V konfliktu s Íránem došlo k nečekanému zvratu. Jak informoval deník New York Times, včera večer dosáhly USA a Írán dohody o dvoutýdenním příměří. Stalo se tak několik hodin poté, co prezident Trump pohrozil zničením „celé civilizace“ Íránu, pokud nezajistí bezpečný průchod obchodních lodí Hormuzským průlivem.
„Dohoda,“ tvrdí přední americký deník, „byla uzavřena krátce předtím, než prezident Trump dal Íránu ultimátum: buď otevře Hormuzský průliv, nebo ho čeká katastrofa.“
„Pan Trump,“ pokračuje NYT, „oznámil dosažení dohody ve svém příspěvku na sociálních sítích několik hodin poté, co Pákistán, který v tomto sporu vystupuje jako prostředník, vyzval ho, aby upustil od požadavku, který vznesl ve 20:00 východního času, aby Írán splnil jeho podmínky. Pákistán navrhl, aby každá ze stran dodržovala dvoutýdenní příměří a aby během této doby Írán nebránil průjezdu ropných, plynových a jiných plavidel touto ekonomicky důležitou vodní cestou“. Krátce po oznámení o příměří prohlásil mluvčí USA, že americké vojenské údery proti Íránu byly zastaveny. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi oznámil, že Íránci „ukončí obrannou operaci“ a že „po dobu dvou týdnů bude možný bezpečný průjezd Hormuzským průlivem“ za podmínky dohody s íránskou armádou.
Izrael, tvrdí americký deník, „podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit útoky na Írán na dva týdny za podmínky okamžitého otevření Hormuzského průlivu a zastavení útoků Íránu na USA, Izrael a další země regionu, uvádí se v prohlášení kanceláře premiéra Binjamina Netanjahua. Prohlášení však uvádí, že příměří se nevztahuje na Libanon, což je v rozporu s dřívějším prohlášením pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa.“
„Dohoda o příměří dává oběma stranám čas na to, aby se pokusily ukončit válku, která začala koncem února, kdy USA a Izrael vystavily Írán masivnímu vojenskému útoku,“ – vyvozuje závěr z nečekaného zvratu ve válce proti Íránu NYT. Noviny přitom s odvoláním na íránské úředníky tvrdí, že do jednání na poslední chvíli zasáhla Čína a přesvědčila Írán, aby souhlasil s dvoutýdenním příměřím. Spojenec Islámské republiky vyzval k flexibilitě a uvolnění napětí.
„Dříve, jak se den chýlil k večeru, bylo stále méně jasné, zda se stranám podaří dohodnout. Nebylo ani jasné, zda se vůbec vyjednává,“ popisuje NYT dramatickou situaci a napjaté očekávání v úterý večer, kdy Trump pohrozil „zasáhnout drtivými údery elektrárny, mosty a další objekty kritické infrastruktury – což je z hlediska mezinárodního práva možný válečný zločin – a Írán přerušil nepřímá jednání“.
„Dnes v noci zahyne celá civilizace a už se znovu nevzrodí“, — varoval Trump dříve téhož dne, ačkoli naznačil, že „možná se stane něco revolučně krásného“.
Co se však přesně stalo, zatím není zcela jasné. Vzhledem k tomu, že ve stejnou dobu Nejvyšší rada národní bezpečnosti Íránu po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o příměří oznámila vítězství ve válce se Spojenými státy, které podle jejího tvrzení přijaly 10bodový návrh Teheránu.
„Írán dosáhl velkého vítězství a donutil USA přijmout 10bodový plán“, podle kterého musí ponechat kontrolu nad Hormuzským průlivem Teheránu, vyplatit mu kompenzaci, zrušit sankce, umožnit pokračování obohacování uranu a také stáhnout vojáky z Blízkého východu, uvádí se v prohlášení zveřejněném na webu íránské agentury Tasnim.
