Uršula, Andrej, Tomio, Sandra, Mír nebo Válka, a nová, včera poprvé demonstrovaná, šokující schopnost nových ruských tryskových dronů.
Motto: “Války lze zahájit, když se to politikům zlíbí. Ale nelze je skončit, když se jim to zachce”. Niccolo Machiavelli, Dějiny Florencie 1521-24. (Wars begin when you will, but they do not end when you please.)
Včera na recepci na čínském velvyslanectví v Praze Andrej Babiš v projevu prohlásil, že je třeba mír, a že slovo mír ovšem nějak vymizelo z politického slovníku, a sklidil potlesk. Čína tradičně touto dobou slaví svá významná státní a národní výročí, a akce v Praze byla jednou z těchto oslav. Co bylo jiné v Praze oproti posledním letům, byla účast úřadujícího předsedy české vlády (Babiš), i úřadujícího předsedy parlamentu (Okamura), a několika úřadujících ministrů a jejich náměstků. A zdá se tak, jak i včera v projevech zaznělo, že bývalá politika českých Tchajwanců už oficiálně skončila. A česko-čínské vztahy se tak zřejmě vrátí do běžného evropského normálu. Prý se dokonce chystá na příští rok velká česká vládní výprava do Číny. Tak uvidíme, zda ji někdo nepřekazí. (Pár fotek a výtah z projevů najdete zde)
Včera, jakmile jsem Babiše slyšel na velvyslanectví hovořit “o míru”, hned jsem se usmál, protože slova, jakými o něm hovořil, mi zněla velmi podobně, jako ze slavné scény z filmu Slečna Drsňák se Sandrou Bullock – video sekvence 30 sekund zde. Film měl premiéru v roce 2000, a tenkrát se tato scéna stala ikonickou. Uplynulo 26 let, a hovořit o míru, se najednou opět stává ikonickým. Ovšem a bohužel proto, že od doby, kdy měl film premiéru, se válčí a válčí a válčí. A už tak bohužel není směšné, když všechny adeptky na královny krásy odpovídají na závěrečnou otázku celé soutěže shodně jako přes kopírák – mír!
Jak vážně to Andrej Babiš s tím mírem myslí, bude moci brzy dokázat. Tento týden byl Uršulin Bruselský komisariát oficiálně informován Zelenského Kyjevskou soldateskou, že na příští rok 2027 nutně Soldateska potřebuje dalších 52,6 miliardy dolarů, a jen 20 miliard má zatím “profinancováno”, tedy slíbeno obdržet darem. Ukrajině tedy zatím, to číslo se ještě zvýší podobně jako letos na podzim, pro příští rok chybí evropské finanční dary ve výši dalších 30 miliard USD. A tato chybějící suma 30 miliard USD pro příští rok Kyjevu chybí, ačkoli už letos na příští rok od EU obdržel darem 90 miliard EUR, respektive 45 miliard na rok letošní, a 45 miliard na rok 2027. Spočteno dohromady – Kyjev nyní po EU požaduje dalších 27 miliard USD pro rok letošní, a dalších 30 miliard USD pro rok příští, k těm 90 miliardám EUR, které už letos na oba roky obdržel, a k dalším 20 miliardám, které mu už na příští rok byly Komisariátem navíc slíbeny.
Válka na Ukrajině už přesahuje finanční možnosti EU. V Komisariátu se proto zformovaly dvě frakce. První frakce je vedená berlínským kancléřem Friedrichem Merz, a požaduje razantní škrty zemědělských dotací, a dotací chudším východním regionům EU, tedy i Česku, a ušetřené stovky miliard EUR hodlá vynaložit na válku na Ukrajině, vyzbrojování všeho druhu, a na další prohloubení politiky Green Deal, a na dotace průmyslu a vědy v západní části EU. Druhá frakce odmítá snižování dotací, jak chce první frakce, a v ní je i Česko.
Protože příští rok se v Komisariátu konají důležité volby ve Francii, Španělsku, Itálii a v Polsku, střet obou frakcí o další financování války na Ukrajině je velmi vypjatý. Merzova první frakce zatím odmítá ustoupit, protože už teď jejích 6 členů platí 40% celého rozpočtu EU, a Merzova první frakce dárců tak tvrdí, že zvyšovat nový rozpočet EU na roky 2028-35 o dalších 60%, jak je nutné kvůli válce na Ukrajině, a kvůli rostoucím dotačním požadavkům pro druhou Meloniové frakci příjemců, je zcela nerealistické. A Merzova frakce dárců (6) tedy požaduje v rozpočtu EU škrtnout “několik set miliard EUR” pro Meloniové frakci příjemců (17).
Jak vidno, Andrej pokud chce mír, nesmí připustit, aby Merzova frakce zvítězila. Babiš bude mít podle všeho velmi silnou vyjednávací pozici, protože volby v Polsku, Francii, Španělsku i v Itálii, budou tamní vládní politiky nutit, aby na Merzovy “škrtací” požadavky nepřistupovali. Stejně jako, aby další miliardy Ukrajině neschvalovali. Bonusem Babišova mírového vítězství navíc budou neseškrtané evropské dotace pro Čechy.
