AKTUALIZOVÁNO
Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. ČTK to dnes potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na síti X uvedl, že Knížák zemřel dnes ráno. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie.
Knížák stál u zrodu českého undergroundu, po změně režimu byl rektorem AVU a několik let vedl Národní galerii. Často se vyjadřoval ke společenskému dění v zemi, pokoušel se prosadit i v politice. Byl znám jako příznivec bývalého prezidenta Klause a ODS, za kterou v roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu.
V širší známost veřejnosti vešel Knížák v době, kdy řídil Národní galerii, tedy v letech 1999 až 2011. Jeho éru vedle úspěchů provázely i konflikty. Podařilo se mu vyrovnat deficitní hospodaření, zasloužil se o zvládnutí následků povodní v roce 2002 či o rozšíření galerie o další prostory. Část odborné veřejnosti byla ale k jeho způsobu řízení NG kritická.
Slova chvály si Knížák vysloužil za své působení ve funkci rektora AVU. Do čela školy byl zvolen aklamací v roce 1990 a ve funkci zůstal až do ledna 1997. Na akademii přinesl nové impulsy a otevřel ji světu. Také 25 let vedl Ateliér intermediální tvorby, který založil. K jeho studentům patřili například Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová nebo Milan Mikuláštík. V roce 2015 ale Knížák neuspěl u konkurzu, který se na místo vedoucího ateliéru konal. Mezi jeho studenty to vyvolalo bouři nevole.
Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Studoval na Vysoké pedagogické škole, na AVU a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, svá studia však nedokončil. Až v letech 1997 až 1998 absolvoval doktorandské studium na AVU. Na přelomu 60. a 70. let byl Knížák znám jako zakladatel Klubu Aktual a stejnojmenné beatové skupiny, která je považována za jednu z nejvýznamnějších undergroundových kapel za komunistického režimu.
V letech 1968 až 1969 přednášel na dvou univerzitách v USA. Byl také příznivcem mezinárodního hnutí výtvarníků Fluxus, jehož akcí se zúčastnil zejména při svém pobytu v USA a které vzniklo na principech dadaismu, kdy názor či postoj umělce byl důležitější než tradiční výstava. Oblíbené prostředky byly proto akce, happening, instalace, performance, objekt, hudba, zvuk, vůně, vizuální představa či jen prožitek. Do roku 1970 vykonával Knížák různá příležitostná zaměstnání, poté působil jako samostatný umělec. V 80. letech znovu přednášel v zahraničí, v Hamburku a v Salcburku. Za normalizace byl šikanován policií, několikrát zadržen a jako „nepřítel státu“ opakovaně skončil ve vězení.
Knížák vystavoval v tuzemsku, v Evropě, v USA, Japonsku, Kanadě i Austrálii. Jeho dílo je zastoupeno v Muzeu moderního umění v New Yorku, britské Tate Gallery, francouzském The Centre Pompidou a dalších institucích. Je autorem básní, vydal desítky knih, katalogů a hudebních nosičů. Jako sběratel loutek je autorem Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku. Za svoji práci získal řadu ocenění, mimo jiné v roce 2010 medaili Za zásluhy.