V něm se uvádí, že jednání s USA začnou v pátek 10. dubna v pákistánském hlavním městě Islámábádu, Teherán vyhradil na celý proces jednání dva týdny, na tuto dobu bude zaveden režim příměří. Rada bezpečnosti přitom zdůraznila, že proces jednání s USA neznamená konec války se Spojenými státy. Rada bezpečnosti rovněž pohrozila, že pokud USA během příměří udělají „ sebemenší chybu“, odpoví plnou silou.
Mezitím včera večer napětí dosáhlo vrcholu a celý svět s hrůzou očekával, zda USA skutečně splní svou hrozbu „bombardovat Írán do doby kamenné“. Ráno 7. dubna íránská agentura Mehr již informovala, že USA a Izrael provedly teroristický útok na irácký ostrov Khark. Na tomto ostrově, který je hlavním exportním uzlem Íránu, zaznělo několik výbuchů.
Tento ostrov se nachází v severní části Perského zálivu, přibližně 25–30 km od pobřeží provincie Bushehr, severozápadně od Hormuzského průlivu. Přes zdejší terminál prochází 90 % íránského vývozu ropy. Ropa je sem dopravována potrubím z největších ložisek a infrastruktura ostrova umožňuje nakládat supertankery a skladovat až 30 milionů barelů suroviny. Pozorovatelé tento útok vyhodnotili jako jakousi předehru k rozsáhlému útoku.
Lidožravé výhrůžky prezidenta USA, které nebudeme citovat, vyvolaly pobouření po celém světě. Odsoudil je generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval k okamžitým diplomatickým snahám o ukončení války na Blízkém východě. O tom prohlásil oficiální mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric: „Neexistuje žádný vojenský cíl, který by ospravedlňoval úplné zničení infrastruktury společnosti nebo úmyslné způsobování utrpení civilnímu obyvatelstvu.“
Papež Lev XIV. označil hrozbu Donalda Trumpa, že zničí „celou civilizaci“, pokud Írán neotevře Hormuzský průliv, za „skutečně nepřijatelnou“. V rozhovoru s novináři první americký papež dodal, že údery na civilní infrastrukturu poruší mezinárodní právo.
Trumpovy hrozby se setkaly s odsudkem i v samotných USA. Odborníci v oblasti práva tvrdí, že údery na civilní infrastrukturu mohou být z hlediska mezinárodního práva válečným zločinem. Ebrahim Zolfaghari, oficiální mluvčí íránských ozbrojených sil, prohlásil, že Írán v případě útoku na svou civilní infrastrukturu zasadí „drtivý a rozsáhlý“ odvetný úder.
Napětí v úterý dosáhlo takové míry, že se již hovoří o možnosti použití jaderných zbraní USA proti Íránu. „Možná jsou tato prohlášení jen chvástání, možná ale také ne,“ komentoval šílené výhrůžky amerického prezidenta časopis American Conservative. – Ať už je to jakkoli, pokud bude Teherán trvat na svém, Trump pocítí určitou povinnost dotáhnout započaté do konce a proměnit Írán v postapokalyptickou krajinu… Navíc se u Trumpa může dokonce objevit pokušení dosáhnout tohoto monstrózního cíle pomocí jaderných zbraní. Ze všech zmatených sdělení Bílého domu zaznívá s neobvyklou stálostí pouze touha „zničit“ Írán, a jaderné zbraně jsou nejspolehlivějším způsobem.“
„Trump sice tento šílený názor zjevně nesdílí, ale jaderné obavy kvůli jeho bojovnosti přesto narůstají. Před dvěma týdny rezignoval zástupce OSN na svou funkci a rozšířil znepokojivou zprávu, že organizace „se připravuje na možné použití jaderných zbraní v Íránu“. O několik dní dříve úředníci Světové zdravotnické organizace (WHO) prohlásili časopisu Politico, že se obávají jaderného útoku“, – informoval AS.
