Obsah
Televizní a rozhlasové poplatky, přesněji řečeno přetahovaná o jejich zrušení či zachování, je poměrně přesným příkladem úlomku z holografické desky dosavadního vládního výkonu. Nemusíme rozebírat složitý celek, který pod diktátem Andreje Babiše odvádějí zhruba půl roku ministerstva a koaliční strany. Stačí pohlédnout pozorněji do „holografického“ snímku poplatkové anabáze – a vidíme v něm vše.
Na rozdíl od běžné fotografie nese totiž každý, i ten nejmenší úlomek holografické desky informaci o celku. Prostá fyzika: Když hologram rozbijete, získáte z každého kousku opět celý obraz.
Televizní a rozhlasové poplatky jsou speciální daň z hlavy. Slouží nejen jako zdroj financí k provozu agentury na manipulaci nálad veřejného mínění a tedy ovlivňování voleb v podobě permanentní předvolební kampaně. Současně jsou nedobrovolným „výživným“ pražské a brněnské Kavárny – oné úderné pěsti Páté kolony Bruselu aktuálně vedené Pražským hradem.
Dosluhující Fialova vládní mafie z nich nedlouho před volbami udělala poplatky koncesionářské. Dnes prostě Pátou kolonu platí každý, kdo má přístroj, na němž teoreticky může přijímat vysílání takzvaných veřejnoprávních médií. Jednotlivci i firmy. Těm druhým se navíc poplatky zvyšují podle počtu zaměstnanců – což je už čirá patafyzika.
Mafie totiž věděla, že i navzdory brutální „veřejnoprávní“ předvolební kampani v její prospěch volby prohraje. Potřebovala se tedy zajistit pro dobu, kdy skončí v opozici. Stejný model platil i pro volbu prezidenta republiky. Spojení korporátního mediálního kartelu s oním „veřejnoprávním“ v tomto případě uspělo, protože přímá volba hlavy státu je částečnou aplikací většinového hlasování, v němž vítěz bere vše.
Většina s otrockou mentalitou
Většinové hlasování si zatím ještě zachovaly USA a Británie. Na evropském kontinentě se v některých případech rovněž používá – ale ve zmrzačené podobě: Pojistkou proti skutečnému vyjádření většinové „vůle lidu“ je prvek zvaný dvoukolové hlasování.
Ten umožňuje, aby se disciplinovanější část veřejnosti – ta, která přijde k volbám vždycky i opakovaně – ve druhém kole podle instrukcí korporátních médií spojila proti kandidátovi nepochybné většiny, jejíž významná část je „mlčící“. Prostě k volbám nechodí, nebo jen zcela výjimečně. Dvakrát za sebou ve čtrnácti dnech téměř určitě ne. Je to většina se skeptickou mentalitou otroků: Pro mě se stejně nic nezmění – a to ostatní je nezajímavé. Dlouhodobě budovaný materialistický omyl.
Na tomto prostém předpokladu stojí tato volební manipulace. V některých státech se ji (neúspěšně) pokoušejí obejít „povinným hlasováním“: Kdo k volbám nepřijde, zaplatí pokutu. Jenže vymáhejte pokuty od sociálně slabých či přímo nemajetných vrstev, které onu mlčící většinu ve značné míře reprezentují! To je jako vybírat nedobytné pohledávky z povinných „poplatků“ za televizi a rozhlas.
Proto bylo pro fialovce tak důležité udělat z této daně fakticky poplatky koncesionářské: Už nejde o poplatek za vysílání (ať ho přijímám, či nepřijímám), ale za přístroj. A mobilní telefon či jiný typ obrazovky s možností přijímat signál ČT a ČRo mají dnes prakticky všichni – včetně chudých. Mediální korporát v čele s veřejnoprávní institucí tak fakticky dosáhne na každého.
Fašistická chobotnice bobtná
Povinné poplatky za goebbelsovskou propagandu jsou praktickou demonstrací moci korporátu – fašistické chobotnice instalované Německem do srdce projektu EU k ovládnutí kontinentu na třetí pokus. Tentokrát bez tanků. Demokratická fraška v podobě poměrného (kancléřského) volebního systému, který nutně plodí neakceschopné koalice, je německý Vynález zkázy. Další z úlomků holografické desky, v němž vidět v kostce celek.
