedl Babiš loni v listopadu. Seznam Zprávy a Novinky tehdy zároveň označoval za své největší mediální protivníky během voleb.
První soudní jednání verdikt nepřineslo. Krajský soud v Praze označil část Babišových výroků za skutková tvrzení a vyzval premiéra, aby pro ně předložil důkazy. Jde mimo jiné o jeho výroky, že média vlastněná Seznamem jsou „prolhaná“, že Seznam patří k „polistopadovému kartelu“ nebo že po skončení Fialovy vlády přišel o „štědré penězovody“. Další jednání je naplánováno na 10. prosince 2026.
Česká ekonomika
Premiér kritizuje posílání veřejných peněz do médií za Fialovy vlády dlouhodobě a popisuje systém státních informačních kampaní. Na nedávné tiskové konferenci po jednání vlády také připomněl, že projekt strategické komunikace vlády měl v letech 2022 až 2025 podle jím prezentovaných údajů stát 157 milionů korun, z toho 132 milionů mělo směřovat na zmíněné kampaně. Zmínil například „Deštník proti drahotě“ za 23,8 milionu a „Česko informuje“ za 34,3 milionu korun.
Další ukázka z webu Skrytá Pravda – redakčně vloženo: Lukačovič pláče, že Babiš ho bojkotem poškozuje. A toto je co?
Tyto peníze se následně přesouvaly k mediálním agenturám. Tyto struktury podle něj získaly od roku 2014 od 138 institucí zakázky v celkové hodnotě 5 284 566 307 korun. „Tenhle systém tady funguje,“ prohlásil premiér. Od agentur peníze následně směřovaly k vybraným médiím.
Devět milionů za Hladíka. V dokumentech i Seznam
Investigativec vystupující pod pseudonymem Thomas Paukner z Deníku P před několika dny upozornil na nejnovější příběh této korupce médií. Odehrát se měl na samém konci Fialovy vlády u lidoveckého ministra Petra Hladíka. Připravená komunikační kampaň Ministerstva životního prostředí se týkala akceleračních zón pro obnovitelné zdroje, zejména větrných elektráren. V listopadu 2025 ministerstvo uzavřelo smlouvu za 7,5 milionu korun bez DPH, tedy 9,075 milionu korun včetně DPH.
Podle smlouvy měla kampaň realizovat agentura Konektor Digital. Paukner však na základě interních materiálů MŽP tvrdí, že významnou roli při její přípravě sehrával tým spojený se Svazem moderní energetiky a jeho ředitelem Martinem Sedlákem.
Z dokumentů zveřejněných Deníkem P vyplývá, že součástí připravované kampaně měl být fact-checking, práce s experty i komunikace směrem k médiím. Jeden z interních rozpočtů vyčísloval tuto část na 700 tisíc korun bez DPH – 100 tisíc na management, 350 tisíc na odměny expertům a 250 tisíc na redakční práci agentury. Experti měli mimo jiné vystupovat v médiích a podílet se na ověřování informací používaných v kampani.
Pozornost budí také část interních materiálů nazvaná „Návrh placených spoluprací s médii“. Mezi celostátními médii uváděla Aktuálně.cz, iDNES.cz a Seznam Zprávy, mezi regionálními Deník.cz. Další dokument obsahoval seznam konkrétních „klíčových médií a novinářů“ z Hospodářských novin, MF DNES, Seznam Zpráv, ČTK, Českého rozhlasu, České televize nebo DVTV. Deník P ovšem zároveň upozorňuje, že získané dokumenty neuvádějí konkrétní platby jednotlivým mediálním domům, a nelze tak potvrdit, že uvedené redakce skutečně za publikování dostaly zaplaceno.
Paukner se ve svých textech zaměřil také přímo na Seznam Zprávy a jejich šéfreportérku Marii Bastlovou. Upozornil na její spolupráci se Svazem moderní energetiky a tvrdí, že za úplatu moderovala jeho akce, na nichž vystupovali také tehdejší ministr Petr Hladík a Martin Sedlák. Nešlo přitom o jedinou spolupráci. Bastlová moderovala také podcast Pod proudem, který vznikal ve spolupráci Svazu moderní energetiky, Aliance pro energetickou soběstačnost a portálu Obnovitelně.cz. Paukner uvádí, že tento projekt získal z veřejných peněz bezmála dva miliony korun.
Zároveň popisuje, že ještě před zastavením kampaně vznikl materiál označovaný jako fact-checking a první redakční výstupy byly rozesílány do médií. Studie Proti větru, kterou připravila Asociace pro mezinárodní otázky, se podle Deníku P dostala k předem vytipovaným novinářům. Jeden z následných textů publikovaly Hospodářské noviny, tématu se poté věnovaly také Seznam Zprávy, Respekt a Reportéři ČT. Samotná časová návaznost však nedokládá, že jejich redakční obsah vznikl na objednávku ministerstva nebo za úplatu.
Petr Hladík takový obraz kampaně odmítl. Tvrdil, že se projekt ve skutečnosti nerealizoval a práce byly zastaveny. Deník P proti tomu staví akceptační protokoly MŽP, které mají dokládat dokončení fact-checkingu a část navazujících prací. Samotné ministerstvo uvedlo, že návrh kampaně, její strategie a načasování neodpovídaly zamýšleným cílům a že pokračování v této podobě by nebylo hospodárným využitím peněz. Hladík rovněž odmítl, že by Sedlák zasahoval do interního chodu ministerstva; jeho působení označil za konzultační.