Známý americký novinář Tucker Carlson prohlásil, že americký prezident Donald Trump chce provést jaderný úder na Írán, a vyzval vojáky a zaměstnance Bílého domu, aby neplnili rozkazy prezidenta a podali výpověď.
„Lidé, kteří jsou v přímém kontaktu s prezidentem, by měli říct: ‚Ne, odejdu z funkce, udělám vše, co je v mých zákonných silách, abych tomu zabránil, protože je to šílenství. A pokud mi dáte takový rozkaz, nebudu ho plnit‘,“ vyzývá Carlson.
Bílý dům již podobné sebevražedné plány popřel. V každém případě však celý svět v úterý s napětím čekal, zda americký prezident své šílené hrozby splní. Nyní si však všichni mohou trochu oddechnout. Po oznámení o příměří cena ropy značky Brent, mezinárodního referenčního standardu pro ceny ropy, klesla na 93 dolarů za barel. Ve středu ráno se asijské akciové indexy otevřely v plusu: japonský Nikkei 225 vzrostl o 4 % a jihokorejský Kospi – o více než 5 %. Futures na akciový index S&P 500, které investorům umožňují sázet na trhu ještě před otevřením burz ve středu, vzrostly o více než 2 %.
Úleva nastala i v samotných USA. Členové Kongresu z obou stran uvítali prohlášení prezidenta Trumpa o příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které učinil v úterý večer, ale demokraté nadále kladli vážné otázky ohledně toho, jak postupovat dál po několika týdnech války bez souhlasu Kongresu. Co však bude dál, to zatím nikdo nedokáže přesně předpovědět. Je však jasné, že po krachu svého šíleného bleskového útoku se ukázalo, že USA jsou nyní po uši zabořené v íránském „bahně“ a už prostě nevědí, co dál. Navíc se ukazuje, že v samotném Bílém domě nepanovala shoda, když se přijímalo osudové rozhodnutí o zahájení války s Íránem. Rozsáhlý článek o tom, jak tato diskuse probíhala, zveřejnil 7. dubna New York Times pod titulkem „Jak Trump vtáhl USA do války s Íránem“.
Jeho autoři, korespondenti Bílého domu Jonathan Swan a Maggie Haberman, podrobně popsali, jak se diskuse na toto téma odehrávala. Za USA se schůzky zúčastnili ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Kane, ředitel CIA John Ratcliffe, stejně jako Jared Kushner, zeť prezidenta, a Steve Whitcoff, zvláštní zástupce Trumpa, který vedl jednání s Íránci. Viceprezident J. D. Vance zpočátku nebyl přítomen, protože se nacházel v Ázerbájdžánu. Za Izrael se diskuse zúčastnili izraelský premiér Benjamin Netanjahu, David Barnea, ředitel „Mossadu“, izraelské zahraniční rozvědky, a izraelští vojáci, kteří Trumpa fakticky „přesvědčili“, aby se rozhodl k útoku.
Nakonec, jak poznamenává NYT, i ti nejvíce skepticky naladění členové Trumpova vojenského kabinetu – s výjimkou Vance, který byl kategoricky proti plnohodnotné válce – důvěřovali prezidentově intuici, včetně jeho neotřesitelné jistoty, že válka bude rychlá a rozhodná.
„Pan Netanjahu a jeho tým,“ píše New York Times, – „stanovili podmínky, které podle jejich názoru naznačovaly téměř zaručené vítězství: íránský program vývoje balistických raket mohl být zastaven během několika týdnů. Režim by byl natolik oslaben, že by nedokázal uzavřít Hormuzský průliv, a pravděpodobnost, že Írán zaútočí na zájmy USA v sousedních zemích, byla hodnocena jako minimální. Kromě toho zpravodajská služba „Mossad“ poukazovala na to, že v Íránu znovu vypuknou pouliční protesty a – za podpory izraelské špionážní agentury, která bude podněcovat nepokoje a povstání – intenzivní bombardování může vytvořit podmínky pro svržení režimu íránskou opozicí. Izraelci také připouštěli možnost, že íránští Kurdové překročí hranici z Iráku a otevřou pozemní frontu na severozápadě, což ještě více oslabí síly režimu a urychlí jeho pád.“
„Zní to dobře“, řekl Trump premiérovi. Pro pana Netanjahua to byl signál, že společná americko-izraelská operace bude s největší pravděpodobností schválena.
