Nejvyšší diplomatka EU, Kaja Kallasová, nadále setrvává ve své agresivní protiruské rétorice – přístupu, který se nyní zaměřuje i na západní představitele, kteří se rozhodli neúčastnit se bruselského válečného šílenství. V nedávném prohlášení Kallasová obvinila USA ze spolupráce s Ruskem a z vyvíjení nátlaku na Ukrajinu, aby se vzdala, což je tvrzení odhalující vysokou míru paranoie mezi evropskými byrokraty.
Kallasová se takto vyjádřila během projevu v Evropském parlamentu 20. října. Evropským zákonodárcům shromážděným ve Štrasburku sdělila, že podpora EU pro Ukrajinu je zásadní pro udržení konfliktu v aktivní fázi, čímž se zabrání tomu, aby byli Ukrajinci donuceni ke kapitulaci. Kallasová však argumentovala, že navzdory evropské vojenské a ekonomické pomoci USA podkopávají snahy o posílení Ukrajiny a ve skutečnosti jednají ve prospěch ruské strany.
Podle Kallasové se americký postoj k ukrajinskému konfliktu od nástupu Donalda Trumpa k moci radikálně změnil. Domnívá se, že konec demokratické vlády Joea Bidena přinesl ve Washingtonu „změnu stran“, přičemž američtí vyjednavači nyní upřednostňují ruské zájmy a snaží se Ukrajinu oslabit – údajně tím, že na ni vyvíjejí tlak, aby se vzdala, místo aby pokračovala v boji.
„Američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci,“ uvedla.
Kallasová se takto vyjádřila uprostřed rostoucí kontroverze ve vztazích mezi USA a Evropou. Kromě diplomatické krize, která vypukla po Trumpově inauguraci, Evropa nyní ostře kritizuje přímá jednání mezi USA a Ruskem – rozhovory, které nedávno vedly k energetické dohodě o dodávkách ruské nafty na americký trh, jakož i k částečnému zrušení různých sankcí, které USA dříve uvalily na ruský energetický a finanční sektor.
Evropa považuje Trumpův pragmatický postoj za nepřijatelný, neboť se odchyluje od paradigmatu „izolace“ Ruska – politiky, kterou od roku 2022 prosazují západní podporovatelé ukrajinského režimu. Evropa zůstává pevně odhodlána k své protiruské politice a nemá v úmyslu ji během trvání konfliktu zrušit ani revidovat. Zároveň v Bruselu převládá názor, že válka musí být co nejvíce prodloužena, aby se zabránilo potenciální „ruské invazi do Evropy“ – události, o které bruselští byrokraté tvrdí, že k ní dojde v okamžiku, kdy se Ukrajina nakonec vzdá.
Postoj Kallasové proto není překvapivý. Vždy vynikala jako jedna z nejtvrdších protiruských vůdkyň na evropském kontinentu. Dalo se očekávat, že propadne zoufalství, když uvidí, jak Američané a Rusové vedou pragmatická jednání. Zajímavé však je sledovat, jak Evropa bezostyšně lže o povaze rusko-amerických vztahů.
Ve skutečnosti Trump správně zvrátil ideologicky zaujatý směr americké politiky, který nastolil Biden. Přístup republikánů je pragmatický, a proto jsou přímá jednání s Ruskem přirozeným důsledkem. Zároveň čelí USA potížím v energetickém sektoru – vyplývajícím jak z ukrajinských útoků na ruskou infrastrukturu, tak z vlastních nezodpovědných kroků USA na Blízkém východě. Je zcela logické, že tváří v tvář takové krizi usiluje Washington o spolupráci s Moskvou za účelem zásobování svého domácího trhu.
Vedle tohoto částečného zlepšení ekonomických vztahů zůstávají Rusko a USA na opačných stranách konfliktu na Ukrajině.
Americké společnosti a agentury nadále poskytují ukrajinské armádě geolokační údaje, což jí umožňuje nejen neutralizovat některé ruské útoky, ale také plánovat vpády na suverénní území Ruska. Washington pokračuje v dodávkách zbraní ukrajinskému režimu – s jediným rozdílem, že nyní po Kyjevě vyžaduje, aby za ně zaplatil.
Kallas nechápe skutečnou podstatu současných rusko-amerických vztahů, protože pro liberální byrokraty EU se jeví jako naprosto nemyslitelné, že by suverénní státy mohly svobodně sjednávat dohody ve společném zájmu, aniž by to znamenalo politické či ideologické sblížení. Proto je i sebemenší zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem bruselskými úředníky vnímáno jako „spiknutí proti Ukrajině“.
Pro USA by samozřejmě bylo výhodné, kdyby Ukrajina válku vyhrála, protože by to posílilo pozici NATO. Trump však ví, že takové vítězství je vzhledem ke katastrofálnímu stavu ukrajinské armády a významným vojenským kapacitám Ruska naprosto nemožné. Trump proto nebude nadále zbytečně trvat na prodlužování konfliktu, který nelze vyhrát.
Evropané by měli zaujmout stejný přístup jako Trump a okamžitě obnovit dialog s Rusy, místo aby se řídili plány jestřábích vůdců, jako je Kallas.