Když klient platí, neútočí se na něj. A když platí vláda…
Podle Miroslava Ševčíka, dnes poslance za SPD, se Seznam Zprávy chtějí řadit mezi mainstreamová média. „Ale jejich zpravodajství je tendenční. Je také cenzorské, protože vyhazují desítky až stovky lidí z čtenářských diskusí za příspěvky, které nekorespondují s jejich sorosovským myšlením. Což mi vždycky připomene starý režim, kdy také některé zprávy nemohly být zveřejňovány,“ vzpomíná Ševčík.
„Seznam Zprávy jsou tendenční, byli tam v minulosti i novináři, co se nechávali platit a museli redakci opustit. Ukazuje to celkový trend žurnalistiky na objednávku, která má většinou pošpinit některé osoby. V tom má Andrej Babiš jednoznačně pravdu, i když se to asi netýká úplně všech novinářů Seznam Zpráv,“ říká pro ParlamentníListy.cz docent Miroslav Ševčík.
Mediální analytička Alena Maršálková pro ParlamentníListy.cz v této souvislosti připomíná, že premiér Andrej Babiš mluvil o tom, že za Fialovy vlády se jednalo o širší systém, v jehož rámci měla vybraná média získat z veřejných peněz až 5,3 miliardy korun. „Předpokládám, že tato tvrzení doloží soudu smlouvami z veřejných zdrojů, které vždy obsahují mediaplány, tedy média, termíny a formu PR produktu, reklamy či kampaně, kde budou zveřejněny,“ říká Maršálková. Předpokládá, že média společnosti Seznam budou na čelních místech.
„Jak to fungovalo v reálu? Státní instituce, úřad vlády, ministerstvo, zdravotní pojišťovna nebo státní fond se rozhodl, že realizuje mediální kampaň. Známe jich z minulosti dost. Deštník proti drahotě, Datovka, kampaň na změnu zdravotní pojišťovny, očkovací kampaň nebo Zelená úsporám atd.,“ shrnuje Maršálková.
Na kampaň se pak vybrala mediální agentura – v českém rybníčku je jich jen několik –, která si nechala schválit mediaplán a podle něj se pak distribuovaly prostředky na „inzerci“.
„Nákup mediálního prostoru mediální agentura sjednala s obchodním oddělením daného média. Novináři zpravodajství a publicistiky vám budou tvrdit, že neexistovala žádná dohoda, že se proti inzerentovi nepíše. Není to pravda. Sice neexistuje v písemné podobě, ale v ústní. Žádný inzerent, hlavně instituce veřejné správy, politici nepřipustí, aby pak média, ve kterých inzerují a zveřejňují mediální kampaně za desítky milionů korun, jim šlapala na paty, notabene je kritizovala,“ vysvětluje další postup Alena Maršálková. Média podle ní peníze potřebují a podle toho k „platícímu“ klientovi vždy přistupují.
Připomíná i nejnovější případ, kdy si Seznam dohodl spolupráci se Správou Pražského hradu. Ta je příspěvkovou organizací zřizovanou Kanceláří prezidenta republiky. Barterová smlouva v hodnotě tří milionů korun přináší Seznamu výhody, na které by jinak nedosáhl. A současně se podle Maršálkové dá velmi snadno prokázat, zda neupřednostňuje Pražský hrad a prezidenta republiky i v rámci zpravodajství.
„Dokázat to lze podrobnou mediální analýzou mediálních výstupů. V daném období a v daném médiu se provede monitoring kvantity výstupů a poté se sentimentem označí jednotlivé články či reportáže. Přesně se pak zjistí, kolik článků bylo proti zadavateli, tedy negativních, nebo naopak pozitivních či neutrálních,“ vysvětluje.
Média ze skupiny Seznam, jako jsou Novinky.cz, věnují velkou pozornost také hradnímu páru a jeho společenským aktivitám. Zachycují například setkání prezidenta Petra Pavla se známými osobnostmi. Aktuálně například jeho opětovné setkání s hollywoodským hercem Keanu Reevesem v New Yorku.
Za povšimnutí stojí také četnost, s jakou se první dámě Evě Pavlové věnuje Super.cz, tedy další médium ze skupiny Seznam. Její šatník sleduje prakticky od nástupu Petra Pavla na Hrad. Už při inauguraci v březnu 2023 server podrobně rozebíral symboliku jejích dvou modelů. V dalším článku nechal její oblečení hodnotit stylistu Filipa Vaňka. Krátce nato se věnoval také outfitům první dámy při cestách na Slovensko a do Polska, kde ji část čtenářů přirovnávala k princezně Dianě.
Pozornost pokračovala i v dalších letech. V roce 2024 médium označilo Pavlovou za „královnu bílých tenisek“ a sledovalo dvoje šaty, které vystřídala na brněnském módním veletrhu. V říjnu 2025 hodnotilo její zelené šaty při udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. A v březnu 2026 vznikl samostatný článek o tom, že první dáma znovu oblékla své oblíbené šaty.
ParlamentnímiListy.cz oslovený podnikatel se nad rámec dotazu o daňových záležitostech vyjádřil i k premiérovu dojmu, že média z vydavatelství Seznam jsou tendenčně zaměřena proti němu i jeho vládě. Jako čtenář i pamětník musí premiérovi dát za pravdu. „Za poslední roky marně vzpomínám, že bych tam viděl titulek, který by nebyl proti Babišovi nebo jeho vládě negativní. A v podstatě není den, aby na něj nějakým způsobem neútočili,“ dodává čtenářský postřeh.
Kompletně jako velice důležitý text přebráno z ParlamentníListy a nebylo změněno nic, by to někdo nezneužil.
Skrytá Pravda už dříve upozorňovala
Petr Pokorný
InfoKurýr se přidává k tomuto názoru a rádi Babišovi pomůžeme doložit lži a dezinformace Seznamu!
Takto šíří Seznam lži o našem webu: