V Česku se nyní rodí rekordně nízké počty dětí, v porovnání s porodností 70. let však blednou i ročníky, které budou už zanedlouho dosahovat plnoletosti. To už v příštím desetiletí vytvoří kombinaci, která straší český trh práce a nutně do něj výrazně zasáhne. Podobně jako do celé řady dalších oblastí. Personalisté a analytici pracovního trhu tak mluví dlouhodobě o tom, že firmám nezbyde než se přizpůsobovat starším zaměstnancům. Byl to ostatně i důvod pro myšlenku navyšování penzijního věku.
Podobně jako řadu dalších důležitých oblastí zasáhne i trh práce demografický vývoj, zatímco stárnou a do důchodu budou v příštích letech odcházet silné ročníky, na trhu práce je nahrazují ročníky zásadně slabší. Největší nepoměr vyvstane s odchodem silných ročníků 70. let, kdy se rodilo v nejsilnějších letech téměř 200 tisíc dětí ročně, zatímco plnoletosti začnou dosahovat ročníky téměř o polovinu nižší. V Česku navíc platí, že většina lidí odchod do penze zbytečně neodkládá. S příchodem druhé poloviny třicátých let tak začne na český pracovní trh stále výrazněji doléhat odchod silných populačních ročníků. Největší tlak lze očekávat kolem přelomu třicátých a čtyřicátých let. Už nyní se ukazuje, že problém leží především v kvalifikovaných pozicích, které nelze tak snadno nahradit.
„Na každého jednoho absolventa budeme mít dva lidi nově s nárokem na důchod,” shrnuje problém, který se dotkne i celé řady dalších oblastí, analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career. Personalisté poslední roky spoléhají na to, že se firmy budou stárnoucí populaci nutně přizpůsobovat, dosavadní vývoj však v tomto zůstává za očekáváním. Nakonec podobně jako možné legislativní změny, které by firmám situaci mohly usnadnit, tedy například flexibilnější pravidla na trhu práce.