Penzijní věk se má opět zastropovat na 65 letech, ani to však nestačí k „předběhnutí“ statistiky, v které Česko dlouhodobě zaostává. Jde o délku života ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. Podle nejnovějších dat Eurostatu se sice v roce 2024 u Čechů mírně zvýšila, dosáhla však jen 62,4 roku. Zatímco celková očekávaná délka života v Česku dál překročila 80 let, bez omezení běžných aktivit způsobených zdravotním stavem mají lidé podle statistiky prožít v průměru o téměř 18 let méně. A odstup Česka od evropského průměru se podle nových čísel ještě zvětšil.
Délka života ve zdraví se v Česku už dlouhé roky drží poblíž hranice 62 let. Podle dat Eurostatu se v roce 2024 zvýšila z předchozích 62 na 62,4 roku. U mužů vzrostla z 61,5 na 61,7 roku, u žen pak z 62,6 na 63,2 roku.
Výrazně výše se podle nových dat nachází průměr Evropské unie. Zatímco za rok 2023 Eurostat uváděl 63,1 roku života ve zdraví, pro rok 2024 jde o 65,2 roku. U mužů činí evropský průměr 64,8 roku a u žen 65,5 roku. Česko tak podle nejnovějších hodnot zaostává za průměrem EU o 2,8 roku, zatímco podle údajů za předchozí rok byl rozdíl jen 1,1 roku. U evropského údaje za rok 2023 však Eurostat zároveň vyznačuje přerušení časové řady, odhad a předběžnou hodnotu, meziroční skok je proto třeba brát s určitou rezervou.
Výrazně větší odstup je vidět při srovnání se zeměmi, které se v roce 2024 umístily na špici. Nejvyšší hodnotu mezi státy EU, pro něž jsou údaje k dispozici, vykazuje Itálie se 73,4 roku, následují Malta se 70,6 roku, Řecko s 69,9 roku, Bulharsko s 69,1 roku a Španělsko s 68,6 roku.