“Příliš nerozumím tomu, proč opozice, neziskový sektor a nátlakové organizace jsou tak překvapeny. Změnu financování veřejnoprávních médií má naše vláda v programovém prohlášení,“ komentuje exkluzivně pro ParlamentníListy.cz dění v Poslanecké sněmovně vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). K jednání o zrušení koncesionářských poplatků se vyjádřil také expremiér Jiří Paroubek, podle kterého se opozice nesmířila s výsledky voleb.
K pátečnímu dění v Poslanecké sněmovně (PS) se pro ParlamentníListy.cz exkluzivně vyjádřil ministr zahraničí a místopředseda vlády Petr Macinka (Motoristé). „Příliš nerozumím tomu, proč opozice, neziskový sektor a všechny nátlakové organizace jsou tak strašně překvapené. Naše vláda přece má v programovém prohlášení změnu financování veřejnoprávních médií. Model, ke kterému Česká republika směřuje, není nový, funguje v řadě států. Byl jsem před pár dny ve Slovinsku, tam také probíhá debata o změně financování veřejnoprávních médií z nějaké formy koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Je to trend, který zasahuje většinu zemí EU. Opozice si z poplatků dělá slaměného panáka. Nemá žádný jiný program, takže bojuje za nezávislost České televize. Ale já si myslím, že Česká televize nezávislá je a nezávislou také zůstane. Neumím si představit, že by lidé, kteří v České televizi pracují, změnili své názory, návyky, vystupování, bez ohledu na to, kdo je financuje. Pokud vidím lidi typu pana Moláčka, tak pláču nad Českou televizí, kam až dokázala klesnout. Ale to je asi tak všechno, co s tím můžu dělat,“ zdůraznil vicepremiér.
Paroubek: Opozice se nesmířila s výsledky voleb
Svůj názor ParlamentnímListům.cz sdělil také expremiér Jiří Paroubek. „Myslím, že parlamentní opozice se nesmířila s výsledky voleb a snaží se dotlačit vládu k tomu, aby neplnila některé své volební sliby. V tomto případě se jedná o zrušení poplatků za Český rozhlas a Českou televizi. Vláda udělala podle mého názoru chybu, pokud toto zrušení poplatků neprojednávala už před nedávnými volbami, protože řada jejích voličů tím byla zklamána. Tak vládní většina došla k názoru, že to musí projednávat a musí být v těchto věcech důsledná. No a proto došlo k této taškařici ze strany opozice, která jiný program než útočit na vládu ve věcech, které vláda má obsaženy ve svém vládním prohlášení, nemá,“ řekl expremiér Jiří Paroubek.
Reklama
Dostal se i k poslanci za SPD Miroslavu Ševčíkovi a velmi diskutované „kauze“ menopauza. „No tak to samozřejmě bylo nevhodné. Stejně tak ale z druhé strany jsou nevhodné útoky na Andreje Babiše, naprosto za hranicí lidské důstojnosti,“ míní Jiří Paroubek a pokračuje: „Myslím si, že by se měli všichni aktéři zamyslet nad tím, aby zklidnili výrazové prostředky, protože to opravdu je znechucující. A domnívám se, že tedy jak někteří vládní poslanci, tak představitelé opozice, když jsem poslouchal pány předsedy STANu a ODS, protože šaška, kterým je předseda Pirátů, neberu vůbec vážně… no tak ty výrazové prostředky jsou za hranicí slušného vyjadřování. A myslím, že pokud někdo mluví o barikádách, tak to už je opravdu výzva k vzpouře a pak budeme ve Francii, nebo v Albánii nebo v severoitalských městech. To bychom snad nechtěli,“ uzavírá expremiér.
Bartoš dorazil k řečnickému pultu s Večerníčkem
Jednání PS pokračovalo po přerušení od 18:15. K řečnickému pultíku dorazil místopředseda klubu Pirátů Ivan Bartoš. Přinesl si s sebou postavičku Večerníčka a vysvětlil, že důvodem je obrana veřejnoprávních médií. Chtěl prý také poukázat na krácení finančních prostředků pro fond české kinematografie. „Původní česká tvorba i večerníčky jsou v ohrožení,“ řekl Bartoš.
Dále sdělil, že v ohrožení je regionální síť veřejnoprávních médií, protože se do nich bude „muset sáhnout“. Jsou podle jeho slov vyhazováni odborníci. „Zvyšuje se tlak na občanskou společnost,“ domnívá se poslanec. Zdůraznil, že neziskový sektor podporuje fungování demokracie. Finančně podporuje oblasti, kam „stát ani nedohlédne“.
Reklama
„Demokratické strany ve Sněmovně proti tomu budou bojovat,“ zdůraznil Pirát. Poukázal na chování ministra Petra Macinky (Motoristé) a předsedy PS Tomia Okamury (SPD), které prý může vést až k ohrožení svobody slova. „Česká televize a Český rozhlas nemají povinnost vyrábět politikům dobré zprávy,“ uvedl Bartoš. Média podle jeho slov mají sloužit občanům. Mají se ptát tak dlouho, dokud veřejnost nedostane odpověď. Vláda podle něj otevírá prostor ke kontrole médií. „Babiš chce, abychom mu věřili, že tento vliv nikdy nezneužije. Vidíme, jak už nyní ovlivňuje chování veřejnoprávních médií,“ řekl pirátský poslanec.
