Kalifornské benzinky řeší svérázný problém. Cenové tabule zvládnou zobrazit nejvýš 9,99 dolaru za galon — a na několika stanicích už nafta tohoto stropu dosáhla. Tak drahá nafta v dějinách nikdy nebyla.
A ještě hůř: podle některých zpráv je vyvěšená maximální cena 9,99 dolaru pro řidiče kamionů signálem, že nafta došla úplně. Drahé palivo ekonomiku bolí. Žádné palivo za jakoukoli cenu je ale docela jiný druh krize.
Skutečný problém Ameriky
Po amerických dálnicích se valí kamiony na naftu a svážejí do obchodů všechno, bez čeho se neobejdeme. Co neuveze kamion, veze nákladní vlak — a také na naftu. Zdraží-li nafta, zdraží i všechno, co se na ní veze. To je jeden z důvodů, proč inflace roste mnohem víc, než je vláda ochotná přiznat.
Naftovou krizi musel nakonec uznat i prezident Trump — tak hluboko se propadla. Ani kousek viny na sebe pochopitelně nevzal: ani za válku proti Íránu, do níž se pustil z vlastní vůle, ani za pokračující zástupnou válku Západu s Ruskem vedenou rukama Ukrajiny. Vinu hází na ukrajinské údery proti ruské energetické infrastruktuře.
Teď po Ukrajině chce zastavení útoků na ruské energetické zdroje: nafta je globální komodita a nedostatek vyvolaný útoky dopadá i na nás doma. Jenže útočící drony hluboko v ruském vnitrozemí navádí americká rozvědka — ta Ukrajincům dodává souřadnice cílů.
Jenže rusko-ukrajinská válka je jen část potíží. Trump se může vytahovat, jak drží Hormuzský průliv — ve skutečnosti ho totiž ovládá Írán a bez jeho svolení odtud neodpluje skoro žádná ropa. Ani nic jiného.
Do hry se vložili i jemenští Húsíové spříznění s Íránem a situaci tím jen zhoršili. O víkendu zaútočili na saúdský obchvatný ropovod a z trhu zmizelo další velké množství ropy.
Skutečný problém ale není ropa ani nafta. Skutečný problém: války rozpoutané z vlastní vůle se vymknou z rukou a rozvrátí hospodářství těch, kdo je začali. Impéria v dějinách padala kvůli nekonečným zámořským válkám. Na tom nic nezmění sebehlasitější chlubení, jak velkou a silnou máme armádu.
Teď sklízíme, co jsme zaseli
Potopení americké ekonomiky Trump obhajuje nezbytností útoku na Írán — Teherán prý stál na prahu jaderné zbraně. Americké tajné služby soudily opak. Poslouchat je ale odmítl a dal na Netanjahua.
Írán „jadernou zbraň“ nakonec opravdu má. Tou zbraní je moc nad světovými toky ropy — moc dost velká na to, aby ochromila hospodářství každého případného dobyvatele. Bývalá ředitelka národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová podle tisku Trumpa varovala: po útoku Írán Hormuzský průliv uzavře. Slyšet to nechtěl.
Právě proto otcové zakladatelé nechtěli dát výkonné moci možnost začínat války. Pravomoc jít do války svěřili Kongresu — „lidové“ složce vlády. Teď vidíme následky: jejich velmi moudrou radu jsme pustili z hlavy.