Ruská armáda letos v dubnu změnila svoji válečnou strategii proti Ukrajině. Aneb – Kam se poděla ukrajinská armáda?
Volodymir Zelenskyj včera v Berlíně na návštěvě u tamního kancléře Friedricha Merze vyžebral neurčitý slib, že “Germáni omezí azyl ukrajinským mužům, a usnadní jejich návrat do vlasti“. Z líbivých včerejších slov obou politiků by se snad zdálo, že Německo brání ukrajinským mužům, aby se dobrovolně vraceli do své vlasti, aby tam na ruské frontě mohli hromadně pokládat své životy za prodlužování blaha kyjevských korupčníků. Leč nebuďme naivní, Ukrajincům v návratu do vlasti, a k nástupu do zákopů proti Rusům nikdo nebrání, a za líbivými včerejšími slovy obou politiků se skrývá prostá realita. Kyjevská soldateska už na Ukrajině vylovila a poslala zemřít na ruskou frontu všechen tamní chudý mužský plebs, a teď už jí nezbývá, než rozšířit svůj lovecký revír i za své hranice, a ulovit tam i ty obyčejné Ukrajince, kteří stihli včas uniknout svému trpkému osudu včasným útěkem do ciziny.
Války jsou velkými žrouty lidských životů, hlavně životů mladých mužů. A každý režim, který chce ve válce uhrát slušný výsledek, musí se, ke svým mladým hrdinům chovat s náležitou úctou, a poskytnout jim hmatatelný důvod, proč je třeba jejich obětí. Zelenského soldateska letos prohraje, protože obyčejným Ukrajincům nabídla jen smrt či invaliditu ve válce, nebo bídu a otročení korupčníkům a oligarchům po válce. Tuhle historicky prokázanou naprosto sebevražednou motivační směs okořenila uctíváním mezinárodně uznávaných pachatelů genocid Simona Petljury a Romana Šucheviče, či příslušníků Hitlerovy SS Divize Galizien, a neustálým šířením nenávisti vůči všemu ruskému.
A teď je Kyjev v koncích. Loni na podzim vyhlásil dobrovolnou mobilizaci za mimořádně štědrých podmínek pro Ukrajince mladší 25 let, a slíbil jim, na rozdíl od nakomandování do sebevražedných ztečí, které čeká mobilizačními komisaři pochytané Ukrajince, relativně bezpečnější práci operátorů dronů. Leč nebyl zájem. A z 1.2 milionu mužů této věkové kategorie 18 až 25 let se jich do armády přihlásilo jen pár ubohých stovek. Ale přes stotisíc jich využilo nového otevření hranice pro tuto kategorii mužů do 22 let, a ihned uteklo na Západ, či dokonce do Ruska.
Oficiální studie “Note de la FRS n°04/2026” zpracovaná s podporou Vrchního velitelství NATO pro transformaci (SACT) k problému ukrajinské mobilizace letos 16. února stručně poznamenala: “Ukrajina dokáže na bojiště nasadit přibližně jen 730 000 vojáků, oproti více než 4 milionům vojáků, které na bojiště první světové války nasadila Francie, tehdy země s podobnou populací, tedy přibližně 40 milionů.“. Francie dokázala za 4 roky 1. světové války zmobilizovat 12.6 milionu mužů z jejich celkového počtu 19.5 milionu v populaci, a to nedostávala 75% zbraní a munice, ani 2/3 svého státního rozpočtu od USA a Velké Británie, jak nyní dostává Ukrajina od EU, a udržovala po mobilizaci každý den války v poli 4 miliony mužů, kdežto Ukrajina zmobilizovala za 4 roky války proti Rusku jen odhadem 2 miliony mužů, a její armáda se oproti roku 2023 zmenšila z 1.1 milionu na 700/800 tisíc dnes? Tato čísla jsou jasná a ukazují, že obyčejní Ukrajinci nemají nejmenší zájem se nechat zmobilizovat, aby padli za blaho svých elit, a chudobu svých potomků.
V 1. světové válce za 4 roky padlo 1.4 milionu francouzských vojáků a 4.2 milionu jich utržilo zranění neslučitelná s další službou v armádě. Celkem 28.72% všech francouzských mužů, od batolat po starce, bylo za 1. světové války zabito, nebo vážně zraněno, neboli 45.16% všech zmobilizovaných Francouzů padlo nebo bylo vážně zraněno, a přesto francouzská armáda vybojovala vítěznou válku, a Winston Churchill tak mohl 23. března 1933 pronést svoji slavnou větu: “Thank God for the French Army“. (P.S. V této souvislosti s 1. světovou válkou doporučuji ke shlédnutí: “Sentinel Kwiatkovski Conducts Her Last Walk At The Tomb of the Unknown Soldier.”. Video na YouTube najdete zde.)
