Tento víkend se takřka všechny ruské tankery naložené ruskou ropou čekající před čínským pobřežím jako na povel otočily a promptně zamířily do Indie. Současně pákistánský velvyslanec v Rusku Faisal Niaz Tirmiz oznámil, že doufá, že Rusko brzy zvýší své dodávky ropy a plynu LNG do Pákistánu, a potvrdil, že obě země chystají výraznější energetickou spolupráci. A současně asi 140 iránských tankerů (140 milionů barelů ropy dohromady) naložených iránskou ropou, a čekajících už měsíce marně u čínských břehů až budou vyloženy, zamířilo konečně do čínských přístavů na vykládku. Začala tak šokující velká rošáda tankerů naložených ropou, jaká nemá v dějinách obdoby, tím spíš, když je zcela řízená naprosto zoufalým Washingtonem.
Světový obchod s ropou se v důsledku iránské blokády Hormuzského průlivu, v odvetě za izraelsko-americké bombardování Íránu, dostal už do takových potíží, že Trumpově administrativě o tomto víkendu nezbylo, než do světových obchodů s ropou rázně zasáhnout, a aby nevyvolala obrovský světový ropný šok, a zlost asijských států, hlavně Indie a Filipín, “milostivě” povolila, začít bez omezení vykládat iránskou ropou naloženou na lodě před začátkem války, a platit za ni Iránu nehledě na všechny americko-evropské sankce, a bez veškerého omezení. Proč však byl Washington k tomuto “milostivému” kroku donucen, je nanejvýš zajímavé.
Minulý týden bruselští komisaři a washingtonští finanční čarodějové, aby aspoň na pár týdnů odvrátili hrozící dramatický ropný šok, nařídili uvolnit ze strategických zásob svých zemí a svých vazalů 400 milionů barelů ropy. Leč Čína hodila do plánu vidle, a oznámila drastické omezení vývozu ropných destilátů z Číny, a tím vyvolala dramatický nárůst cen benzínu v Thajsku, Vietnamu, na Filipínách, i celé ředě dalších asijských zemích. Washington okamžitě pochopil, že v řadě těchto spojeneckých zemích, jako jsou Filipíny, by rychle mohl ztratit půdu pod nohama, protože by se stal v očích tamních voličů hlavním viníkem ropného šoku, a tak okamžitě sňal sankce na iránskou ropu. Té čekalo 140 milionů barelů u čínského pobřeží na vyložení, ale Číňané, kteří si jí původně objednali, místo ní promptně vykládali ruskou ropu, a k vykládání sankcemi zatížené iránské ropy se neměli.
Světový ropný šok: Jsou 4 druhy ropy, a každá se těží jinde, a zpracovává jinde. Nahradit současný výpadek dodávek ropy z Perského zálivu, tak nemůže ani ropa těžená v USA, ani těžená v Kanadě, v Nigérii, a nebo ve Venezuele. (Každý čtverec 1 druh ropy. Sloupce zemí v každém čtverci = nejprve těžaři ropy, a potom její zpracovatelé.) Jak vidíte, výpadek těžby v Perském zálivu může nahradit pouze ropa ruská, ovšem kapacitně pouze ze 40%. Svět má problém!
Tato čínská ropná politika nechat iránskou ropu čekat na lodích, a hbitě skupovat lodě s ruskou ropou, rychle přiváděla minulý týden USA do úzkých. Obchody s ropou totiž nejsou tak jednoduché, jak by se laikům zdálo. Pro řadu asijských zemí představuje nyní problém hlavně výpadek lehké sladké ropy těžené v Kataru, a dodávky ropných destilátů rafinovaných z importované ropy vyvážených hlavně Čínou a Indií.
Aby Washington tento problém aspoň na chvilku zmírnil, sňal v neděli sankce na iránskou ropu, a tu začali okamžitě Číňané vykládat. Tím se uvolnila ruská ropa objednaná Čínou, a ta zamířila do Indie, Jižní Koreje, Singapuru, a do Japonska, protože tyto země mají pokročilé rafinerie, a mohou v nich tak rafinovat více méně všechny druhy ropy, ačkoli některou s nižší efektivitou.
Touto americkou víkendovou ropnou rošádou se uvolnila napjatá asijská poptávka po “lehké-sladké”, katarské, nigerijské, nebo severoamerické ropě, protože řada asijských zemí ji dokáže při rafinaci nahradit ropou “střední-kyselou” ruskou, a nebo iránskou.
Čína, tak finančně pomohla Iránu, a zároveň Washingtonu tvrdě naznačila, že dokáže skoupit ruskou střední ropu z trhu, a tím donutit Japonsko, a další asijské země, aby z trhu musely skoupit lehké ropy, a na malé americké spojenecké ekonomiky jako Filipíny tak už žádná ropa nezůstala. A zároveň skoupením ruské ropy donutit Indii, a další asijské exportéry benzínu a nafty, aby tyto produkty přestaly na asijský trh vyvážet úplně, a tak vyvolaly v těchto zemích rozsáhlé protiamerické nálady.
