Simon Chege Ndiritu
Trumpův projev na 81. zasedání Valného shromáždění ukazuje, že válečnické tendence USA se v praxi mohou ještě zintenzivnit. Zda na to ostatní národy adekvátně zareagují, je již jiná otázka.
Trumpova vojenská hrozba na Valném shromáždění OSN
Zatímco Charta OSN, dokument, jímž byla založena Organizace spojených národů (OSN), kladla důraz na budování a udržování míru mezi národy, americký prezident Donald Trump využil svého projevu na 81. zasedání Valného shromáždění OSN k tomu, aby tento zakládající dokument zneuctil tím, že vyslovil vojenskou hrozbu vůči Íránu. Je třeba připomenout, že Trump koncem února 2026 zahájil nelegální válku proti Íránu, která se přidala k dalším válkám, které jeho země vedla, jako například ve Vietnamu a v Iráku. Globálně se rozprostírající války Washingtonu, které tuto zemi prezentují jako globálního válečného magnáta, spolu s Trumpovým projevem ze dne 22. září 2026, jak je uveden v níže uvedeném výňatku, představují výsměch multilaterální správě věcí veřejných:
Dojde k dohodě s Íránem …? Nebo mám Islámskou republiku zničit, a to rychle, aniž bych jim dal šanci znovu zabíjet a ničit lidi a země? Mám je uvrhnout do pekla bez šance na přežití a bez naděje na budoucí velikost či další generace?
Za posledních 80 let prosazovaly USA militaristický systém, který co do počtu lidských obětí předčil Japonsko za druhé světové války i nacistické Německo
Výše uvedené prohlášení představuje přímou hrozbu použití násilí proti členovi OSN, což je v přímém rozporu s článkem 2(4) Charty OSN. USA porušily tento článek více než kterýkoli jiný stát po druhé světové válce tím, že se zapojily do nejvíce válek, intervencí, tajných operací a uvalily jednostranné sankce, jejichž důsledkem byly ztráty na životech srovnatelné s těmi, které způsobilo Japonsko během druhé světové války nebo nacistické Německo (více o tom později). Trumpova obvinění vůči Íránu, že způsobil smrt a zkázu v celém regionu, byla pouhou projekcí, jelikož Írán od 50. let 19. století žádnou válku nezačal. Naproti tomu internetové vyhledávání toho, kolik vojenských konfliktů USA od roku 1945 iniciovaly nebo se do nich zapojily, vrátí téměř sto výsledků. Během posledních 80 let prosazovaly USA militaristický systém, který co do počtu lidských obětí předčil Japonsko za druhé světové války i nacistické Německo. USA za posledních 81 let bombardovaly desítky zemí a zabily miliony lidí, aniž by vyhlásily válku; Washington se proměnil v bezduchého zabijáckého zombie. Jediným dalším státem, který se mu v trvalém válečném stavu přibližuje, je Washingtonova vojenská základna – Izrael.
Zabíjecí stroj ve prospěch Západu —Od roku 1945
Pečlivý přehled lidí, které USA zabily prostřednictvím válek a ekonomických sankcí, z velké části bez mandátu OSN či Kongresu, převyšuje počet obětí nacistického Německa (40 milionů) či militaristického Japonska (asi 10 milionů), což vyvolává otázky, proč mezinárodní orgány toto chování nevyšetřily. Vyvstávají také otázky, zda existuje nějaký mezinárodní orgán, který by mohl zaručit spravedlnost pro všechny. Zdroje zkoumající počet lidí zabitých americkým vojenským aparátem po druhé světové válce v zemích, jako jsou mimo jiné Korea, Vietnam, Laos, Irák a Afghánistán, zjistily, že počet obětí se pohybuje mezi 20 a 30 miliony lidí. James A. Lucas odhadl až 30 milionů obětí, zatímco David Swanson dospěl k číslu přes 20 milionů. Jiné zdroje dokumentují obrovské počty obětí, přičemž jen ve Vietnamu a Iráku se jedná o přibližně 1 až 3 miliony obětí, což dodává váhu údajům Lucase a Swansona.
