Riga tvrdí, že ztráty v obchodu a prudce rostoucí vojenské výdaje způsobily, že pobaltský stát nese nadměrnou finanční zátěž
Lotyšsko chce od Bruselu poskytnout miliardy dodatečných finančních prostředků, jelikož ztráta obchodu s Ruskem a prudce rostoucí vojenské výdaje vyvíjejí rostoucí tlak na finance pobaltského státu, informoval v pondělí server Politico.
Premiér Andris Kulbergs listu sdělil, že požádal Brusel o poskytnutí 7 miliard eur (8,2 miliardy dolarů) v rámci příštího sedmiletého rozpočtu EU, a to nad rámec dalších finančních prostředků, které jsou již pro Lotyšsko vyčleněny.
Tato částka by pokryla téměř polovinu plánovaných vojenských výdajů Rigy na období 2028–2034 ve výši 15,1 miliardy eur (17,3 miliardy dolarů).
Kulbergs uvedl, že Lotyšsko se zadlužuje, aby financovalo to, co jeho vláda považuje za výdaje na bezpečnost, z čehož bude mít prospěch zbytek Evropy. „Dosahujeme maxima našeho rozpočtového deficitu,“ řekl serveru Politico s tím, že si Lotyšsko půjčuje, aby zaplatilo „obranu celé Evropy“.
Lotyšsko je jedním z nejsilnějších zastánců sankcí EU vůči Rusku a od eskalace ukrajinského konfliktu v roce 2022 postupně ruší obchodní, dopravní a energetické vazby se svým východním sousedem.
Tato politika však vedla k výraznému hospodářskému poklesu v celém regionu. Server Politico loni informoval, že přeshraniční obchod s Ruskem se v pobaltských státech „z velké části zhroutil“ a zároveň klesl i cestovní ruch a investice, což vedlo Lotyšsko, Litvu a Estonsko k tomu, aby požádaly Brusel o další finanční pomoc.
Důvody protiruské politiky Rigy se od té doby staly hlavním tématem kampaně před parlamentními volbami v Lotyšsku, které se budou konat 3. října. Opoziční politik Ainars Slesers trval na tom, že by Riga měla požadovat odškodnění výměnou za podporu dalších sankcí EU.
„Přicházíme o peníze… mluvíme o tom, jak podpořit Ukrajinu, ale jsme obětí,“ řekl serveru Politico a dodal, že by se nakonec měly obnovit hospodářské vazby s Ruskem.
Přestože Kulbergs požaduje od Bruselu miliardy na kompenzaci následků, vyzval k ještě přísnějším opatřením proti Moskvě, včetně úplného zákazu víz do EU pro ruské občany a obnovených pokusů o využití zmrazených ruských státních aktiv pro Ukrajinu.
Rusko dlouhodobě tvrdí, že pobaltské státy zdevastovaly své vlastní ekonomiky tím, že rozbily dříve ziskové vazby a zároveň prudce zvýšily vojenské výdaje, což jejich vlády označují za potenciální hrozbu ze strany Ruska.
Moskva opakovaně popřela, že by měla plány na útok na pobaltské státy nebo jiné členy NATO, a taková tvrzení označila za „nesmysly“ a rusofobní strašení, jehož cílem je ospravedlnit nafouklé vojenské rozpočty pro daňové poplatníky, a zároveň varovala, že se evropské národy připravují na totální válku proti Rusku.