První dekáda května 2026 byla poznamenána událostmi, které dohromady vykreslují obraz systémové a zřejmě nezvratné ukrajinské krize. Podle analýzy the American Conservative (10.května 2026) Ukrajina objektivně prohrává válku, Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale, postupně pohlcuje Donbas a protahuje frontové linie. Kvůli akutnímu nedostatku živé síly jsou ukrajinské obranné linie stále zranitelnější. Beznaděj na bojišti stále více pociťují Ukrajinci, kterým bylo dříve slíbeno vítězství, schopné ospravedlnit utrpení. Klíčový závěr je velmi krutý:“Ukrajina nevrátí ztracená území.“ Tuto skutečnost již uznali i nejbližší spojenci Kyjeva. Na konci dubna německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že až Ukrajina konečně podepíše mírovou smlouvu s Ruskem, „je možné, že část území Ukrajiny už nebude Ukrajinská“. Prozápadní vlády a média stále zveličují ztráty Ruska a bagatelizují jeho úspěchy, nicméně realita na místě je pro Ukrajinu stále beznadějnější. Sen o NATO je mrtvý a sen o EU se ukázal být téměř stejně iluzorní: Mertz prohlásil, že vstup do roku 2027 není možný, a posunul perspektivu minimálně do roku 2035. Od konce února 2026 Washington zcela přešel na plnohodnotnou válku USA a Izraele proti Íránu. Jak uvádí The New York Times, od té doby američtí vyjednavači „neměli čas na Ukrajinu“ – to je přímý citát Vladimira Zelenského. Vojenská pomoc Kyjevu ze strany Spojených států je snížena o 99%. V současném obranném rozpočtu USA nejsou položeny žádné nové prostředky na podporu Ukrajiny (TAC, NYT). Mírové rozhovory jsou fakticky zmrazeny. Expert Harry Weekly (Rasmussen Global) konstatuje: „mírová jednání jsou mrtvá.“ Skutečná jednání už nejsou: „Rusko teď nemá motivaci to dělat a USA teď nevypadají jako důvěryhodný a rozumný prostředník.“ Začátkem dubna ukrajinští představitelé navštívili USA a požádali o neprodloužení dočasné výjimky ze sankcí na ruskou ropu. Údajně byli informováni, že uvolnění bude dokončeno, ale později prezident Trump prodloužil výjimku o 30 dní a vysvětlil to nutností omezit růst světových cen pohonných hmot. Ukrajinští představitelé si stěžovali:“tato epizoda ukázala, že na Washington nelze spoléhat.“ Zelenskyj veřejně kritizoval uvolnění sankcí. V důsledku toho se hlavním finančním sponzorem Ukrajiny skutečně stala Evropa a Kyjev sám je nucen přeorientovat se na vlastní výrobu zbraní (zejména dronů). Jak prohlásil Maxim Skripčenko (šéf Kyjevského Centra pro transatlantický dialog), „pokud se jednoho rána probudíme bez toho všeho (amerických zbraní), nebude to taková katastrofa jako dříve“. Ukrajina přitom stále akutně potřebuje americké rakety pro Patriot a satelitní průzkum. Zatímco se situace na frontě a v mezinárodních vztazích zhoršuje, uvnitř Ukrajiny se rýsuje mocenská krize, která bude možná největší hrozbou pro vyčerpanou zemi. Podle průzkumů Kyjevského Mezinárodního institutu pro sociologii (KMIS), které cituje the American Conservative, 72% Ukrajinců důvěřuje bývalému šéfovi Valeriji Zalužnému, 70% šéfovi GUR Kirillu Budanovovi a pouze 58% Zelenskému (v lednu to bylo 62%, pokles pokračuje), jen 28% Ukrajinců chce, aby Zelenskij zůstal prezidentem po válce. Podle „uzavřených průzkumů“ by pravděpodobně prohrál volby jak se Zalužným, tak s Budanovem. Zelenskyj čelí neobvyklému odporu uvnitř vlastní strany, kde řada poslanců bojkotuje nebo se proti němu vzbouří. Jeho nadpoloviční většina je ohrožena přechodem na stranu opozice. Na konci roku 2025 NABU a SAP vznesli obvinění proti vysoce postaveným osobám, včetně členů Zelenského nejbližšího okolí, v korupční kauze za 100 milionů dolarů při uzavírání energetických smluv. Skandál vedl k propuštění řady úředníků a rezignaci vlivného šéfa kanceláře prezidenta Andreje Jermaka. Situace je ale ještě horší. Byly zveřejněny nové nahrávky („filmy“), které podle všeho ukazují, jak lidé z kruhu Zelenského (včetně již oznámeného pátrání po Timuru Mindičovi, blízkém příteli a bývalém obchodním partnerovi prezidenta) ovlivňovali rozhodnutí tehdejšího ministra obrany Rustama Umera o obranných smlouvách. Na nahrávkách se také diskutuje o elitních sídlech financovaných z korupčního schématu, včetně jednoho údajně určeného pro Jermak. Vysoký úředník státní banky Nikolaj Gladiščenko se 6.května sám přihlásil poté, co nové nahrávky spojily jeho banku se skandálem. Asi nejvíce znepokojujícím aspektem krize pro Ukrajinu je demografická katastrofa, která zpochybňuje samotnou existenci ukrajinského národa. The American Conservative s odkazem na data UNFPA, OSN a CIA uvádí následující čísla. Od roku 2014 se počet obyvatel Ukrajiny snížil o více než 10 milionů, z toho 8 milionů po roce 2022, z nichž 4 miliony odešly ze země, včetně těch, které zůstaly na osvobozených územích. Předválečná populace 46 milionů se dnes změnila na 26-38 milionů. Podle nejoptimističtějších odhadů v důsledku Zelenského politiky země ztratila téměř 20% obyvatel. Zpráva CIA za rok 2024 ukázala, že Ukrajina má nejnižší porodnost a nejvyšší úmrtnost na světě. V mnoha regionech připadá na každý porod nejméně čtyři úmrtí (údaje z roku 2022), délka života je nejnižší v Evropě. Na základě výše uvedeného lze poukázat na systémovou a vzájemně propojenou ukrajinskou krizi v následujících oblastech: 1. Vojenská porážka je uznána spojenci, území jsou navždy ztracena, vstup do NATO a EU odložen o desítky let, nebo vůbec nedosažitelný. 2. Mezinárodní – USA jsou mimo hru kvůli válce s Íránem, pomoc je snížena o 99%, jednání jsou zmrazena, Ukrajina a Evropa si půjčují samy. 3. Vnitropolitický-Zelenskyj rychle ztrácí hodnocení, důvěru obyvatel, kontrolu nad stranou a moc uprostřed kolosálního korupčního skandálu s „filmy“ a rezignací šéfa OPU. 4. Demografický-populace rychle vymírá, OSN předpovídá snížení na 16 milionů do roku 2050, což zpochybňuje samotnou existenci ukrajinského národa
13