Vlády vzešlé z takto pojatých voleb vypadají naoko demokraticky. Ve skutečnosti jsou však od počátku rdoušeny chapadly místních či nadnárodních korporací. Takzvané neziskovky jsou jejich „vychlýpeninami“: Vládnoucí korporát je financuje přes své různé bohaté nadace, dávají jim záškodnické úkoly v podobě „grantů“ – a žádné volby k tomu nepotřebují.
Jde o zdokonalený model někdejšího italského fašismu, jenž právě začíná přerůstat do načas „zchlazeného“ německého nacismu. Ten je rovněž zdokonalený. Třeba rasismus obrátil naruby – a zacílil ho tentokrát na bílé.
K uskutečnění svých mocenských záměrů a depopulačních cílů totiž už nepotřebuje fikci nordické rasy, ale naopak mu vyhovuje ta „euro-negroidní“. Nadlidé skrytí v nadnárodním korporátu vytvoří s pomocí imigrantů rasu otroků bez domova a bez historie – s vůlí optimálně ovládanou čipy napojenými na takzvanou umělou inteligenci. Pak přistoupí k expanzi.
Německo veřejnoprávně zmizelo?
Protože bezpodmínečnou nutností fašistické moci je samozřejmě invaze do Ruska: zotročení Slovanů a vydrancování nejbohatších přírodních zdrojů na Zemi. Dávný německý komplex. I proto je nezbytné vytěsnit pojem Německo ze slovníku – především pokud jde o historický kontext. Mladší a mladé generace si už nemají spojit nacismus s jeho původcem. A to musí zařídit mediální korporát.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
V tomto kontextu je příznačné svědectví jisté paní Vilmy: „Než jsem odešla do důchodu, tak jsem po mnoho let pracovala v ČT. Bylo to ještě za generálního ředitele Dvořáka. Tehdy přišlo „doporučení“ od potomků nacistů, co vládnou EU, a co ji stále ovládají, abychom prý u „citlivých informacích“ vynechávali slovo Němci a nahrazovali je v těchto případech slovem nacisté. Není prý nutné rozdmýchávat minulé křivdy a toto řešení prý to pomůže k většímu stmelení občanů evropských států.“
Ať už je to svědectví autentické nebo účelově „vyrobené“, přesně popisuje letitý stav. Znovu jsme si to mohli ověřit při víkendovém „zpravodajském pokrytí“ připomínky vyvraždění Lidic. Ani jedinkrát (!) v poměrně obsáhlém celodenním vysílání ČT a ČRo – ve zprávách či reportážích – slovo Německo nezaznělo. Tu hrůzu prý mají na svědomí jacísi neurčití „nacisté“. Kde se vzali, tu se vzali. Asi UFO. Ani Sudeťáci, kteří nedávno sněmovali v Brně, nejsou Němci, ale přece „krajané…“
V úlomku holografické desky tak vidíme celý princip „veřejnoprávnosti“. Televize a rozhlas nepatří nikomu. Respektive patří samy sobě. Takže těm tisícům propagandistických nádeníků, kteří – dle zákona korporativismu (fašismu) mezi sebe nepustí jedinou jinak přemýšlející duši. Někdejší „kádrová politika“ předpřevratové ČST je proti tomu čajíček. Rozdíl je pouze v tom, že velící důstojníci propagandistů sedí v Moskvě, která se tentokrát jmenuje Brusel, respektive – donedávna a možná brzy opět – Washington.
Korporát přežraných
Celá na rozpočet ČT napojená „Kavárna“ je rovněž vlastně veřejnoprávní. Všechny ty soukromé „produkce“ skrývají další tisíce a desetitisíce „invazního hmyzu“, který „umělecky“ převádí fašistickou ideologii do goebbelsovské praxe.
Kdyby to byly jen jejich rodiny, jež přicházejí na povel demonstrovat na Letnou, měl by jich tam Minář zaručený milion, kdykoli si vzpomene. Jenže naštěstí i oni jsou z velké části svou parazitickou podstatou líní. Zrcadlově opačná podoba oné nevolící demoralizované „mlčící“ většiny. S tím rozdílem, že tito jsou přežraní nezaslouženým blahobytem, zatímco tamti „občansky podvyživení“ často rovněž nezaslouženým nedostatkem.
