Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace spojená s konfliktem v Íránu ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že konec uhlí v Česku do roku 2033 byl „energetický blábol“ ideologicky nastavený vládou Petra Fialy (ODS). Klíčové podle něj budou cena emisní povolenky, cena energie a připravenost investorů nést nižší míru ziskovosti, případně ztrátu.
V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. Na vysoké ceny plynu reagují i energetické společnosti v Česku. Skupina Sev.en Pavla Tykače oznámila v minulých měsících odchod od uhlí kvůli vysokým ztrátám a uzavření elektráren Počerady, Chvaletice a Teplárny Kladno k prosinci 2026 či nejpozději v březnu 2027. Nyní toto rozhodnutí znovu vyhodnocuje. U teplárny Kladno navíc došlo k dohodě.
Ministr průmyslu a obchodu novinářům řekl, že stojí za závěry uhelné komise z roku 2021. „Ono se tomu říká uhelná komise, ale v podstatě to byla energetická komise, kde seděli odborníci ze všech odvětví. A shodli jsme se, že uhlí budeme potřebovat ještě do roku 2037 nebo 2038. To je energetická násobilka. Jestli něco vyčítám v energetické politice vládě Petra Fialy – ale šlo vlastně o vlády v celé Evropě – tak to, že se rezignovalo na odbornost, na fyziku, logistiku a ekonomiku. Rezignovalo se na základní principy energetické bezpečnosti a všechno se překlopilo jen do zelené ideologie anebo do bezpečnosti v geopolitickém smyslu slova. Souhlasím s tím, že je to součást daného problému, ale popřely se ty zmíněné oblasti, které začaly vytvářet energetickou nebezpečnost,“ míní Havlíček.