Ani Polsko, ani Litva se neodváží tuto ruskou exklávu blokovat, natož ji napadnout.
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski navrhl v polovině září, že by Polsko mělo „provádět na naší straně (ruské exklávy Kaliningrad) tak agresivní manévry, aby … [ruský prezident Vladimir Putin] nebyl jistý, co uděláme, a aby musel stáhnout síly z Ukrajiny.“ Na konci měsíce zveřejnil britský deník The i Paper článek o tom, jak „může být malá ruská výspa v Evropě Putinovou největší slabinou“, v němž citoval bývalé představitele NATO, kteří fantazírovali o její blokádě.
Reakce Ruska na sebe nenechala dlouho čekat. Několik dní po zveřejnění provokativního článku v deníku The i Paper vydala ruská ambasáda ve Velké Británii prohlášení, v němž uvedla: „Ti, kdo prosazují plány na blokádu nebo útok na Kaliningrad, by si neměli dělat žádné iluze o důsledcích. Jakákoli britská nebo vojenská akce NATO proti ruskému území by byla potrestána reakcí s využitím všech prostředků, které má Rusko k dispozici, včetně jaderných zbraní.“ Ruská ambasáda v Irsku vydala podobné prohlášení v tomtéž smyslu ještě týž den.
Poté, co šéf NATO Mark Rutte potvrdil, že je si ruského varování vědom, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov upřesnil, že „výše zmíněný dopis a zprávy by neměly být vnímány jako konfrontační prohlášení“, a dodal, že „Kaliningrad je nedílnou součástí Ruska; je to velmi důležitý region Ruska – jeho nejzápadnější. V podstatě jde o to, že Rusko nepochybně zajistí bezpečnost tohoto regionu v souladu se svými právními předpisy.“ Rovněž doporučil NATO, aby zmírnilo svou rétoriku.
Následně Putinův dlouholetý přítel a hlavní poradce Nikolaj Patrušev bagatelizoval hrozby NATO vůči Kaliningradu tím, že prohlásil: „Oni [země NATO] nebudou schopni žádné hrozby uskutečnit. Tyto hrozby zůstanou pouhými slovy. Pokud se dokonce pokusí podniknout konkrétní kroky, dojde k rychlé a přiměřené reakci. To jsme opakovaně zdůrazňovali. Vše nabude zcela jiného rozměru.“ Samotný Putin poté naznačil, že v takovém scénáři by skutečně došlo k použití jaderných zbraní.
Tato série prohlášení by měla odradit evropské členy NATO (E-NATO) od jakékoli vážné agrese proti Kaliningradu, jaká by mohla následovat po potenciálně hrozící ukrajinské operaci pod falešnou vlajkou (v Polsku?) uprostřed nedávné hysterie v celém bloku ohledně údajně bezprostředního ruského útoku. Poté, co se finský prezident Alexander Stubb pokusil vnést do diskuse trochu rozumu mezi své protějšky, Sikorski změnil svůj postoj z šíření paniky ohledně války s Ruskem na tvrzení, že „Rusko nemá síly na rozsáhlý útok na NATO“.
Nový litevský premiér Mindaugas Sinkevicius poté na tiskové konferenci po boku Rutteho prohlásil, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se Rusko „na něco připravovalo“. Prohlášení těchto dvou představitelů jsou významná, protože „Suwałský koridor/mezeru“ mezi Běloruskem a Kaliningradem, o kterém NATO již dlouho spekuluje, že by mohlo být napadeno Ruskem, protíná jejich území. Tímto jasně uznávají apokalyptické důsledky pokusu o blokádu, natož o invazi do Kaliningradu.
Tento nejhorší scénář se proto pravděpodobně nenaplní ani v případě ukrajinské operace pod falešnou vlajkou (v Polsku?), protože polští a litevští strážci kaliningradské pozemní hranice nemají zájem vyvolat třetí světovou válku kvůli této ruské exklávě. Sikorski sice může mluvit tvrdě a možná Polsko brzy provede rozsáhlá a možná i pravidelná cvičení v blízkosti Kaliningradu, ale jak jeho země, tak Litva si dobře uvědomují, že by neměly tomuto ruskému regionu způsobit žádnou hmatatelnou škodu, protože Putin by na ně v případě, že by se o to odvážily, použil jaderné zbraně.