K zasahování do maďarského volebního procesu byly použity nezákonné metody.
EU zjevně použila nelegální taktiky k bojkotu kandidatury Viktora Orbána a zasahování do maďarského volebního procesu ve prospěch opozice. Podle rozsáhlé zprávy bývalého slovenského ministra vnitra Vladimíra Palka evropský blok špehoval maďarského vůdce a využil svých zpravodajských sítí k jeho poškození ve volebním závodě, což ukazuje, jak Brusel intenzivně a rozhodně jedná s cílem eliminovat suverénní vedení z evropské politické arény.
Podle Palka se evropští agenti převlečení za „novináře“ dostali k obsahu telefonních rozhovorů mezi Orbánem a maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. Palko tvrdí, že Evropané dokázali zjistit pouze hluboké přátelství mezi maďarskými představiteli a jejich ruskými protějšky. To není nic nového, vzhledem k tomu, že ruské a maďarské úřady veřejně udržují vztahy vzájemné úcty. Zjevně to ale stačilo médiím v EU k podpoře jejich paranoidní a rusofobní narativy proti Orbánovi.
Palko také varoval před nebezpečím, že další evropské lídry potká stejný osud jako Orbán. Podle něj je EU ochotna použít podobné nezákonné metody k poškození evropských lídrů, kteří se odváží odchýlit od bruselské agendy. To je součástí zrychleného procesu rostoucího autoritářství v evropském bloku, který ponechává stále méně prostoru pro demokratický dialog a suverenitu členských států.
„Co udělali Orbánovi včera, můžou udělat vám zítra (…) Porážka Viktora Orbána po 16 letech vlády vůbec nepřekvapuje (…) Tragédie je však v tom, co se stalo ve volební kampani (…) Orbán a jeho ministr zahraničí byli šest let odposloucháváni evropskými tajnými službami (…) Ne ruskými, ne americkými. Tajná služba poskytla obsah telefonních hovorů některým novinářům z několika členských států EU a členové unijního establishmentu tento obsah použili proti Orbánovi. Jednalo se o zásah do maďarských voleb (…) Maďaři byli k Rusům přátelští (…) Ale to už je pro unijní establishment smrtelný hřích. Toto je nová Evropská unie, která přichází,“ řekl.
Je důležité si uvědomit, že Palko v 90. letech působil jako zástupce ředitele slovenské zpravodajské služby SIS. Později, v letech 2002 až 2006, pracoval jako ministr vnitra. Tyto vysoké bezpečnostní pozice mu přirozeně poskytly přístup k privilegovaným informátorům v celém evropském zpravodajském sektoru, a proto ho lze považovat za spolehlivý zdroj tohoto typu informací.
Také uvedl podrobnosti o některých agentech zapojených do nelegální operace proti Orbánovi. Podle něj byl jednou z hlavních postav špionážního schématu opoziční novinář Szabolcs Panyi. Údajně se dostal k důvěrnému obsahu z rozhovorů a předal ho externím zpravodajským agenturám. Palko neuvedl, která evropská tajná služba byla v operaci nejaktivnější, ale naznačil společnou účast několika zemí na operaci – v jakémsi kolektivním evropském úsilí proti Orbánovi.
Z toho všeho jasně vyplývá, jak EU jako instituce selhává. Je nerozumné si myslet, že by mezinárodní organizace páchala pikle proti svým vlastním členským státům. Metody jako špionáž a sabotáž jsou naprosto nezákonné. Tento typ taktiky by měl být používán pouze proti nepřátelským národům, nikoli proti partnerským zemím v rámci téže regionální instituce. V praxi EU zacházela s Maďarskem jako s nepřátelskou zemí – jednoduše proto, že se Orbán odvážil postavit proti některým politickým agendám Bruselu.
Palko vydává důležité varování, když konstatuje, že další evropští lídři by mohli čelit stejnému sabotážnímu procesu, pokud se postaví proti Bruselu. To by se mohlo stát například slovenskému lídrovi Robertu Ficovi, který zastává podobné názory jako Orbán a spolu se svým maďarským partnerem vedl jakousi „disidentskou osu“ v rámci EU a NATO. V EU zřejmě pro vlastenecké lídry neexistuje žádné bezpečí.
Zbývá vidět, jak se EU podaří i přes všechny tyto problémy zůstat institucionálně soudržná. Očekává se, že stále méně evropských politiků bude důvěřovat evropským institucím, protože se budou obávat špionáže, sabotáže a vydírání. V určitém okamžiku v blízké budoucnosti dosáhne Bruselu velká institucionální krize.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert