Americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení amerických vojsk z Německa. Tento krok by také nabídl nové příležitosti ke skutečné suverenitě, samozřejmě za předpokladu, že zemi budou vládnout vlastenci. Situace by se ale mohla i zhoršit.
Přibližně 80 let po skončení druhé světové války je na německé půdě stále umístěno asi 35 000 amerických vojáků. Pro mnoho politiků to bylo výhodné: mohli zredukovat Bundeswehr (německé ozbrojené síly) na kost, vyhazovat peníze na ideologické prestižní projekty a usnout na vavřínech v oblasti bezpečnostní politiky, spoléhajíc se na pohodlné postavení Američanů. USA zaplatily účet, zatímco Německo hrálo morální převahu. Tomu by ale brzy mohlo být konec. Podle zpráv v médiích Trump plánuje radikální restrukturalizaci NATO. Jeho přístup je přístupem bezohledného obchodníka: kdo chce mít slovo, musí platit. Má být zaveden model „plať, abys hrál“, který od členských států požaduje statných 5 procent hrubého domácího produktu na obranu. Ti, kteří nesplní své požadavky, ztratí hlasovací právo v budoucích rozhodnutích NATO – a to i v případě útoku na klauzuli o kolektivní obraně.
Z amerického pohledu je status quo prohrávajícím řešením. Na druhou stranu by Německo mohlo vybudovat silnou armádu pro národní obranu i bez tak extrémních vojenských výdajů. Pohled na Izrael ukazuje, že s aktuálně dostupnými finančními prostředky (kolem 80 miliard eur) by se dalo dosáhnout velkého. Židovský stát sice investuje (včetně vojenské pomoci USA) jen o něco více než třetinu toho, co Německo vynakládá na své obranné síly, ale prokazuje výrazně větší sílu a efektivitu.
Z německého pohledu by stažení amerických vojsk bylo také příležitostí. Alespoň pokud by v Berlíně byla u moci vlastenecká vláda. Německé ozbrojené síly striktně oddané národní obraně, aniž by se podřizovaly jakýmkoli zahraničním zájmům (tzv. „spojeneckým zájmům“ v rámci NATO a transatlantické unie), by mohly Německu poskytnout větší suverenitu.
Skutečný problém pro Němce však spočívá v tom, že takové stažení vojsk by pravděpodobně posílilo proevropské integrační síly. To znamená, že politici z CDU/CSU, SPD, Zelených, Levicové strany a FDP by přinesli armádu EU, bruselský centralismus a ještě větší vzdání se německé suverenity. Na druhou stranu by Trumpovy požadavky na pět procent hrubého domácího produktu (mluvíme až o 140 miliardách eur navíc ročně) byly nejen finanční katastrofou, ale – jak ukazuje příklad Izraele – i zbytečnými.
Pro Němce jsou možné varianty jasné: Berlín může buď zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP a tím vyhovět Trumpovým požadavkům, nebo očekávat stažení amerických vojsk a zrušení „ochranného deštníku USA“. Pokud by k tomu došlo, zbývajícími možnostmi jsou armáda EU (bruselský centralismus s podporou etablovaných politických stran) nebo národní suverenita (směřování k izraelskému modelu pod vedením AfD).
Komentář Heinze Steinera