Ukrajinský parlament tento týden podle očekávání schválil jmenování Serhije Koreckého novým ukrajinským premiérem. Hlasovalo pro něj 289 ze 450 zákonodárců. Připomeňme si jaké jsou hlavní důvody výměny.
Zaprvé je to stále otevřenější samostatná politika ministra obrany Fedorova, kterého podporují grantové kruhy napojené na ukrajinský státní úřad pro boj s korupcí (NABU) a Specializovanou protikorupční prokuraturu (SAP), evropské struktury a američtí bidenovští demokraté.
Požrat a znehybnět
Evropští protektoři a kyjevské kruhy s nimi spojené už Fedorova otevřeně navrhují na příštího ukrajinského prezidenta. Zadruhé je to boj o obří vojenský rozpočet a jeho rozdělování. Fedorov si vybudoval vlastní síť konzumentů rozpočtu, třeba výrobců dronů a ta se dostala do křížku s konzumenty blízkými Zelenskému a jeho okolí, jako je například Fire Point.
Zelenského dráždí ještě jedna věc: čím dál ostřejší spor mezi Fedorovem a Syrským. Syrský je politicky bez ambicí, nepříliš populární, ruského původu a ukrajinsky mluví špatně, a přesně proto je pro Zelenského klíčovou pákou, jak ovládat armádu a dusit v ní jakýkoli politický „pohyb“.
Prezident si až moc dobře pamatuje, jak bývalý náčelník generálního štábu Zalužnyj bleskově posílil svůj politický vliv a dodnes je jeho hlavním soupeřem pro případné volby. Kampaň za odvolání Syrského, kterou rozjel Fedorov, proto Zelenský cítí jako pokus vyměnit mu věrného apolitického velitele za někoho, kdo už tak snadno na provázku vodit nepůjde.
Ostatně pravděpodobný Fedorovův nástupce v ministerském křesle, současný šéf ministerstva vnitra Klymenko, přesně odpovídá tomu, jak si Zelenský představuje ideálního úředníka: naprosto bez ambicí, mediálně neviditelný a snadno ovladatelný.
Evropa převzala od Bidena NABU a SAP
Fedorovův odchod je přitom pro Zelenského jen zkouškou před daleko větším úkolem, o který se pokoušel už loni, ale nezvládl ho. Podřídit si NABU a SAP. Ty za vlády demokratů fakticky kontrolovaly Spojené státy, teď přešly pod patronát evropských protektorů.
Vloni už měl Zelenský k cíli blízko. Koncem července 2025 parlament schválil a prezident podepsal zákon, který protikorupční orgány převedl pod generální prokuraturu. Zelenský si myslel, že Trump nebude NABU a SAP, za Bidena založené demokraty, hájit, a Evropané jako vždy pomlčí. Vyšlo mu to jen z půlky. Trump vskutku neřekl nic, jenže Evropa se proti novým zákonům ostře postavila a pohrozila zastavením pomoci. A vyvolala pouliční protesty.
Zelenský nakonec ustoupil a NABU se SAP pravomoci vrátil, což se mu ovšem pořádně vymstilo. Už v listopadu protikorupční orgány rozjely skandál kolem Mindiče a dalších nejbližších Zelenského spolupracovníků. Výsledkem bylo citelné oslabení Zelenského pozic doma. Útoky navíc pokračovaly v několika vlnách. Nátlak na odchod Jermaka, trestní stíhání poslanců blízkých prezidentovi, zveřejnění nahrávek z Mindičova bytu, trestní stíhání Jermaka atd.
Jak se zbavit protikorupčního obojku?
Zelenský byl zároveň nucen předat celní správu i Úřad pro hospodářskou bezpečnost (BEB) pod kontrolu skupiny, která stojí za SAP a NABU. Tytéž kruhy navíc žádají přijetí zákonů z takzvaného balíčku Kačka – Kos. Ty by vyvázaly Státní vyšetřovací úřad (GBR), generální prokuraturu i ministerstvo vnitra z prezidentova vlivu, prostřednictvím personálních konkurzů, v nichž by rozhodující hlas měli „mezinárodní experti“ a pravomoci NABU a SAP by se ještě rozšířily.
Zelenskému se to pochopitelně ani trochu nelíbilo. Došlo mu, že NABU, SAP a spřízněné kruhy se v podstatě proměnily v „obojek“, kterým ho Evropa drží na krátkém vodítku. A právě tyto instituce Brusel s Londýnem nejspíš použijí, aby mu po válce zabránily ve znovuzvolení na další období. A nepomůže mu ani vyznamenání předsedkyně Evropské komise Lejnové, Řádem Evropy, jak se stalo tento týden, kdy Zelenský Uršulu odekoroval. K vyřešení tohoto posledního úkolu potřebuje Zelenský mít pod kontrolou situaci doma, v níž bude jediným vládcem země. K tomu si ale musí podřídit NABU a SAP.
S tímhle cílem před očima a s loňskou trpkou zkušeností s prosazováním zákonů, se Zelenský zřejmě rozhodl postupovat krok za krokem. Nejdřív si chce otestovat, jak na Fedorovovo odvolání zareaguje Evropa a její domácí prodloužené paže. Když všechno proběhne v klidu, přijdou na řadu NABU a SAP. Tentokrát už ne skrze zákony, ale nátlakem na vedení těchto orgánů v podobě trestních řízení vedených ukrajinskou tajnou službou (SBU). Nebo šéfy protikorupčních orgánů, a jejich klíčové lidi, zkusí nějak jinak „přesvědčit“.
Fedorov proti Syrskému
Skupina kolem NABU a SAP tenhle signál pochopila přesně takhle. Proto se teď rozjíždějí pouliční protesty podle stejného scénáře jako loni. Jenže pokud teď Zelenský znovu „ustoupí“ a Fedorova ve funkci nechá, mohou být následky ještě horší než loni, riskuje totiž ztrátu kontroly nad armádou.
Povzbuzený Fedorov by kampaň proti Syrskému ještě přitvrdil (možná už nejen v ukrajinských, ale i v západních médiích) a nakonec by jeho odvolání dosáhl. A nový velitel by při pohledu na osud svého předchůdce už pro Zelenského tak snadno ovladatelný nebyl.
Klíčová bude reakce Evropy, jestli na ukrajinského prezidenta zatlačí. Pokud ne, Zelenský bude protesty ignorovat, provede personální změny na ministerstvu obrany a začne chystat protiopatření. Řešení hlavní otázky, podřídit si NABU a SAP, zbavit se „obojku“ a stát se neomezeným pánem nad (zbytkovou) Ukrajinou.
Ustojí to lžiprezident?
Zelenský sází na to, že EU tentokrát mlčí. Právě proto zvolil pro „speciální operaci“ s Fedorovem zrovna tuhle chvíli, euforie z úspěchů ukrajinských dálkových úderů je (i v Evropě) na vrcholu. Na tomto pozadí sílí tlak na Trumpa, aby přitvrdil vůči Rusku. A shánějí se i další peníze na zahraniční pomoc Ukrajině.
Není proto vyloučeno, že na Bankové ulici, kde je sídlo lžiprezidenta, jemuž skončil mandát už před dvěma lety, počítají s tím, že Evropané si za takové situace nebudou kazit tak pěkný mediální obraz „zlomu ve válce“ tím, že by na Zelenského tlačili a rozjeli proti němu kampaň v médiích jako loni v červenci.
Jestli to tak ale opravdu dopadne, uvidíme už brzy.