AKTUALIZUJEME Přidat Echo24 mezi oblíbené zdroje
Nejvíce mandátů v dnešních parlamentních volbách v Izraeli získala podle odhadů strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Blok čtyř opozičních stran má ale náskok před současnou vládní koalicí. Ani jeden z těchto bloků však nemá v Knesetu, tedy izraelském parlamentu, většinu 61 mandátů, ukazují podle médií průzkumy u volebních místností, které pořídily izraelské televizní stanice. Výrazně posílit by mohly strany, které mají voličskou podporu v arabské menšině. Výsledky sčítání můžete sledovat zde.
Hlavní izraelské televizní stanice a další média zveřejnily první výsledky průzkumů u volebních místností krátce po skončení hlasování ve 21:00 SEČ. Likud by podle nich mohl získat 24 či 25 mandátů z celkových 120, zatímco největší opoziční strana Jašar bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota 21 až 22 mandátů.
Průzkumy největších televizí se shodují na tom, že mírný náskok má blok čtyř opozičních stran, které se dohodly už před volbami na vládní spolupráci. Průzkumy televizních stanic Channel 11 a Channel 13 tomuto bloku přisuzují 53 mandátů a vládní koalici 50 mandátů, průzkum stanice Channel 12 pak opozičnímu bloku přisuzuje 52 mandátů a vládní koalici 50 mandátů. Podle průzkumů by pak dvě největší uskupení arabské menšiny mohla získat 17 až 18 mandátů, což by pro ně znamenalo velký úspěch.
Odlišný odhad zveřejnil provládní Channel 14, podle kterého by Likud získal 30 mandátů a celá vládní koalice pak 60 mandátů.
Žádný ze dvou největších bloků by tedy v Knesetu neměl většinu. Likud před čtyřmi roky získal 32 mandátů, strana Jašar tehdy ještě neexistovala. Strany, které volí převážně arabská menšina, získaly v minulých volbách deset mandátů. Před čtyřmi lety měla vládní koalice zpočátku 64 mandátů.
Po uzavření volebních místností začíná sčítání hlasů, které potrvá celou noc a protáhne se zřejmě do středy. Volební účast byla vysoká. K urnám přišlo nejméně 74 procent voličů, uvedla volební komise před koncem hlasování.
První volby po 7. říjnu
V prvních volbách od vpádu teroristického hnutí Hamás do Izraele před třemi lety jde o souboj současné vlády v čele s Likudem Benjamina Netanjahua a centristické opozice v čele s bývalým šéfem armády Gadi Eizenkotem za stranu Jašar.První
Netanjahu a koalice, kterou tvoří premiérův Likud a krajně pravicové strany, jsou u moci od roku 2022. Koalice tak vládla celé volební období, které poznamenal útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023. Současný kabinet by chtěl nahradit blok čtyř opozičních stran, z nichž největší vede politický nováček, bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.
Netanjahu je naproti tomu zkušený politický harcovník, který je v politice od 90. let, kdy se stal poprvé premiérem. Po desetileté pauze v opozici se Netanjahu vrátil do premiérské funkce v roce 2009 a udržel se v ní až na pauzu v letech 2021 a 2022.
Sondáže v posledních týdnech před volbami ukazovaly, že blok opozičních stran má vůči současné vládní koalici mírný náskok, který by ale nestačil pro dosažení většiny 61 mandátů ve 120členném Knesetu. Klíčovou váhu tak mohou mít arabské strany, které odmítají spolupracovat s Netanjahuem. Ohledně vztahu se stranami, které volí především členové arabské menšiny, ale opoziční blok nemá jednotné stanovisko. Izrael tak po dnešním večeru může čekat dlouhé a komplikované povolební vyjednávání.