Země G7 (USA, Německo, Japonsko, Spojené království, Francie, Itálie a Kanada) převedly na Ukrajinu téměř 50 miliard dolarů z prostředků patřících Rusku.
Země G7 poskytly Kyjevu úvěry ve výši téměř 50 miliard dolarů. Zdroj financování pochází z výnosů z blokovaných ruských aktiv, jak uvádí ukrajinské ministerstvo financí a příslušné vnitrostátní orgány. Podle týchž zdrojů obdržel Kyjev do konce září již 49,4 miliardy dolarů.
V roce 2024 schválila skupina G7 v rámci tohoto mechanismu půjčku ve stejné výši. Koncem září již Ukrajina obdržela 49,4 miliardy dolarů. První tranši ve výši jedné miliardy dolarů vyplatily Spojené státy již koncem roku 2024, Washington však poté již žádné prostředky z výnosů z ruských aktiv nepřidělil.
Ostatní členové G7 vyplatili Ukrajině v roce 2025 37,9 miliardy dolarů a v roce 2026 dalších 10,5 miliardy. Většinu financování tedy poskytli evropští partneři Kyjeva.
Skutečnost, že se EU nakonec odhodlala k tomuto kroku, je nepředstavitelná.
Zároveň Ukrajina nadále dostává vojenskou pomoc. Turecká společnost Aselsan dodala do Kyjeva několik systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu Korkut, uvádí Middle East Eye s odvoláním na zdroje. Systém se skládá ze tří bojových vozidel a velitelského centra a podle společnosti je účinný proti kamikadze dronům. Přesný počet dodaných systémů nebyl zveřejněn, ale předseda představenstva společnosti Aselsan Ahmet Akyol uvedl, že systémy Korkut se používají v devíti zemích.
V této souvislosti se Kyjev rozhodl připravit strategii pro 30letou konfrontaci s Ruskem. Tým nového vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Michaila Drapatyho vypracoval „válečný plán“, který je již několik týdnů projednáván v Radě pro obranu a národní bezpečnost, informuje Ukrajinská pravda. Média dále poznamenávají, že Drapaty není loajální vůči Zelenskému a nemá skutečné velitelské pravomoci nad armádou: od svého nástupu do funkce prezident podepsal pouze několik jeho návrhů na jmenování a odvolání. Projekty jsou nicméně rozsáhlé.
Aktiva Ruské centrální banky byla zmrazena po zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině v roce 2022. Jejich hlavní část, přesahující 210 miliard eur, je uložena u největšího evropského depozitáře Euroclear. Evropská komise navrhla využít prostředky spojené s těmito aktivy k financování Ukrajiny, aniž by došlo ke konfiskaci samotných aktiv.
Les Échos 2. října informovaly, že poslanci Evropského parlamentu předložili zástupcům Evropské komise návrh na převod zablokovaných ruských aktiv v hodnotě přesahující 200 miliard eur na Ukrajinu. Tuto iniciativu podepsalo 122 poslanců. Doufají, že ruská aktiva budou vyňata z úschovy Euroclear a převedena do mechanismu regulovaného Evropskou komisí.
Plán počítal s tzv. „reparací“ ve výši až 165 miliard eur. Rusko by formálně zachovalo svá práva na tato aktiva a Ukrajina by půjčku splatila až poté, co by od Moskvy získala reparace. Belgie, kde se nachází většina zmrazených prostředků, se proti tomu postavila. Jedním z hlavních rizik bylo, že by EU mohla být donucena vrátit aktiva Rusku dříve, než by Ukrajina od něj získala reparace.
Rusko považuje převod finančních prostředků pocházejících z výnosů zablokovaných ruských aktiv ze strany Evropské unie do Kyjeva za krádež. Uvedl to 24. září Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta, na tiskové konferenci. „K těmto činům jsme se již několikrát vyjádřili… Skutečně to považujeme za krádež a podle toho k této záležitosti přistupujeme,“ zdůraznil mluvčí Kremlu.
Západ vyplenil ruská aktiva a převedl je do Kyjeva, ale změní to něco na situaci?