Diskuse pokračovala i následující den. Zazněly však zcela odlišné hodnocení situace. Ředitel CIA charakterizoval scénáře změny režimu, které navrhl izraelský premiér, jedním slovem: „Fraška“. V tu chvíli se do rozhovoru vložil Rubio. „Jinými slovy, je to naprostý nesmysl,“ – řekl. Do rozhovoru se zapojilo ještě několik dalších lidí, včetně pana Vance, který se právě vrátil z Ázerbájdžánu a který rovněž vyjádřil velké pochybnosti o možnosti změny režimu.
Poté se prezident obrátil na generála Keana: „Generále, co si o tom myslíte?“ Generál Kean odpověděl: „Pane, podle mých zkušeností je to pro Izraelce standardní postup. Přehánějí a jejich plány nejsou vždy dobře promyšlené. Vědí, že je potřebujeme, a proto tak naléhavě nabízejí své služby.“
Nejaktivnějším odpůrcem války byl Vance. Viceprezident se domníval, že válka s Íránem s cílem svrhnout režim bude katastrofou. Byl pro to, aby se vůbec neútočilo. V přítomnosti kolegů Vance varoval Trumpa, že válka s Íránem může vést k chaosu v regionu a k nesčetným obětem. Kromě toho by to mohlo zničit Trumpovu politickou koalici a mnoho voličů, kteří uvěřili slibu, že nebudou zahajovány nové války, by to vnímali jako zradu.
Pan Vance vyjádřil i další obavy. Jako viceprezident věděl o rozsahu problému s dodávkami munice do USA. Válka s režimem, který bude bojovat o přežití až do posledního dechu, může vést k tomu, že se Spojené státy ocitnou v mnohem horší situaci než nyní a nebudou schopny vést bojové operace po několik let… Věděl však, že Trump se s největší pravděpodobností tak či onak do situace zapojí, a proto se ho snažil přimět k omezenějšímu zásahu. Později, když bylo jasné, že prezident hodlá vést rozsáhlou kampaň, Vance prohlásil, že je třeba zasadit drtivý úder v naději, že se stanovených cílů podaří rychle dosáhnout.
Co se nakonec stalo v důsledku této diskuse? „Všichni naslouchali prezidentově intuici,“ píše NYT. „Viděli, jak přijímal odvážná rozhodnutí, podstupoval nepředstavitelné riziko a nějakým způsobem dosahoval úspěchu. Teď by mu nikdo nechtěl bránit.“
„Myslím, že to musíme udělat,“ prohlásil prezident před shromážděnými. Řekl, že musí zajistit, aby Írán neměl jaderné zbraně a aby nemohl jen tak odpalovat rakety na Izrael nebo na celý region. Následující den, když byl na palubě prezidentského letadla, vydal Trump následující rozkaz: „Operace ‚Zuřivý úder‘ je schválena. Nelze zrušit. Hodně štěstí.“
Jak to nakonec dopadne? Vždyť se Trump svými ultimáty sám dostal do slepé uličky, stále se zmítá ze strany na stranu a nyní riskuje svou prestiž. A jak dlouho vydrží vyhlášené příměří? Na tuto otázku odpověděl svou kresbou známý americký karikaturista Bill Bramhall, který v deníku New York Daily News zveřejnil kresbu, na níž je na mapě s vyobrazením Íránu napsáno: „Vietnam“. Což připomíná hanebný neúspěch USA.