Obsah
Průzkumy před maďarskými parlamentními volbami naznačují vítězství opozice, avšak není vyloučeno, že i přes cinknuté průzkumy z nich premiér Viktor Orbán nakonec vyjde jako vítěz. Mnozí upozorňují, že se jedná o situaci jako stvořenou pro kyjevský typ „barevné revoluce“.
Průzkumy jako příprava na převrat?
Týden před maďarskými parlamentními volbami čelí Orbán dosud největší hrozbě. Strana Tisza opozičního lídra Pétera Magyara v současnosti vede podle souhrnných průzkumů serveru Politico před Orbánovým Fideszem o 15 procent. U agentur napojených na stranu Tisza nebo financovaných Evropskou unií, jsou výsledky ještě výraznější. Průzkum agentury Median, blízký opozici, ukazuje náskok Tiszy před Fideszem dokonce o 23 procent. Takže je to jasné, ne?
Jenže jak si potom vysvětlit, že oficiální bruselský plátek Politico přišel s informací, že „mnozí“ lídři EU v soukromí pokládají Orbánovo vítězství za „pravděpodobné“? Maďarský ministr pro záležitosti EU János Bóka se domnívá, že rozdíl mezi veřejnými průzkumy a neoficiálními odhady není náhodný. Magyar a jeho spojenci v Bruselu si podle Bóky „připravují půdu pro příběh, že pokud volby prohrají, bude se jednat o nelegitimní výsledek“.
Válečný štváč a proukrajinský aktivista americký novinář a komentátor Michael Weiss minulý týden vyjádřil Bókovy obavy bez obalu. „Pokud se Orbán pokusí volby ukrást, a s největší pravděpodobností se o to pokusí, bude to Euromajdan na steroidech, a to v zemi EU a NATO. Ameriko, sleduj to pozorně,“ varoval v příspěvku na sociální síti X.
Weiss, který dříve vedl organizaci podporující Majdan na Ukrajině a tvrdil, že se jedná o žurnalistiku, měl na mysli povolební státní převrat, jenž v roce 2014 svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče. Tento puč na Majdanu, zrežírovaný Spojenými státy, spustil řetězec událostí, které vyvrcholily rusko-ukrajinským konfliktem, který si vyžádal statisíce lidských životů.
Mezi Budapeští a Kyjevem jsou ale zásadní rozdíly, které váleční štváči a agenti Kyjeva a Bruselu nechtějí vidět. Násilná změna režimu by v případě Orbánova vítězství byla totiž nesrovnatelně obtížnější záležitostí.
Model Majdan
Západní média prezentovala „revoluci na Majdanu“ jako lidové povstání. Ve skutečnosti ji zorganizovala americká vláda a řídila ji americká ambasáda. Nadace NED (National Endowment for Democracy), spadající pod ministerstvo zahraničí, mezi lety 2011 a 2014 napumpovala zhruba 14 milionů dolarů do ukrajinských aktivistických skupin. Americká ambasáda financovala promajdanská média a v období od roku 1991 do roku 2014 směřovalo z USA na Ukrajinu celkem 5 miliard dolarů na „programy budování demokracie“, jak eufemisticky označil financování převratu mluvčí ministerstva zahraničí v roce 2014.
NED se ve zprávě z roku 2015 pochlubila, že Američany financované organizace „sehrály důležitou roli v pokojných protestech v Kyjevě“. V době vydání zprávy však tyto „pokojné protesty“ už dávno přerostly v krveprolití. Západem financované neonacistické milice spolu s gruzínskými odstřelovači zastřelili téměř sto majdanských demonstrantů v rámci operace pod falešnou vlajkou. A výsledek? Neonacisté placení Západem za živa upálili 46 odpůrců Majdanu v Domě odborů v Oděse. To jsou fakta, na které by západní váleční štváči raději zapomněli.
Americká náměstkyně ministerstva zahraničí Victoria Nulandová slíbila opozičním politikům vojenskou pomoc a miliardovou půjčku a proslavila se tím, že na kyjevském Majdanu rozdávala aktivistům sušenky. Společně s americkým velvyslancem Geoffreym Pyattem vybírala vládu, která měla nahradit Janukovyčovu. Když se jí během proslulého uniklého telefonátu z roku 2014 servilní Pyatt zeptal, zda by s volbou jejího kandidáta nemohli mít Evropané problém, fanatická válečná štváčka, jen suše odsekla: „Na EU se vy*ereme!“
V Maďarsku to bude obtížnější
Situace v Maďarsku je ale dnes diametrálně odlišná. Americký prezident Donald Trump je Orbánovým věrným spojencem a veřejně podpořil jeho kandidaturu v nadcházejících volbách. Viceprezident J. D. Vance navíc přijede podpořit Orbána do Budapešti 8. dubna, tedy krátce před volbami, které proběhnou 12. dubna.
Americká ambasáda v Budapešti byla mezitím zbavena majdanovských ideologů, včetně Bidenova velvyslance Davida Pressmana. A Trump výrazně oklešťil jak NED, tak USAID. Jednoduše řečeno, Spojené státy v Maďarsku demontovaly svou mašinérii na změnu režimů a na Orbánově vítězství mají zájem.
Nulandová a Američané sice v roce 2014 majdanský převrat řídili, ale podpořily ho i EU, Velká Británie a celá plejáda neziskových organizací financovaných mimo jiné nadací Open Society Foundations George Sorose.
Britští představitelé se setkávali s prozápadní ukrajinskou opozicí a britská ambasáda v Kyjevě narychlo vytvořila sérii účtů na sociálních sítích, jejichž cílem bylo „vysvětlovat přínosy užší evropské integrace pro Ukrajinu“. Brusel vyslal své představitele na setkání s demonstranty na Majdanu. EU i Velká Británie se zároveň podílely na zprostředkování dohody mezi Janukovyčem a opozicí, dohody, kterou vojenská junta vzápětí porušila a obvinila Janukovyče z velezrady.
