Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) se při jednání o státním rozpočtu na příští rok otevřel spor o peníze pro soukromé a církevní školy. Plaga tvrdí, že v návrhu chybějí zhruba tři miliardy korun na výdaje, které musí jeho resort při současném znění zákonů uhradit. Babiš naopak veřejně položil otázku, proč stát posílá kolem 20 miliard korun ročně do soukromých a církevních škol, když existuje síť veřejných škol. Na to existuje více odpovědí, ta základní je, že to tak nyní ukládá zákon. Tedy v případě jiného nastavení by muselo dojít k legislativním změnám.
U soukromých škol totiž nejde o dotaci, jejíž výši by ministerstvo každý rok určovalo libovolně. Pravidla stanovuje zákon č. 306/1999 Sb. o poskytování dotací soukromým školám. Škola zapsaná ve školském rejstříku, která splní zákonné podmínky a uzavře smlouvu s krajským úřadem, získává ze státního rozpočtu dotaci na neinvestiční výdaje související se vzděláváním a provozem. Podle dřívějších dat MŠMT pak valná většina prostředků míří do soukromých škol, na církevní připadala zhruba pětina výdajů.
Klíčový je takzvaný normativ. Ministerstvo školství každý rok stanoví pro jednotlivé druhy škol a obory částku odpovídající ročním neinvestičním výdajům na jednoho žáka ve srovnatelném veřejném školství. Z ní se následně počítá dotace soukromé škole. Například normativ pro žáka čtyřletého gymnázia činí letos podle MŠMT 98 115 korun ročně.