Kromě obětí vojenských akcí uvalily USA také četné ekonomické sankce; studie z roku 2025 publikovaná v časopise The Lancet Global Health naznačila, že jednostranné sankce USA způsobily každoročně přibližně 564 000 nadbytečných úmrtí. Tento roční údaj, extrapolovaný na pět desetiletí, během nichž USA rozsáhle uplatňovaly ekonomické sankce proti různým zemím, představuje celkem 28 milionů lidských obětí. Lze tedy tvrdit, že USA zabily prostřednictvím bezohledných válek, vojenských intervencí a ekonomických sankcí téměř 60 milionů lidí, což je více, než kolik lidí zemřelo v Evropě během druhé světové války. Jediným důvodem, proč západní instituce tato ztráta neznepokojuje, je pravděpodobně to, že k úmrtím došlo v zemích bohatých na suroviny, které obohatily jejich korporace.
Navzdory lhostejnosti Západu k válkám, které plní kapsy jejich korporací a udržují jejich obyvatelstvo spokojené, nastal čas, kdy oběti shledaly tuto nespravedlnost neúnosnou. Skutečnost, že Jemenci byli bombardováním uvrženi do chudoby a cholery, že Írán byl sankcemi uvržen do hospodářské stagnace na půl století, nebo že Rusko bylo sankcemi donuceno prodávat ropu za snížené ceny, ukazuje, že systém dosáhl svého zlomu. Nikdo by neměl očekávat, že tyto a další oběti budou jen nečinně přihlížet. Trumpova hrozba, že zničí Íránce a pošle je do pekla, ačkoli je balzámem pro uši rasistů po celém Západě, představuje jeden z nejnebezpečnějších momentů posledních desetiletí. Zde je důvod. Za prvé to odhaluje, že v USA neexistuje žádný vnitřní mechanismus, který by zabránil vládě připomínající vládce války v použití jaderné zbraně nejen proti Íránu, ale také proti Jemenu, Rusku nebo kdekoli jinde, kde je americký kolonialismus odmítán. Za druhé odhaluje, že OSN a další mezinárodní mechanismy nedokážou USA přivést k zodpovědnosti, a to jednak za desítky milionů lidí, které již zabily, jednak za potenciální eskalaci, včetně jaderných útoků.
Každý sám za sebe: Mezinárodní bezpečnostní mechanismy jsou již dávno mrtvé
Na rozdíl od minulosti, kdy Západ pečlivě vytvářel fasádu, že mezinárodní systémy mohou národy chránit, je nyní jasné, že žádný národ není v bezpečí před americkou barbarskostí. Ve skutečnosti žádná země nepředloží Trumpovy hrozby destabilizace globálního míru Radě bezpečnosti OSN, kde by USA takové řízení stejně vetovaly. OSN byla popsána jako nástroj multilaterálního kolonialismu, mimo jiné i profesorem Peterem Kagwanjou, který v rozhovoru odvysílaném na keňské stanici Citizen TV poukázal na to, jak tento orgán selhal při přijetí opatření proti vraždám páchaným Západem v Africe, jako byla například vražda Patrice Lumumby. OSN rovněž nikdy nezakročila proti vraždě Muammara Kaddáfího ani proti válkám Washingtonu na Blízkém východě a v jižní a východní Asii. OSN umožnila západním národům jednat podle libosti. Je pozoruhodné, že představitelé Kanady a Evropy Trumpovu hrozbu neodsoudili, ale nadále sympatizují s Izraelem, který sice není ohrožen, avšak s pomocí Západu páchá genocidu v Gaze.
Kdyby Íránci věděli, že mají pouze dvě možnosti – buď kapitulaci, a tím pádem připuštění zkázy ze strany amerického válečného aparátu, jako tomu bylo dříve v Iráku, nebo boj až do konce, který by mohl vést k tomu, že USA použijí jaderné zbraně –, pak neexistuje žádný důvod, proč by tato země neměla vyvíjet své jaderné zbraně pro sebeobranu. Totéž platí pro všechny ostatní země bohaté na suroviny. Pokud USA, Kanada a EU chtějí argumentovat, že je v pořádku zničit zemi kvůli potenciálnímu nebezpečí, které by v budoucnu mohla představovat pro Izrael, a zároveň umožňují Izraeli bombardovat všechny země v regionu nebo USA zabíjet desítky milionů lidí, je spravedlivé, aby všechny země vyvíjely své vlastní jaderné zbraně. Nelze dojít k žádnému jinému závěru než k tomu, že USA jsou globálním válečnickým státem podporovaným Západem, jehož cílem je ničit a drancovat zbytek světa, přičemž OSN využívá jako mechanismus k zbavení se viny.
Simon Chege Ndiritu je politický pozorovatel a výzkumný analytik z Afriky