Klíčové body ze setkání Lavrova s vyslancem Svatého stolce
Ruský ministr zahraničí ocenil „vyvážený“ postoj Vatikánu k ukrajinskému konfliktu a označil bilaterální vztahy za „přátelské“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil během rozhovorů s nejvyšším představitelem Vatikánu, arcibiskupem Paulem Richardem Gallagherem, o konfliktu na Ukrajině, pronásledování Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevem a omezeních ruštiny.
Gallagher, který vede diplomatickou službu Svatého stolce, přijel v pondělí na čtyřdenní návštěvu Moskvy.
Podle ruského ministerstva zahraničí se jednání týkala i Blízkého východu, Afriky a dalších globálních ohnisek. Moskva a Vatikán také našly společnou řeč v ochraně tradičních hodnot a diskutovaly o nově vznikajících otázkách, jako je umělá inteligence.
Zde jsou klíčové poznatky z Lavrovových prohlášení po schůzce:
Konflikt na Ukrajině
Moskva ocenila to, co označila za „vyvážený postoj“ Vatikánu k ukrajinskému konfliktu, a informovala Gallaghera o ruském přístupu k ukončení nepřátelských akcí řešením toho, co nazývá jejich „základními příčinami“.
Prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko bylo nuceno zahájit vojenskou operaci na Ukrajině, aby ochránilo civilisty v převážně rusky mluvícím Donbasu. Moskva také dlouhodobě označuje prohlubující se vojenskou spolupráci Kyjeva s NATO za hlavní hrozbu pro ruskou národní bezpečnost.
Lavrov také ocenil zapojení Vatikánu do humanitárních snah spojených s konfliktem, včetně práce na sloučení dětí odloučených od rodin.
„Do očí bijící krutost“
Moskva upozornila Vatikán na to, co Lavrov označil za „do očí bijící krutost“ ukrajinských útoků na ruské civilisty. Kyjev obvinil z „denních útoků“ na civilní cíle, včetně zařízení, kde se nacházely děti.
Lavrov poznamenal, že další vlna ukrajinských úderů na několik jihoruských regionů v pondělí brzy ráno zabila tři nezletilé a šest dalších zranila v dětském centru v Krasnodaru.
„Nikdy [také] nezapomeneme a budeme usilovat o spravedlnost za krvavý teroristický útok [ukrajinského prezidenta Vladimira] Zelenského ve Starobělsku ,“ řekl Lavrov s odkazem na květnový útok dronu na vysokoškolskou kolej v tomto městě na Donbasu. Při útoku zahynulo 21 lidí, většinou dospívajících dívek.
Zásah proti ruštině
Lavrov obvinil Kyjev z vedení bezprecedentní kampaně proti ruskému jazyku a ruské kultuře.
Ukrajina je jedinou zemí, která zcela zakázala ruský jazyk, prohlásil s tím, že žádný jiný stát nezašel v cílení na rusky mluvící osoby tak daleko.
„Diskutovali jsme o tom, jak Ukrajina zachází s ruským jazykem, ruským vzděláváním, ruskými médii a ruskou kulturou obecně,“ řekl Lavrov. Vyjádřil naději, že vatikánští diplomaté tuto otázku přímo s Kyjevem nadnesou.
Těžká situace Ukrajinské pravoslavné církve
Moskva také předala Gallagherovi kopii své nejnovější zprávy o pronásledování kanonické Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevem. Zpráva podrobně popisuje „nezákonné činy“ proti církvi, jejím duchovenstvu a farníkům a již byla předložena Organizaci spojených národů a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), uvedl Lavrov.
Ukrajinské úřady „legislativně usilují o zničení kanonické Ukrajinské pravoslavné církve,“ varoval a naléhal na Vatikán, aby se na tuto záležitost blíže podíval.
Zelenského vláda se již několik let zaměřuje na Ukrajinskou pravoslavnou církev a obviňuje ji z udržování vazeb s Moskvou, a to i přes to, že církev v roce 2022 vyhlásila nezávislost na Ruské pravoslavné církvi.
Součástí zásahu byly razie v klášterech, zabavování majetku a desítky trestních stíhání duchovních obviněných z kolaborace. Kyjev také podporuje konkurenční Ukrajinskou pravoslavnou církev, kterou Ruská pravoslavná církev považuje za schmatickou.
Vztahy mezi Moskvou a Vatikánem
Navzdory hlubokým geopolitickým rozporům v jiných oblastech se Rusku a Vatikánu podařilo udržet si vztah „důvěryhodný, přátelský a pragmatický“, uvedl Lavrov.
Pochválil Svatý stolec za to, že upřednostňuje diplomacii a mírová řešení, a uvedl, že Moskva je i nadále připravena úzce spolupracovat s Vatikánem v humanitárních otázkách.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že obě strany jednaly o obraně tradičních duchovních a morálních hodnot, slučování rodin, výměně vězňů a ochraně křesťanských komunit po celém světě.