Obsah
Skandální třímilonový rozsudek samosoudkyně Tiché nad SPD za předvolební plakát, na kterém – jako varování před migrantskou kriminalitou – je černoch se zkrvaveným nožem, se tento týden opět zhmotnil v Británii. Po stovkách vražedných migrantských útoků, které se šíří po západní Evropě jako epidemie, se tento týden v severoirském Belfastu pokusil Súdánec uříznout Irovi hlavu přímo na ulici.
Chirurg z dovozu v akci
Bylo krátce po půl jedenácté večer, když se v poklidné rezidenční čtvrti v severním Belfastu, nedaleko rušné Antrim Road, odehrálo krvavé divadlo, které obletělo celý svět: Súdánský žadatel o azyl Hadi Alodid chtěl přímo na ulici uříznout hlavu místnímu muži. Čtyřicetiletý Stephen Ogilvie, podle všeho zcela náhodná oběť, utrpěl těžká zranění obličeje, krku, zad a očí.
O levé oko přišel nadobro a lékaři teď bojují o záchranu alespoň toho pravého. Spíš to ale nedopadne dobře, takže vyjde z útoku nejspíš slepý. Záběry brutálního útoku se během několika hodin rozšířily internetem a posloužily jako pověstná poslední kapka: Belfast vzplál.
Rozhořčení občané vzali spravedlnost do svých rukou a postavili se neschopné policii i migrantům. Jejich doupata, která jsou často středisky organizovaného zločinu, se rozhodli vypálit. Hněv v Británii nad multikulturní politikou Starmerovy vlády preferující migranty před místními vypukl naplno. V podstatě jsme svědky počínající občanské války. Belfastský případ pouze obnažil to, co vládnoucí moc leta zametá pod koberec. Zdá se, že trpělivost lidí s takzvaným multikulturním obohacením je u konce.
Hrdinové z ulice
Život Stephena Ogilvieho zachránili obyčejní kolemjdoucí. Na videu jež koluje na sociálních sítích je zachycen muž, jenž se na útočníka vrhl s hurlingovou holí – tradiční irskou sportovní výzbrojí, která se toho večera proměnila v nástroj sebeobrany. Náměstek policejního prezidenta Ryan Henderson neměl jinou možnost než tyto muže označit za „hrdiny“. Jejich zásah podle něj oběti zachránil život.
Podívejme se blíže, kdo je belfastský „chirurg z dovozu“: Alodid vstoupil do Severního Irska z Irské republiky. V roce 2023, požádal o azyl a obratem získal pětileté povolení k pobytu. Úřady jej zprvu vedly jako Somálce, teprve později jeho národnost opravily na súdánskou. Tato „bagatelní nejasnost“ kolem totožnosti migranta, jemuž byl bez váhání udělen azyl, mluví za vše. Otevřená hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou je totéž, co kontinentální „Schengen“ v EU: Pohodlná brána, jíž mohou bez kontroly procházet vrahové a násilníci.
Belfast v plamenech
Po hrůzném činu vybouchl dlouho střádaný hněv občanů naplno. Domobrana, která působí v Belfastu ještě z dob občanské války mezi protestanty a katolíky v 80. letech, vzala spravedlnost do svých rukou. Davy zapalovaly domy migrantů. Podpalovali popelnice, zničili belfastský autobus.
Po celém Severním Irsku vyhořelo mnoho ubytovacích zařízení pro žadatele o azyl, financovaných z kapes daňových poplatníků. Do ulic vyjela vodní děla. Protesty se přitom zdaleka neomezily na Belfast. Naplno propukly napříč celou Velkou Británií i v Irsku, v Londýně, ve Skotsku. Heslo „Starmere, táhni!“ křičeli občané, kteří mají dost dvojí morálky vládnoucích elit.
A jak reagoval britský premiér Keir Starmer? Útok sice odsoudil jako „odporný“, vzápětí však veškerý svůj hněv obrátil nikoli proti příčinám, nýbrž proti rozhořčeným lidem. Scény v Belfastu označil za „šokující a naprosto nepřijatelné“ a varovně dodal, že nebude tolerovat ty, kdo násilí podněcují „na internetu i jinde“.
Jinými slovy: namísto sebereflexe nad katastrofální migrační politikou přišlo obvyklé kázání a hrozba postihem těch, kdo se odvážili nahlas pojmenovat, co se děje. Premiér, který nedokáže ochránit Stephena Ogilvieho (a tisíce dalších terorizovaných původních Britů), hrozí těm, kdo se Stephena Ogilvieho zastali.
