Včera ve Francii demonstrovalo proti “vysokým životním nákladům” až 800 000 lidí. Tyto včerejší demonstrace ve Francii byly takto masové, ačkoli Macron začátkem tohoto týdne zakázal všechny demonstrace, které včera nebyly organizovány odbory. Obdobné masové protesty proti “rostoucí drahotě” proběhly i ve Španělsku a v Itálii. V Itálii přitom dávali demonstranti zřetelně najevo, že nadále už nehodlají svou vládu nechat financovat válku na Ukrajině na úkor nesnesitelného růstu jejich vlastních životních nákladů. A to má být hůř. Neb Euro-Komisariát přichystal všem Evropanům další razantní zdražení potravin.
Eurokraté neustále útočí na amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to není zcela určitě bez důvodu. Nejnověji na něj útočí, protože uzavřel s Aleksandrem Lukašenkem dohodu o masivním dovozu běloruského draselného hnojiva – potaše do USA. A chystá se prý i prudce zvýšit import ruských dusíkatých hnojiv na americký trh. A 22. října 2026 nařídil okamžitě začít financovat stavbu 8 velkých nových továren na hnojiva v USA. Trumpova administrativa hodlá všemi těmito třemi opatřeními razantně srazit stoupající cenu hnojiv v USA, a zlevnit tak cenu potravin pro Američany. A to je kupodivu přesný opak plánu Eurokomisařů!
Pokud se současně podíváme na čísla z USA a z EU, zatočí se nám hlava, jak to ti Euro-Komisaři zle vedou:
(1) US-Vice J. D. Vance u příležitosti vyhlášení plánu na výstavbu nových továren na hnojiva v Nebrasce tento týden řekl: „Byl jsem hrdý na to, že jsem dnes v Nebrasce oznámil investici 1,3 miliardy dolarů do domácí výroby hnojiv přímo zde ve Spojených státech. 1,87 milionu farmářů, kteří obhospodařují více než 874 milionů akrů půdy po celých Spojených státech amerických, bude mít k dispozici hnojiva za nižší ceny, která budou navíc vyrobena Američany.“.
A ekonomická analýza USDA (Ministerstvo zemědělství USA) k tomu stručně poznamenala, že uvedení těchto nových továren na hnojiva do provozu bude na americkém vnitřním trhu znamenat snížení ceny potaše o 5.3%, a snížení ceny dusíkatých hnojiv o 4.4%, a USA tím částečně sníží svoji závislost na dovozu hnojiv ze světa. Potaš z Běloruska začal Trump dovážet, protože kanadská potaš je mnohem dražší. Obdobně je tomu u dusíkatých hnojiv. Ty se však nejlevněji dají ve velkém dovážet takřka výlučně z Ruska. Trump hodlá těmito třemi cestami zlevnit hnojiva v USA, a tím i potraviny Američanům. Brusel však chystá úplný opak!
(2) Ceny dusíkatých hnojiv v EU byly letos v září už o 45% vyšší, než byla jejich cena v roce 2024. A to ačkoli byla cena dovážených, hlavně ruských, dusíkatých hnojiv v září o 13% nižší než byla v roce 2024. Dovoz dusíkatých hnojiv z Ruska do EU je tak v součtu o 58% levnější, než je celková cena těchto hnojiv na vnitřním trhu v EU.
Proč jsou ovšem dusíkatá hnojiva v EU nakonec v součtu tak drahá? Protože EU na ruská hnojiva uvalila poplatek CBAM, který si vybírá do své kapsy, z níž pak platí i válku na Ukrajině. Poplatek CBAM na ruská a běloruská hnojiva byl do června 2026 celkem 6.5% z dovozní ceny + 40 EURO za tunu, a od června 2026 se zvýšil na 6.5% + 60 EURO za tunu, a do roku 2028 se má tento poplatek podle přijaté závazné směrnice zvýšit až na 6.5% + 315 EURO za tunu!
(3) Klíčové pro pochopení, jak razantně plánuje Brusel zdražit cenu hnojiv v EU, uvalením poplatků na ruská a běloruská hnojiva je současná cena tuny dusíkatého hnojiva v EU – a ta je: při importu z Ruska v září 2026 = celkem 362 EURO za tunu, přičemž konečná cena dusíkatých hnojiv na vnitřním evropském trhu byla ve stejné době třeba v Německu 550 EURO za tunu, a v Itálii dokonce 620 EURO za tunu. Evropské továrny na výrobu dusíkatých hnojiv jsou přitom z velké části odstavené, (Trump staví v USA nové!), protože ceny neruského přírodního plynu, základní suroviny pro výrobu těchto dusíkatých hnojiv, jsou v Evropě už tak vysoké, že se zde dusíkatá a další hnojiva už řadě firem nevyplácí vyrábět, a tak jejich výrobu zavřely!
USA dovážejí potaš (celkem 5.6 milionu tun ročně) z Kanady (80%), z Ruska (12%), a nyní z Běloruska. Růstem vlastní produkce, a dovozy z Ruska a Běloruska hodlá Trump nahradit drahou kanadskou potaš! EU dováží 1.5 milionu potaše ročně, a to hlavně z Kanady (41%), z Izraele (20%), z Ruska (17%), z Běloruska (15%), a pak z Číny (9%), Jordánska (9%), a z Chile (3%). Nejlevnější ruský (-13%) a běloruský import (-7%) od roku 2022 je přitom trvale utlumován, a má být zcela zastaven. USA se vyplatí do země dovážet ruskou a běloruskou potaš přes Atlantik, nikoli z Kanady. Komisariát EU hodlá přesto do EU dopravovat jak drahou kanadskou potaš přes Atlantik, tak čínskou potaš přes celou zeměkouli, a z celého světa.