Nezávislost podle něj nesmí být laskavost vlády. „Nestačí ukázat valorizační mechanismus. Musíte vysvětlit, jak je systém chrání před zvůlí,“ obrátil se k vládním poslancům. Politická svévole je podle jeho slov morem demokracie.
Vláda podle něj nemá připravenou přesvědčivou odpověď. „Výsledky jsme viděli na Slovensku, na Maďarsku, nehlasujte pro oslabení pojistek, protože jste u moci právě vy. Jednou může být u moci někdo jiný,“ varoval Bartoš.
Hovořil o růstu cen v Česku. Vláda podle něj neplní předvolební sliby. Potom se opět vrátil k veřejnoprávním médiím. „Musíme bránit pojistky předtím, než je proti nám někdo použije. Nemusíte být spokojeni s každou reportáží České televize nebo Českého rozhlasu. I já jsem byl v době, kdy jsem byl ve vládě, nespokojený. Ale tu nespokojenost nemůže proměnit v to, že veřejnoprávní média budou závislá na politické moci,“ řekl místopředseda klubu Pirátů.
Opět se vrátil k situaci v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána, který měl podle jeho slov víc prostoru v médiích než opozice.
Reklama
Bývalý ombudsman Stanislav Křeček rozpravu poslanců okomentoval na sociálních sítích. „Problém nyní vypjatého ‚boje za nezávislost‘ Č. televize je v tom, že ji občané již dnes nepovažují za příliš nezávislou,“ napsal na Facebooku.
K hecířům demonstrantů včerejších protestů před Sněmovnou patřil i Oganesjanův násilnický gang – na snímku Vojtěch Pšenák
Klempíř: Koncesionářské poplatky nezaručují nezávislost médií
V PS se pak slova ujal ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy). Zmínil, že když před více než sto lety vznikal princip poplatků, které dnes nazýváme koncesionářské, rádio lidem hlásilo přesný čas. Funkce veřejnoprávních médií se od té doby změnila. „Před padesáti lety měl poplatek za přístroj logiku, dnes tu logiku postrádá,“ řekl ministr a poukázal na mobilní telefony. V roce 2026 máme podle něj právo chtít veřejnoprávní média, jejichž financování odpovídá světu, ve kterém žijeme. Financování by mělo být udržitelné a předvídatelné, zároveň by měla být zachována svoboda médií. „Přestaňme si nalhávat, že zachování poplatků je řešením,“ zdůraznil Klempíř. Pokud má instituce na peníze zákonný nárok, stát má podle jeho slov povinnost vyplatit je. „Mediální poplatky dnes používá jen deset z 27 zemí EU,“ objasnil ministr. Jednotlivé systémy mají své odlišnosti. „Přechodem na rozpočtové financování se připojujeme k běžně užívanému evropskému řešení. Kdo chce model tohoto financování označovat za útok na demokracii, musí vysvětlit, proč může fungovat v Dánsku nebo v Norsku,“ řekl ministr.
Média podle něj mají právo klást nepříjemné otázky, a to jak za této vlády, tak za vlád příštích. „Výši poplatků stanovili politici. Rozhodli o rozšíření na placení za digitální zařízení. Přestaňme tvrdit, že je tento systém financování nezávislý na politicích,“ upozornil Klempíř.
Není podle něj pravda, že ředitelé médií budou muset prosit na vládě za peníze a budou se bát zařazovat kritické příspěvky. „Proč se bojíme o nezávislost veřejnoprávních médií, pokud se jejich provoz bude platit stejně?“ ptal se ministr.
Zdůraznil, že nezávislost nestojí na modelu financování. Na špičce jsou média v Dánsku nebo v Norsku, která jsou právě financována ze státního rozpočtu. „Nezávislost dělají novináři a editoři. Pokud dám někomu hodně peněz, je to záruka, že bude nezávislý?“ položil otázku. Žádná platební metoda nezajistí poctivý výběr témat a pokládání otázek respondentům.
„Pro někoho jsou poplatky sotva postřehnutelná položka, pro jiného peníze, o kterých musí přemýšlet,“ připomněl Klempíř. Kritizoval také, že v současnosti platí koncesionářské poplatky i firmy, jejichž zaměstnanci v práci vysílání nesledují.
Připustil, že veřejná služba nebude zdarma. „Stále ji zaplatíme my všichni,“ řekl ministr. „Občan od nás nečeká nekonečný spor o definici přijímače, očekává, že bude vědět, za co společně platíme. Stejné právo má ten, kdo sleduje veřejnoprávní média denně i ten, který je takřka nezapíná,“ uvedl Klempíř. „Slyšíme od opozice, že chceme veřejnoprávní média ovládnout. Není tomu tak. Změna financování není útokem na demokracii,“ zdůraznil člen vlády.
Slova se pak ujala zpravodajka pro první čtení Gabriela Sedláčková (Motoristé). Shrnula, že návrh přináší splnění programového prohlášení vlády snížit finanční zatížení domácností i firem. „Dosavadní systém má být nahrazen přímým financováním ze státního rozpočtu. Cílem je jednoduchý, transparentní, stabilní systém, který bude předvídatelný i pro stát a státní rozpočet,“ objasnila poslankyně.
Pravý Prostor
Na snímku z televizního záběru je zasahující policista před Sněmovnou ve chvíli, kdy mladí hulváti fyzicky napadali poslance.