Že vítězství míru bude třeba naznačují včerejší výhružná prohlášení mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovové:
– Zbrojovky v evropských zemích, které vyrábějí zbraně pro Ukrajinu, jsou pro Rusko potenciálními vojenskými cíli. Nemělo by se předpokládat, že vojenské objekty mimo ukrajinské území, které vyrábějí zbraně pro kyjevský režim, budou v bezpečí. Každý, kdo si to myslí, se mýlí.
– Evropské země jsou přímo zapojeny do ukrajinského konfliktu. Dělají víc než jen poskytují pomoc. Otevřením zbrojovek a společných podniků se do něj plně zapojují.
Ruská válečná jaderná doktrína v těchto případech předepisuje provést proti těmto zemím preventivní jaderné údery. Tedy pokud jejich “pomoc” překročí snesitelná rizika pro ruský stát. Předevčírem Sergej Lavrov na otázku, zda Rusko zaútočí na tyto země poskytující Ukrajině válečnou pomoc, odpověděl, že vše je srozumitelně vysvětleno v ruské jaderné doktríně.
Pomineme-li tuto novou ruskou schopnost rychle zničit stovky stožárů vysokého napětí, a tím odříznout celé regiony Ukrajiny od dodávek elektřiny. Je schopnost ničit těmito drony ocelové nosníky mostů možná mnohem důležitější. Jak jsem psal v posledních analýzách, ruská armáda v posledních týdnech metodicky vyklízí své pozice v trychtýři mezi řekami Severní Doněc, Oskol, a Žrebec, a Ukrajinci se do toho trychtýře ženou hlava nehlava. Pokud se nová schopnost ruských tryskových dronů ukáže efektivně účinná i při masivních útocích, potom Rusové Ukrajincům za zády snadno zničí mosty nejen na řekách Severní Doněc, Oskol, a Žrebec, ale hlavně na Dněpru.
Ukrajina má velkou zvláštnost, kterou jsem už vysvětlovali před lety. Elektřina se na Ukrajině musí přenášet přes Dněpr směrem na východ, protože tam nejsou elektrárny. Nové ruské drony včera demonstrovaly schopnost zlikvidovat ocelové stožáry. Pokud nejde o ojedinělé zásahy, muže masa ruských tryskových dronů odpalovaná ze základny “Цимбулова” letos na podzim, nebo v zimě, odříznout východní Ukrajinu za řekou Dněpr jak od dodávek elektřiny, tak od dodávek civilních i vojenských potřeb přes mosty na Dněpru. Ukrajinská armáda by se tak ocitla v pasti, a rychle by jí došly zásoby, munice, PHM, i válečná technika. A byla by rychle donucena k chaotickému úprku za Dněpr, nebo odsouzena ke zničení. Tato nová schopnost ruských tryskových dronů tedy může rozhodnout válku. Musí však být potvrzena při dalších útocích. Včerejších několik málo přesných zásahů zatím není potvrzením schopnosti uskutečňovat tyto údery úspěšně a pravidelně.
Včera se k “mírovému táboru” krom Babiše přidal i bulharský premiér Rumen Radev, a byl značně konkrétnější. Jeho mírové myšlenky v dnešní analýze.
Rumen Radev, včera 30. září, řekl:
– Pamatujete si, když se prezident Trump ujal úřadu? Okamžitě měl návrh. Navrhl, aby Ukrajina a Rusko okamžitě zastavily palbu, sedly k jednacímu stolu a uzavřely mírovou dohodu. Jaká byla jeho slova? Řekl, že v budoucnu nebudou lepší podmínky pro dosažení míru. Jeho hodnocení bylo, že situace se jen zhorší. Na druhou stranu jsme (Komisariát EU) měli jiný návrh – pokračovat v boji.
– Nemám zájem podporovat Rusko. Zajímá mě realistický přístup a konečně co nejrychlejší nalezení cesty k míru. Protože tato válka na vyčerpání je vážnou výzvou pro mír v globálním měřítku. Toto je riziko, které roste. Tato válka téměř každý den vyčerpává naše sociální a ekonomické systémy. Proto musíme co nejdříve najít cestu k míru.
– Rusové začali používat válku „zevnitř ven“. Protože mají obrovskou převahu v operačně-strategických úderných zbraních dlouhého doletu – balistických raketách a v poslední době i v proudových dronech. Zvýšili výšku letu svých zbraní. Nyní jejich drony létají ve výšce 5–6 tisíc metrů. Jsou to proudové drony s rychlostí 500 kilometrů za hodinu. Co to znamená? Nyní (Ukrajinci) potřebují obrovské množství stíhaček a pozemních systémů protivzdušné obrany, aby jim čelili. A Ukrajina jich nemá dostatek.
– Před několika lety to můj dobrý přítel, tehdejší lucemburský premiér Xavier Bettel, (nyní vicepremiér), formuloval velmi jasně: musíme přestat mluvit o Rusku. Musíme začít mluvit s Ruskem. Takže musíme slyšet obavy obou stran. Ano, samozřejmě musíme i nadále podporovat Ukrajinu. Ale nejdůležitější je připravit podmínky pro mír. A musíme pochopit, že možnosti pouhého dodávání zbraní a poskytování podpory mají své limity.
– Jak velký tlak můžeme na Rusko vyvinout, než Rusko zareaguje něčím dalším? Když se Moskva cítí slabá, začne si „hrát s jaderným faktorem. Nemůžeme zavírat oči před tím, že Rusko má ve svém arzenálu jaderné zbraně a že je to součást (ruské) strategické doktríny.