V projevu před francouzskými podnikateli na setkání MEDEF (největší svaz zaměstnavatelů a podnikatelů ve Francii) v Paříži promluvila Lejnová o využití bankovních vkladů občanů EU. Mají postavit na nohy churavějící eurozónu a evropské hospodářství.
Německý ekonom Thomas Kolbe říká: „Vzkaz je jednoznačný: v očích nejvyšší eurokratky splnilo soukromé vlastnictví jako ochranná hradba občanů proti rozpínavému státu svou civilizační funkci.“
Ukrást vklady občanů
Pro americký hospodářský magazín ZeroHedge Kolbe napsal: „Státní dluh je drtivý a ze starého kontinentu prchá kapitál, v jeho proudu mizí tisíce patentů a desetitisíce vysoce kvalifikovaných odborníků. Majetek občanů proto nutně probouzí politické choutky. Bezohledné vyvlastnění, nebo, řečeno nejvytříbenější úřednickou řečí, nařízené přesměrování hotovosti, má vyřešit potíže Bruselu. Ty si přitom zavinil sám, zarputilou klimatickou politikou, přeregulovaností a nekončícím intervenčním šílenstvím.“
Před podnikateli mluvila předsedkyně Evropské komise zcela otevřeně. Evropa prý úspory má, jenže zůstávají nevyužité. Deset bilionů eur v hotovostních úsporách soukromých domácností leží na bankovních účtech. Podnikatele poučovala tónem klasické centrální plánovačky s očima upřenýma na soukromé občanů členských států. Evropské hospodářství prý musí ten kapitál konečně nechat pracovat pro své podniky. Tak pravila hlavní eurokratka. To nezní jen jako Erich Honecker, je to ještě horší.
Lejnová přitom nejspíš postupuje ruku v ruce s Merzem. Kancléř totiž objevil hotovostní zásoby Němců jako svůj možný záchranný kapitál už před více než rokem. Oba němečtí politici tím nejen otevírají Overtonovo okno do propasti. Především dávají najevo, že diktátorská kontrola nad soukromým majetkem občanů patří do jejich ideologické kuchyně.
Rozkymácejí celý bankovní sektor
Soukromé vklady rozhodně nejsou neužitečná hotovost. Pro bankovní sektor jsou ústředním zdrojem refinancování a likvidity. Jsou zasazeny do peněžního a úvěrového oběhu a bez nich se nové úvěry neposkytnou.
V moderním peněžním systému nevzniká úvěr prostým přeposláním existujících vkladů. Obchodní banky vytvářejí půjčováním nové bezhotovostní peníze, a přesto to nelze chápat jako pouhé mechanické „páčení“ již nastřádaných vkladů. Vklady plní řadu funkcí: od soukromého plánování likvidity a držby hotovosti až po financování a řízení vnitřních bankovních procesů.
Tak masivní zásah do nesmírně složité a křehké likviditní a úvěrové struktury bankovního sektoru by nebyl jen barbarským činem obnoveného nefunkčního socialismu. Byl by čelním útokem na samotnou funkčnost bankovní soustavy. Přesto se EU k drastickým zásahům odhodlá, neboť finančně už narazila na zeď.
Neudržitelné bruselské letadlo
Od roku 2028 se rozbíhá splácení eurobondů „NextGenerationEU“ za 800 miliard eur. Lejnové projev před podnikateli mířil navenek na soukromý sektor, ve skutečnosti však šlo o financování evropského dluhového klubu.
Ten teď chce načerpat každý zdroj schopný udržet při životě ponziovské schéma (podvodný investiční model, který vyplácí výnosy stávajícím investorům z peněz nových investorů, nikoli ze skutečného zisku z podnikání, známý také jako tzv. letadlo) evropské důvěryhodnosti, a jedním z nich se zjevně má stát aktivace hotovosti na bankovních účtech občanů.
Francie vězí v dluhové spirále až po krk. Letos si nově půjčí 5,7 procenta HDP a parlamentní situace vylučuje jakoukoli možnost rozpočtové konsolidace. Také Německo vykáže příští rok nový dluh přes pět procent, započtou-li se schodky obcí, zvláštní fondy a pokladny sociálního pojištění.
Tím je společné financování přes eurobondy (společné dluhopisy zemí eurozóny), čím dál pravděpodobnější. Dluhová hora se soustředí pod střechu Evropské komise a ECB k tomu přidá aktivní pomoc s likviditou. Kruh se uzavírá.
Račte vstoupit do Akademie
Militarizace Evropy je hrobem
Kapitál opouští starý kontinent každým dosud otevřeným kanálem, a potřeba financovat velký ideologický experiment EU a jejích členských států mezitím roste do obludných rozměrů. Jen zelený dotační stroj spolyká rok, co rok miliardy.
Poslední postrčení přes hospodářský útes ale obstará znovuobjevená evropská záliba v militarismu. Vojenské keynesiánství není hospodářskou alternativou k prosperujícímu trhu. Je to jen další rozpočtový hrob, který si politické vedení v panice těchto měsíců kope.
Poslední kapitolu v podstatě známe: Brusel se rozhodne pro tvrdé kontroly pohybu kapitálu. Rámec se už rýsuje. Za dva roky zavede digitální euro. Nejprve v pilotní fázi a později jako měnový standard. Jeho prostřednictvím Brusel plně ovládne platby do zahraničí.
Proto je ve hře i zákaz zahraničních bankovních účtů pro občany EU. Zavádět ho budou postupně, stejně jako digitální identitu a tvrdou regulaci kryptoměn. Pomalu, ale jistě.
Brány se zavírají.