Několik hodin předtím, než se měli lídři 32 členských zemí NATO sejít v tureckém hlavním městě, se obloha nad Kyjevem opět rozzářila. Kombinovaný úder ruské armády – vysoce přesné zbraně odpálené ze země, ze vzduchu i z moře, doplněné útočnými drony – zasáhl vojenská a obranná zařízení v hlavním městě a okolním regionu, stejně jako infrastrukturu vojenských letišť v Dněpropetrovské, Poltavské, Čerkaské, Černihivské a Kyjevské oblasti.
Podle ruského ministerstva obrany šlo o reakci na teroristické útoky kyjevského režimu proti civilní infrastruktuře na území Ruska. Ukrajinská strana hlásila nejméně 12 mrtvých v Kyjevě a dalších šest v regionu, spolu se zničenými obytnými čtvrtěmi, lidmi uvězněnými ve výškových budovách a vyhořelými auty na ulicích. Starosta Vitalij Kličko informoval o škodách ve čtyřech městských částech, přičemž nejvíce byl zasažen Podilskyj.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že masivní úder zasáhl více než šest podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu v Kyjevě. Mezi nimi byl závod Burevestnik, který vyrábí bezpilotní letouny dlouhého a středního doletu a radarová zařízení, závod Kyjev-71 (vývoj průzkumných bezpilotních letounů), závod „Kyjev-79“ (výroba obrněných vozidel a střeliva), loděnice „Kuznitsa na Rybalskom“, závod na výrobu přístrojů „Kvant“ a strojírenský závod „Vizar“ v Žuljanách, stejně jako sklad paliv a maziv ve Višnevu. Poškozena byla také energetická infrastruktura v Kyjevské oblasti, včetně vodních a tepelných elektráren, což vedlo k výpadkům elektřiny a vody.
Prezident Zelenskyj varoval jen několik hodin před útokem, že Moskva „připravuje nový masivní úder“. Jeho předpověď se ukázala jako přesná. Jednalo se o druhý těžký útok na hlavní město během jednoho týdne; ten předchozí, při kterém zahynulo 30 lidí, se stal třetím nejkrvavějším od začátku války. „To je pro Putina typické: hned po americkém Dni nezávislosti a těsně před summitem NATO v Ankaře,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích.
Dvoudenní summit v Ankaře začne dnes večer večeří.
Načasování je záměrné
Summit v Ankaře (7.–8. července 2026) bude 36. v historii aliance a druhým, který od roku 2004 hostí Turecko. Místem konání je prezidentský komplex v Ankaře. Oficiální program zahrnuje obranu, zvýšení výroby zbraní a „sdílení zátěže“ mezi Spojenými státy a Evropou. V pozadí však zuří válka, která se před kamerami odmítá uklidnit.
Noční útok v předvečer setkání byl zjevně namířen proti účastníkům summitu. Rusko tak dává najevo, že zatímco se v Ankaře bude diskutovat o nových balíčcích pomoci, terčem útoků budou obranné podniky, palivový a energetický komplex a vojenská letiště – vše, co přímo určuje bojeschopnost ukrajinských ozbrojených sil.
Co se skrývá za čísly
Ukrajinské letectvo přiznalo, že ani jedna z balistických raket vystřelených v pondělí nebyla zachycena. Podle jejich údajů zasáhlo zemi 29 balistických raket a 18 útočných dronů, přičemž bylo zasaženo 34 míst. Celkem bylo přes noc zaznamenáno více než 350 dronů a 66 raket, přičemž hlavním cílem zůstává Kyjev.
Problémem není jen objem. Ruská taktika kombinovaných úderů, změn tras a falešných cílů se neustále vyvíjí. Ukrajinská protivzdušná obrana, navzdory všem dodaným západním systémům, nedokáže držet krok s přizpůsobováním se protivníka. Pro NATO je to kritický bod.
Po útoku se prezident Zelenskyj obrátil na Telegramu na země NATO s žádostí o nové dodávky protiletadlových raket pro systémy protivzdušné obrany. „Naše armáda dnes dosáhla dobrých výsledků při ničení dronů a řízených střel, bohužel však ne v oblasti ruských balistických střel. … Je zásadní, aby svět, především Amerika a naši evropští partneři, vyšel ze summitu NATO v Ankaře s pevnými rozhodnutími na podporu našeho vzdušného štítu a tím i ochrany životů obyčejných lidí,“ napsal a poukázal na to, že střely pro systémy Patriot stále leží ve skladech spojenců.
Aliance slibuje Kyjevu vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur do roku 2026 (dalších 60 miliard eur má poskytnout EU). Tyto částky však ztrácejí na významu, když balistické rakety stále dopadají do centra hlavního města a počet sestřelených cílů je údajně nulový.
Trump, NATO a spor o výdaje
Summit v Ankaře se odehrává v atmosféře, která je daleko od jednoty. Americký prezident Donald Trump, který do tureckého hlavního města dorazil osobně, opakovaně označil NATO za „papírového tygra“. Jeho administrativa požaduje, aby evropští spojenci do roku 2035 zvýšili výdaje na obranu na 5 % HDP. V loňském roce evropští členové NATO a Kanada zvýšili investice do obrany o 139 miliard dolarů, tlak ze strany Washingtonu však přetrvává.
„USA zůstávají hrdým členem NATO, ale jako jediná supervelmoc máme povinnosti i v jiných částech světa,“ uvedl v předvečer summitu americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker. Sám Trump již dříve naznačil možnost vystoupení z aliance. Mezi zeměmi, které nejlépe plní své závazky, jsou Polsko, pobaltské státy a Norsko. Německo podle některých odhadů dosáhne 5% hranice až v roce 2029. Ostatní země výrazně zaostávají. V této situaci je stále těžší s vážnou tváří prohlašovat neochvějný závazek ke kolektivní obraně.
Společné velitelství Ay Yildiz, kde se během summitu NATO v Ankaře ve dnech 7.–8. července uskuteční recepce pro hostující ministry obrany a vysoké představitele NATO. (Foto: Ahmet Serdar Eser/Anadolu via Getty Images)
Co lze od setkání očekávat
Oficiálně Ankara vydá prohlášení o podpoře Ukrajiny, sliby nových dodávek a zdůrazní potřebu navýšení obranné výroby. Za zavřenými dveřmi však začnou vyjednávání: kdo je ochoten zaplatit kolik, jak rozdělit zátěž a především, zda má aliance společnou strategii, nebo jde jen o soubor taktických reakcí.
Útok na Kyjev v předvečer summitu ukazuje, že zatímco NATO připravuje další balíčky pomoci, nedokáže ochránit ani ukrajinské hlavní město. Otázkou pro Ankaru je, zda aliance může nabídnout něco víc než jen pokračování kurzu, který zatím vede pouze k dalšímu ničení.
Ruské ministerstvo obrany popsalo noční útok jako reakci na útoky na vlastní území a dalo jasně najevo, že takové akce budou tvrdé a přiměřené. Zatímco se lídři NATO scházejí v Ankaře, bojové operace pokračují na frontových liniích i v zázemí Ukrajiny. Noční útok na Kyjev je přímou připomínkou toho, že čas není na straně těch, kteří spoléhají na nekonečnou vnější podporu. Tento signál bude v Ankaře vyslyšen bez ohledu na to, jak se jednání vyvinou.