Čína tak nenápadně, ale účinně, už vstoupila do války o Irán. A to že včera pákistánský velvyslanec v Moskvě už začal podkuřovat Putinovi, jen aby taky získal ruskou ropu a plyn LNG, dále zřetelně ukazuje, jak tato nová rusko-čínsko-indicko-iránská ropná hra proti Trumpovi bude v Asii účinná, dokud nebude otevřen Hormuzský průliv.
Z obou výše citovaných vyjádření je nasnadě, že Washington nyní hraje o čas, který nutně potřebuje, aby uvolnil Hormuzský průliv. Včera se k tématu uvolnění tohoto průlivu vyjádřil ex-šéf CIA, i ex-šéf Pentagonu a Kanceláře Bílého domu za prezidentů Clintona a Obamy, Leon Panetta.
Panetta obvinil Trumpa z naprosté naivity při plánování nynější války proti Iránu, a připomněl, že při každé poradě Rady národní bezpečnosti USA, které se účastnil, a která se Iránu, nebo problematiky zemí v Perském zálivu týkala, bylo hlavním tématem, jak se obratně vyhnout uzavření Hormuzkého průlivu za strany Iránu, a vždy se vědělo, že iránské vojenské kapacity jsou dostatečné, aby tento průliv uzavřely na velmi významnou dobu. Panetta přirovnal Trumpa k dítěti, které vůbec nerozumí strategii, a tak naivně odstranil nejvyšší iránské politické a vojenské vedení, které už bylo staré, nemocné, a neschopné, a tím ho hloupě nahradil novými, mladými, a mnohem agresivnějšími politiky a generály. Trump si podle Panetty může naivně vyhlašovat kolik vítězství na Iránem chce, ale dokud nedosáhne příměří s Iránem, žádné vítězství mít nebude.
Podle Panetty platí, že dokud nebude uzavřeno příměří, může Irán donekonečna blokovat Hormuzský průliv, protože k tomu má dostatečné vojenské kapacity. A zároveň přitom podle Panetty platí, že příměří s Iránem Trump nikdy nedosáhne, dokud Irán bude moci blokovat Hormuzský průliv. Z této situace je podle Panetty jediné východisko. Trump musí nasadit americkou armádu a loďstvo a provést námořní operaci na odblokování Hormuzského průlivu a pozemní invazi na iránské pobřeží, aby byla celá iránská obrana v pobřežním pásu kolem Perského zálivu neutralizována, tedy aby se celé toto pobřežní pásmo dostalo pod kontrolu americké armády. Tato operace podle Panetty přinese USA ztráty na životech, ale je nevyhnutelná, jinak se USA propadnou do velké recese kvůli vysokým cenám ropy.
Když Sověti napochodovali do Afganistánu, CIA byla štěstím bez sebe. Když Američané teď vtrhnou do Iránu, Putinovy tajné služby budou také blahem bez sebe.
Že tato operace v Iránu bude pro Američany krvavá, není pochyb. Jednak se ukázalo, že iránské rakety likvidují americká odpalovací zařízení Patriot stejně snadno jako je likvidují ruské rakety. Jakmile se raketa Patriot vysune na dostřel, je rychle zničena. Navíc proti jedné iránské raketě musí být vypuštěny 3 rakety Patriot, aby byla naděje na zásah. A počty raket Patriot ve skladech USA se rapidně tenčí. Zelenskyj svou mamutí spotřebou západních anti-raket jen na ochranu svého kyjevské doupěte pustil Západu žilou. Zelenskyj se pravidelně holedbá, že sestřeluje 90% ruských dronů a raket. Skutečnost je ovšem tristní. Včera ovšem jeho vlastní ministr Oleksij Kuleba přiznal, že Rusko sice dramaticky zvyšuje četnost útoků raketami a drony proti Oděse, ale ukrajinská obrana taky nespí, a za poslední týdny zvýšila účinnost sestřelování ruských raket a dronů o 25% až 35%! Tedy pokud by platila jak Zelenského tak Kulebova tvrzení současně, musela by ukrajinská obrana sestřelovat 120% ruských dronů a raket, a to není matematicky možné, protože sestřelit lze maximálně vždy jen 100% nalétávajících cílů. Pokud dvě tvrzení dávají dohromady nesmysl, je jedno určitě vždy nepravdivé, říká logika. Protože Oděsa neustále hoří, protože ji Putin pravidelně drony a raketami vypaluje, je jasné, že Zelenského tvrzení o 90% pravděpodobnosti sestřelování ruských raket a dronů jsou jen výplody jeho bezbřehé fantazie, a jeho ministra Kulebu by za jejich opakování v Oděse místní občané pravidelně sužovaní ruskými nálety “hnali z města svinským krokem”.
Tuto středu budu opět hostem u Petra Hájka, pořad potom najdete zde.