Pokud srovnáte pravděpodobnost přežití nebo vážného zranění francouzského vojáka za I. světové války s jeho čtyřletou ochotou nechat se mobilizovat a bojovat proti Němcům na frontě, se současným stavem mobilizace kyjevské branné moci, pochopíte proč Churchill i Roosevelt prováděli za II. světové války slovy dnešních pro-bruselských novinářů “populistickou politiku”, i proč válku vyhráli, kdežto Zelenskyj ji drtivě prohraje.
Čísla jsou neúprosná. Podle polských odborných výpočtů je nyní přes 2 miliony Ukrajinců na útěku před mobilizací, a 200 tisíc jich je na útěku z armády po mobilizaci. Počet ozbrojených útoků na ukrajinské mobilizační komisaře roste obdobnou řadou 2022 = 5, 2023 = 38, 2024 = 118, 2025 = 341. Obdobně roste počet stížností na mobilizační komisaře 2022 = 18, 2023 = 514, 2024 = 3312, 2025 = 6127, a obojí počty letos nadále strmě rostou. Celkem z ukrajinské armády k listopadu 2025 uteklo 255 000 vojáků, a 56 000 jich navíc desertovalo. Rozdíl mezi ukrajinským útěkářem a dezertérem je prostý, u dezertéra se už nepředpokládá, že by se někdy k jednotce vrátil, kdežto u útěkáře je naděje. Navíc Zelenskyj prý úmyslně otevřel hranici mužům mladším 22 let, aby mohli prchnout, protože 52% jeho voličů jsou Ukrajinci ve věku 18-39 let, a je známo, že tuto věkovou kategorii si nedovoluje proti sobě poštvat povinnou mobilizací, a chrání si ji pro budoucí volby.
Výsledkem asociální politiky Kyjevské soldatesky proti vlastnímu národu je nynější stav ukrajinské armády, která už podle posledních hlášení svých nejlepších polních komandýrů a analytiků, (Anton Muraveynyk, ex-vojenská rozvědka, 9. duben 2026), dokáže nasadit na jednu brigádu do první linie už pouze 50 až 150 vojáků, a celkem nemá víc než 2500 vojáků, protože všichni byli nakomandováni do nově vznikajících týlových štábů, nebo padli, či byli zraněni, a žádné posily už nepřicházejí. Ukrajina má teoreticky asi 200 brigád. Podle těchto komandýrů je sice plán nového ministra obrany Ukrajiny Fjodorova likvidovat 50 000 Rusů měsíčně navýsost chvályhodný, leč se prý nějak zapomnělo, že k tomu ničení bude třeba více operátorů dronů i dalších specialistů, a navíc mezi komandýry panuje, že Rusové zase vymyslí nějakou novou taktiku.
A jak se ukrajinští komandýři začátkem měsíce báli, že něco nového zase ti Rusi vymyslí, tak se i stalo. A ruská armáda začala poprvé od léta 2022 roztahovat celkovou délku fronty, tak aby vedla podél celé ukrajinské hranice. Důvod je prostý – slabá ukrajinská armáda bude muset naředit své slabé jednotky ještě více, a početně slabší ukrajinští operátoři dronů budou naředěni na km fronty jakbysmet. Cíle je také snížit ruské ztráty. Rusové tak budou letos činit Ukrajincům přesně to, co jim Ukrajinci činili koncem léta 2022, kdy je díky přečíslení poráželi na roztažené frontě, a proto ji Rusové tenkrát zkrátili.
1. dnešní mapa ukazuje značný růst ruské aktivity při útocích proti městu Sumy na severovýchodní Ukrajině. Rusové i Ukrajinci hlásí nebývalé zintenzivnění ruských útočných aktivit, a generál Syrskyj už přiznal, že nařídil ukrajinské armádě v této oblasti vyklidit některá špatná postavení, aby se zabránilo zbytečným ztrátám. A této štábní taktice zkracování fronty, aby se šetřily životy, se Ukrajinci zatím celou válku poctivě vyhýbali jako čert kříži.
Jediný úsek fronty, kde se Ukrajincům daří zatlačovat Rusy, je levý břeh Dněpru pod Záporožím. Pro Ukrajince je to ideální bojiště, mají ve svém blízkém týlu velké město, které slouží jako základna, a Rusové bojují v holé stepi bez husté zástavby. Navíc bojiště je nejvzdálenější pro ruské letectvo i logistiku, kdežto pro Ukrajince platí opak. Ukrajincům trvalo celý rok, než se na tomto pro sebe nejlepším bojišti do Rusů vážně pustili, a ukazuje se, že ani ruští výsadkáři nedokáží účinně vzdorovat náletům dronů. Na charakter bojiště a soustředěné ukrajinské síly je však ukrajinská ofenzíva mdlá, a zatím neúspěšná. Zde na dalších mapách vidíte ruský postup ve středu fronty na Slovjansk. Ten však nebyl důležitý pro dnešní analýzu zaměřenou na novou ruskou strategii – držet frontu, co nejdelší. Proto proti Sumám útočí, a u Záporoží odmítají frontu zkrátit jako Syrskyj u Sum.