Zatímco Trump v USA staví nové továrny na syntetická dusíkatá hnojiva, aby Američanům zlevnil potraviny, Bruselský komisariát však žádné takové nové továrny na hnojiva v EU stavět nehodlá! A to ačkoli je EU z 50% závislá na jejich dovozu. A zbývající polovina těchto hnojiv, která se v EU vyrobí, je produkována z drahého plynu z Norska, a z USA. Podle analytické studie z května 2026, uzavření Hormůzského průlivu, výrobu těchto hnojiv v EU nijak nenarušilo, stejně jako jejich dovoz, protože ani plyn k jejich výrobě, ani hnojiva samotná, se do přes Hormůzský průliv do EU nedováží.
(4) Rusko ovládá 25% světového trhu s dusíkatými hnojivy, a Putin hodlá brzy ovládat 1/3. Proč – protože ruská legislativa nezná žádné poplatky za CO2 vypouštěný do ovzduší při výrobní přeměně přírodního plynu na dusíkatá hnojiva. A proto vyrábí a vyváží do celého světa ta nejlevnější dusíkatá hnojiva. Pravda, s výjimkou do EU, jak chystají poplatkem 315 EUR za tunu ruských hnojiv docílit Komisaři!
Rusko má pro svá levná hnojiva zástupy kupců. Letos v létě uzavřel Putin s Indií dohody o dalším zvýšení dovozu ruských hnojiv do Indie. Za pět let do roku 2025 se tento objem zvýšil už 6krát, a jen loni o 41%, a už letos za prvních šest měsíců o dalších 20%. V roce 2025 vyvezlo Rusko do Indie celkem 6.5 milionu tun hnojiv, a letos se čeká 8 milionů tun. Indie přitom loni dovezla celkem 27 milionu tun. Po Rusku je pořadí exportérů hnojiv do Indie – Čína, Saudská Arábie, Maroko a Irán. Indie v Rusku uzavřela loni smlouvy na výstavbu nových továren na hnojiva ve společném rusko-indickém vlastnictví. Jan vývoz ruských hnojiv do Indie v roce 2028 dosáhne součtu objemu dovozu všech dusíkatých hnojiv do EU. Komisaři tak zničujícími poplatky uvalenými od roku 2028 na ruská a běloruská hnojiva dosáhnou jediného – potraviny v Evropě v roce 2028 opět drasticky zdraží! A to už se přitom na nás řítí jejich prudké zdražení v příštím roce!!!
(6) Evropská pole na nichž se pěstuje hlavní potravina Evropanů pšenice spolykají každý rok na každý hektar 180 až 260kg dusíku. Největší dávku dusíku musí tato pšeničná pole absorbovat při jejich jarním hnojení. A to byla letos na jaře cena těchto hnojiv o 70% vyšší než v roce 2024. Důležitá je také poslední dávka dusíku před sklizní. Ta nezvyšuje obecně výnos, ale podíl bílkovin v zrnu. A ten určuje, zda farmář nakonec sklidí jen pšenici pro prasata a drůbež, a nebo pšenici určenou pro lidské potraviny.
Cena dusíkatých hnojiv je proto pro celé evropské zemědělství i pro výslednou cenu evropských potravin rozhodující. Evropa však není závislá jen na levných ruských dusíkatých hnojivech, které si navíc bez levného ruského plynu ani sama nedokáže vyrobit, ale i na ceně síry nezbytné k výrobě fosfátových hnojiv. A ta raketově roste. A Čína i Rusko, aby ochránily své vnitřní trhy, zakázaly její vývoz jak v surovém, tak ve zpracovaném stavu. Další položka, fosfátová hnojiva, na jejichž dovozu je celá EU ze 70% závislá, tedy potraviny v Evropě v roce 2027 ještě více zdraží.
Ve Francii se včera k protestům proti drahotě masivně přidaly i “Žluté vesty”. To jsou hlavně zemědělci, a ti už podle kvalifikovaných odhadů drasticky pocítili letošní zdražení hnojiv v Evropě vyvolané protiruskou, pro válečnou, a zelenou fanatickou politikou bruselské Komise EU, a jejich marže z prodeje plodin a živočišných produktů už klesly na 1/2.
EU nyní zdražuje uvalenými poplatky CBAM nejen ruská levná hnojiva, ale obecně i všechen přírodní plyn, a v důsledku toho příští rok drasticky všem Evropanům zdraží potraviny. Vybrané poplatky CBAM však z největší části putují do pokladny Bruselského Komisariátu. A ten se jich rozhodně nehodlá vzdát. Protože potřebuje miliardy EUR na další financování války na Ukrajině. A na výplaty pro 2500 nových euro-úředníků, které hodlá příští rok do Komisariátu nabrat. Tito úředníci navíc podléhají platovému mechanismu, který jim zaručuje, že jejich mzdy se inflaci pravidelně zvyšují. A je jim tak v Bruselu jedno, o kolik se v Evropě zdraží potraviny.
Včera analýza nebyla, jednak jsem v rekonvalescenci po chřipce, a jednak jsem v pátek večer byl hostem na Svobodném rádiu. Záznam pořadu najdete na YT zde. Děkuji za poslední maily, odpovím dnes večer, dnešní analýza byla náročná. Leč ukazuje, že Evropané si musí vybrat, buď nesnesitelnou drahotu, a nebo obchodování s Ruskem. A to se obávám, nepůjde docílit jinak, než rozprášením současného Komisariátu v nacházejících důležitých volbách ve Francii, a v dalších zemích EU.