Ukrajinská kampaň s drony válku neotočí – ale způsobí její nebezpečnou eskalaci
Pokud z toho cítíte nádech „ukrajinské protiútoku 2023“, je to proto, že opět přebalují ten samý starý příběh, který jsme už nesčetněkrát slyšeli: Ukrajina vyhrává, Rusko je na pokraji kolapsu, teď je čas zdvojnásobit podporu pro Zelenského!
Nejnovějším údajným zlomovým momentem je ukrajinská kampaň útoků dronů na území Ruska. Jedná se však o lež, stejně jako předchozí propagandistické kampaně. Ano, kyjevská kampaň s drony má jistě dopad. Je však nepravděpodobné, že by to změnilo průběh války. Ruská ekonomika sice klopýtá, stále je však v lepší pozici než většina zemí EU. Ještě zásadnější však je, že ruská armáda na bojišti nadále postupuje. Neúprosně se přibližuje ke svému cíli, jímž je dobytí celého Donbasu. Zrovna nedávno Moskva oznámila dobytí Kostiantynivky – města v Doněcké oblasti a největší osady, kterou obsadila od Mariupolu. To vše je v přímém rozporu s převládajícím narativem, že „Ukrajina zvrátila průběh války“.
Kdybychom potřebovali další důkaz, že se Ukrajině nedaří, stačí se podívat na stále rozšířenější politiku „busifikace“ – unášení mužů v branném věku přímo z ulic a jejich posílání na frontu, což podněcuje rostoucí domácí odpor proti válce – nebo na návrh EU vyloučit ukrajinské muže v branném věku, v praxi tedy všechny muže ve věku 23 až 60 let, z programu dočasné ochrany bloku.
V tomto světle se kampaň s drony jeví spíše jako projev zoufalství než jako zlomový moment: vzhledem k neschopnosti Ukrajiny zvrátit vývoj na bojišti se Kyjev a NATO rozhodly „přenést válku na území Ruska“ prostřednictvím poloteroristické kampaně.
Neexistují však žádné důkazy o tom, že by ukrajinská kampaň s drony zvrátila průběh války – natož aby donutila Putina ke kapitulaci. V uplynulých dnech totiž ruské síly provedly dosud jedny z největších útoků dronů a raket na Kyjev, při nichž zahynuly desítky lidí. Ukrajinské útoky spíše povzbuzují jestřábí hlasy v Kremlu, které Putina obviňují ze špatného řízení konfliktu a požadují mnohem důraznější reakci – dokonce i mimo území Ukrajiny.
Koneckonců jsou tyto útoky plánovány ve spolupráci se západními zpravodajskými službami, prováděny zbraněmi dodanými Západem a nyní podporovány výslovným závazkem skupiny G7 „urychlit“ dodávky zbraní s dlouhým doletem. To málo, co zbylo z fikce o „zástupné válce“, je nyní pryč: ve všem kromě formálního prohlášení se jedná o přímou válku mezi NATO a Ruskem. A přesto se většina Evropanů zdá být zcela lhostejná k tomu, že se v jejich jménu vede nevyhlášená válka proti jaderné velmoci – a že s každou novou eskalací jejich vůdci sázejí na to, že Moskva bude prostě navždy dál snášet tyto údery.