Pokusí se EU rozpoutat Majdan?
EU i Velká Británie jsou odhodlány Ukrajinu vyzbrojovat a financovat, a proto mají na Orbánově pádu zásadní zájem. Za Orbánovy vlády Maďarsko využívalo právo veta v EU k blokování každého balíku energetických sankcí proti Rusku A nadále odmítá vstup Ukrajiny do NATO, neposílá zbraně Kyjevu a v současnosti společně se Slovenskem a ČR vetuje úvěrový balíček EU pro Kyjev v hodnotě 90 miliard eur.
Unie již před volbami nasadila celý svůj arzenál nástrojů pro online cenzuru a hodlá omezení svobody slova ponechat v platnosti ještě alespoň týden po hlasování. Možnosti přímého nátlaku na Orbána jsou však už téměř vyčerpány. EU zadržuje Maďarsku finanční prostředky ve výši 3,5 procenta HDP od roku 2022 kvůli Orbánovu odmítání přijímat neevropské migranty, zákazu LGBT propagandy a údajným problémům s nezávislostí justice (další eufemismus vyjadřující obavy ze skutečně nezávislých soudců – nepoužitelných pro rumunský scénář převratu skrze justici, pozn. PP).
Operace Bruselu s odposlechy
Nic z toho ale nevyvolalo žádné výraznější nepokoje. Pokud Orbán zvítězí, posledním nástrojem v arzenálu Bruselu bude odebrání maďarského práva veta, nápad, se kterým už přišly Švédsko, Litva a řada blíže nejmenovaných „unijních diplomatů“, které Politico citovalo začátkem dubna.
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Londýn hraje před volbami nenápadnější hru než Brusel. Nicméně britský velvyslanec Justin McKenzie Smith se 4. března v Budapešti setkal za zavřenými dveřmi s prozápadními aktivisty a novináři. Akci spolupořádal think tank Political Capital, financovaný Evropskou komisí, Sorosem a NED.
Setkání se zúčastnila britská novinářka Catherine Beltonová, která „shodou okolností“ o tři týdny později „odhalila“ kontakty maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Maďarský opoziční novinář Szabolcs Panyi tyto informace získal ve spolupráci s unijními tajnými službami prostřednictvím odposlechů Szijjártóa.
Szijjártó kontakty s Lavrovem nijak nepopírá a trvá na tom, že diplomatická komunikace je součástí jeho práce. Skutečným skandálem je podle něj to, „že maďarský novinář spolupracuje se zahraničními tajnými službami za účelem odposlechu člena maďarské vlády“.
Oslabený Soros touží po revanši
Sorosova nadace Open Society Foundations sehrála při podněcování majdanského převratu klíčovou roli, nebo jak to sama formulovala, „při podpoře občanské společnosti“.
Kolem roku 2014 zahrnovala činnost v Maďarsku narozeného židovského finančníka Sorose na Ukrajině právní pomoc prozápadním demonstrantům, financování prozápadních médií a podporu protivládních think tanků. „Založil jsem na Ukrajině nadaci ještě předtím, než se Ukrajina osamostatnila od Sovětského svazu,“ řekl Soros v roce 2014 stanici CNN. „A ta nadace funguje dodnes. V současných událostech sehrála významnou roli.“
Sorosův vliv v jeho rodném Maďarsku ovšem Orbán drasticky omezil. Maďarsko v roce 2018 přijalo zákon pojmenovaný „Stop Soros“, který kriminalizoval poskytování pomoci nelegálním přistěhovalcům. Tento zákon fakticky přinutil nadaci Open Society Foundations ukončit činnost v Maďarsku a vytlačil ze země i Sorosovu Středoevropskou univerzitu.
Přesto nejméně 153 organizací působících v Maďarsku nebo se zabývajících maďarskou problematikou podle konzervativního think tanku Centrum pro základní práva, loni stále pobíralo obrovské Sorosovy peníze. Soros tedy stále dokáže na Maďarsko do určité míry působit, byť je jeho vliv dnes výrazně zmenšený a nepřímý.
Rumunský scénář nepřipadá v úvahu
Maďarsko roku 2026 není Ukrajina roku 2014. Orbánovi odpůrci nemají podporu Spojených států a protiorbánovská rétorika i zmrazení fondů ze strany EU nezabránily jeho vítězstvím v letech 2018 a 2022. Navíc je krajně nepravděpodobné, že by Brusel podněcoval povolební násilí v jednom ze svých vlastních členských států. Aktivita Velké Británie se zatím omezovala na podporu protiorbánovské propagandy.
Majdan, ale není jediným návodem na změnu režimu a zasahování do voleb. EU použila tytéž cenzurní nástroje k potlačení podpory euroskeptického kandidáta Călina Georgesca v rumunských prezidentských volbách v roce 2024. Když Georgescu přesto nečekaně zvítězil, zkorumpovaná proevropská justice jednoduše výsledek voleb anulovala.
Na podobnou pomoc z řad maďarské justice však Brusel spoléhat nemůže. Orbán je u moci šestnáct let, zřídil Nejvyšší správní soud, který řeší volební spory, a jmenoval jeho předsedající soudce. I kdyby Magyar zvítězil, jeho strana Tisza by k přestavbě tohoto systému potřebovala dvoutřetinovou většinu.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému, je povolební převrat v Maďarsku v případě Orbánova pátého vítězství v řadě, prakticky vyloučen. Týden před volbami se nicméně nejrůznější špionážní hry a vlivové kampaně již naplno probíhají.
Boj vyvrcholí za týden.