Proto je samozřejmě absolutně nezbytné, aby „podvyživení“ okamžitě přestali platit „výživné“ přežraným. Právě to se pokouší zařídit rychlý poslanecký zákon. Ředitelé těch obscénně nemravných „veřejnoprávních“ institucí nad ním soptí, že budou muset propustit tři až pět stovek přežraných zaměstnanců. Přitom tím mají přijít jen o část „přilepšení“, které jim fialová mafie darovala vytvořením koncesionářské daně. To za tu krátkou dobu opravdu přijali stovky dalších parazitů? Ne. Jen lžou, protože lež je jejich denní chléb.
Halbman – a ti druzí
Ani to však nic neřeší. Andrej Babiš, vyděšený reakcí Kavárny, hodil do koše nově připravovaný zákon o ČT a ČRo. Bude prý úplně stačit převést poplatky pod státní rozpočet. Mužné rozhodnutí. Principálovi totiž nic zbabělého není cizí.
Jistě, bude to nepochybně spravedlivější, protože bohatší – alespoň teoreticky – platí vyšší daně, zatímco „podvyživení“ jen minimálně či vůbec. A oni vysílají pro přežrané. Pro plebs tam občas šoupnou nějaký ten Stardance či fotbal.
Ale v tom přece jádro pudla není. Pokud budou obě instituce dostávat ze státního rozpočtu stejnou částku jako dosud od „koncesionářů“, vlk Páté kolony se opět nažere – a vyhublá koza voličů aktuální vládní koalice bude dál podrobena „tortuře“ korporátního fašismu. Tomu nekonečnému mučení lží při každém zpravodajství – od Lidic až po politickou předpověď počasí s nezbytnou klimatickou lží.
Tohle je Andrej Babiš v celé své „velikosti“. Třese se před Bruselem, jestli mu na pokyn zdejší Páté kolony „neuzná“ jeho neexistující střet zájmů. Velmi dobře ví, že na realitě nezáleží. Sám je totiž stále ještě součástí „korporátu“ – a tolik by potřeboval, aby ho jeho centrála „akceptovala“.
Jenže to se nikdy nestane. A tak bude dál ustupovat zdejšímu zastupujícímu říšskému protektoru Pávkovi – a tlačit do nečestných kompromisů menší koaliční strany. A poslouchat smích z veřejnoprávních tlampačů mafie, s nimiž nemá odvahu zatočit – ale naopak jim bude dál posílat peníze z našich daní. A dušovat se, jak je pro něj veřejnoprávnost posvátná. A oni se – právem – budou chechtat tím víc. I tomu, jak do té bezectné propasti táhne celou koalici.
Ministr Zúna si právě spokojeně pochvaloval, že z Německa vyjednal sedm miliard. Kupodivu však nikoli jako dar na naše roční „výživné“ pro ČT, ale do „muniční iniciativy“, s níž přece SPD, ale i Motoristé a Babiš, nechtějí mít nic společného. Nebo to už neplatí? Tak napůl… Takže další německé zbraně na ostřelování Ruska kyjevskými nacisty – skrze české ruce.
Tango smrti kolem „poplatků“ je právě takovým úlomkem z holografické desky, který bez složitých analýz přesně ukazuje půlrok Babišova vládnutí: Polovičák, Halbman, jak říkají v té sousední zemi, v níž už podle ČT nežijí Němci ale holubice míru – a my jí za tu lež platíme. Jak z toho ven?
Slabší rezignují a stanou se součástí „občansky podvyživené“ nevolící většiny. Silnější zatnou zuby a zkusí to vydržet, protože přesto je to o chlup lepší než za Fialy.
Silní ale půjdou znovu do ringu. Navzdory utrženým ranám. Protože hodit ručník po prvním kole, když je ještě jedenáct před námi, mají za zbabělost a nevíru. I s vědomím, že dát knock-out chobotnici vypadá jako čiré šílenství.
A přece se to už mnohokrát podařilo. Jako zázrakem.
S pomocí Boží!