Začněme omluvou současné vládě. Je totiž pravděpodobné, že se rozhodla před volbami nepříliš čeřit hladinu a počkala s ukončením koncesionářských poplatků. Nebo se omlouvat nebudeme, protože jim po volbách došlo, že pokud nebudou plnit předvolební sliby, ztratí své voliče. Kde je asi pravda?
Teď to není důležité, protože Sněmovna po prvním čtení návrhu o zrušení této skryté daně ho poslala dále. Sice po těžkém průběhu a kvalitně připravené strategii, navíc s výhodou početní převahy, ale zase natolik přesvědčivě, že to opozici vytočilo. A překvapilo natolik, že nebyla připravena a musela improvizovat aspoň formou narychlo svolaných demonstrací. Je pravděpodobné, že tak bylo dosaženo jistého urychlení procesu a pokusu o převrat, které opozice připravovala na 17. listopad.
Veřejnoprávní média mají na rozdíl od komerčních přinášet zcela nezaujatě informace bez jednostranných komentářů a vycházet z výsledků voleb, tedy respektovat jejich vítěze. To ČT a ČRo rozhodně neplní a slouží pouze jedné straně. Shodou zvláštních okolností té, která je na stejné vlně, jako Soros a další globalisté. Babišovi dlouhodobě nepomáhá ani jeho kladný vztah k EU, k liberalismu a k jisté úrovni eurohujerství. I přes toto je nadále terčem kritiky obou médií fungujících na stejné linii, jako Seznam, Deník N a další čistě proliberální a často zfanatizovaná média. Ovšem ČT má jistě mnohem větší dosah.
Reklama
Koncesionářské poplatky chtěli v předešlých letech zrušit Modroptáci i Piráti. U ODS to neprošlo o jediný hlas, na což si Fiala v pořadu Terezie Tománkové na CNN Prima téměř odmítal vzpomenout (mimochodem tam Fiala tváří v tvář Okamurovi zase lhal jako o závod). Nyní se hrozně diví tomu, že se současná vláda rozhodla dokončit jejich původní myšlenku a návrh ve Sněmovně protlačila. Následná vzpoura umělců i zaměstnanců obou institucí podpořená politickým neziskovým sektorem byla připravená a čekalo se na impuls k jejímu spuštění. Důvod byl nalezen, část obyvatelstva za normálních okolností vítajícího úlevy vlastním peněženkám vyšla na Staroměstské náměstí.
Herci na pódiu komediálně poplakávají, vydávají petice, prohlášení. Jde jim o koryto, nikoliv o svobodu. Tu jim nikdo nebere, ale živobytí plynoucí z nekontrolovatelného objemu oběhu peněz oběma institucemi je ohroženo. Stát by rázem mohl hovořit do hospodaření, utrácení a šetření. Chtěl by vidět, jak je nakládáno s prostředky vloženými ze státního rozpočtu a ano, mohl by přibrzdit štvavou kampaň proti jakékoliv vládě. Ukončit mnoho let trvající jednostrannost ve prospěch STAN, Top09 a eurohujerství škodícímu naší zemi. A NKÚ by konečně mohl provést audit, který by mnohým mohl zlomit vaz. Obrazně i téměř skutečně.
Tím jsme se dostali k podstatě protestů. Pračka peněz, hlásná trouba jednoho politického směru a názoru, propaganda proti logice, ohýbání pravdy, velmi manipulativní výchova mládeže a dětí, protekce některých umělců, prosazování zájmů polických neziskovek a uplatnění pro členy rodinných klanů ovládajících mediální prostor. Přístup moderátorů poté připouští arogantní chování pětikoaličních politiků a dehonestaci stran stojících proti nim. To jsou naše veřejnoprávní média. Možná, že někomu taková vyhovují, ale spočítáme li si, kolika lidem to je, pak to nebude tak žhavé. 8 miliard ročně pro fabriku na lži a používající jinak především archív již historických pořadů a filmů je neúnosné. Platit za její výplody povinně je ztrátou zdravého rozumu. A podporovat byznys systematicky fungující pro část politického spektra je za hranicí logiky. Takže ano, podporujeme zrušení koncesionářských poplatků.
Reklama
Jindřich Kulhavý, iNadhled