Šokující případ Henryho Nowaka
Belfastský horor nebyl bleskem z čistého nebe. Týden předtím otřásl Anglií záznam z policejní vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. V prosinci na něj v Southamptonu zaútočil další chirug z dovozu jménem Vikram Digwa. Vrah patřící k pákistánské komunitě policii namluvil, že se sám stal obětí rasistického útoku ze strany Nowaka.
A protože byl barevný, policie mu uvěřila. Smrtelně zraněného bílého chlapce, který v posledním boji o život lapal po dechu, policisté spoutali jako podezřelého, nepomohli mu – a Henry Nowak krátce poté zemřel.
Strážníci přiznali, že je opakovaná školení v duchu „diverzity, rovnosti a inkluze“ přiměla upřednostnit obvinění z rasismu před zjevnými zraněními umírajícího člověka. Ideologie protibělošské nadřazenosti vštěpovaná dnes systematicky bezpečnostním složkám tak prokazatelně stála další lidský život.
Digwa byl sice posléze odsouzen na doživotí s minimální hranicí jedenadvaceti let, avšak to už mladému chlapci život nevrátí. Premiér Starmer se sice musel tvářit „znechuceně“, nicméně otázky o tom, jak obvinění z rasismu formovalo rozhodování policie, zůstávají dál bez odpovědi.
Henry Nowak se stal symbolem. Po celé Evropě, od Španělska po Německo probíhají pietní akce a shromáždění na jeho památku. Tiché vzpomínky, ale i hlasité protesty proti státem posvěcenému dvojímu metru. Promigrantsky zpolitizované úřady úzkostlivě bdí nad „rasově citlivými“ pachateli, zatímco jejich domácí oběti zůstávají bez ochrany. Spravedlnost není slepá, ale velmi dobře rozlišuje, jakou barvu pleti má pachatel a jakou oběť.
Výměna obyvatelstva se zrychluje
Demografická data hovoří jasně. Bílé děti se v anglických školách již brzy stanou menšinou. To jsou suchá čísla statistik, jež vládnoucí elity neradi slyší, neboť obnažují výsledek desetiletí jejich politiky. A neslyší to často, protože korporátní média s nimi spolupracují a „barevné“ zločiny zakrývají či úplně ignorují.
Národ, který se „na ostrovech“ po generace utvářel, je systematicky vyměňován. A kdokoli na to upozorní, stane se obětí Starmerovy fašistické policie.
A totéž „v modrém“ probíhá na kontinentu. Unijní elity s Bruselem v čele povýšily otevřené hranice a takzvanou vítací kulturu na nezpochybnitelné dogma. Migrační pakt, jenž od zítřka začne platit v EU, je bruselská migrační mafie rozhodnuta vnutit i zemím, které nemají žádnou koloniální minulost – odkud statisíce „chirurgů“ proudí. Patří mezi ně i ČR, která se dosud tomuto „multikulturnímu obohacení“ v masové podobě zatím dokázala ubránit.
Babišova vláda sice hned na svém prvním zasedání migrační pakt odmítla, ale Pátá kolona spolu s korporátními médii a svým lídrem na Hradě nepochybně udělá vše, aby k nám chirurgy z dovozu ve spolupráci s bruselským komisariátem dostala. Samosoudkyně Tichá, která odsoudila SPD (a chystá se po skončení mandátu na Tomia Okamuru osobně), to dala najevo víc než jasně.
Ostatně půl milionu Ukrajinců, které k nám Fialova vláda „importovala“, vytváří stejná rizika jako nedotknutelní afričtí chirurgové. Naplno to okusíme, až se sem začnou po válce stahovat po zuby ozbrojení vyprahlí muži z válečných zón za svými rodinami. Ne náhodou se největší protesty proti migrantům i v Británii v poslední době zaměřily také na Ukrajince.
Situace v celé západní Evropě připomíná papiňák bez pojistného ventilu. Evropské elity, které evidentně naplňují vize proroka výměny obyvatel starého kontinentu za „euro-negroidní rasu“ zednáře Kalergiho, dramaticky postupují bez ohledu na politické náklady. To nemůže skončit jinak než výbuchem občanské války v celé Evropě.
Belfast je toho temnou předzvěstí.