Obsah
Spojené státy a Izrael zabředli do války s Íránem a nevědí kudy z tohoto maléru ven. Agrese sionistů, která trvá již 17 den, nedosáhla zatím žádných viditelných cílů. Způsobila pouze zablokování Hormuzského průlivu a raketové zvýšení cen ropy, plynu a dalších komodit, které se přes tuto dopravní tepnu do světa z Blízkého východu vyvážejí.
Válka také ohrožuje pozici Donalda Trumpa a republikánů před podzimními volbami do Kongresu.
Porážka ropou a plynem?
„Válka v Íránu a její ekonomické důsledky mohou vést k porážce Trumpa,“ napsal tento týden britský list Guardian. K takovému závěru dochází jeho komentátor Eduardo Porter, který poznamenává, že „válka je krajně nepopulární a prudký růst cen ropy bude znamenat dlouhodobě vysoké ceny pro Američany ve všech oblastech“.
Po zajetí prezidenta Venezuely Nicoláse Madura je Donald Trump zjevně přesvědčen, že jeho společný podnik s Izraelem v Íránu bude stejně úspěšný. Ani smršť íránských raket a dronů namířených na Izrael a arabské sousedy Íránu nezměnila Trumpovo přesvědčení, že může zvítězit, bez ohledu na to, jak „vítězství“ definuje. Soudí, že ať už válka udělá s energetickými trhy cokoli, americká ekonomika to vydrží.
„Krátkodobé ceny ropy, které rychle klesnou poté, co bude odstraněna íránská jaderná hrozba, jsou velmi malou cenou za bezpečnost a mír pro USA a celý svět,“ uvedl Trump na sociálních sítích. „Jen hlupáci si mohou myslet něco jiného,“ dodal.
A skutečně se zpočátku zdálo, že Spojené státy jsou ze všech velkých rozvinutých ekonomik nejlépe chráněny před prudkým růstem cen energií. Dovoz ropy se výrazně snížil, zatímco domácí produkce prudce vzrostla od počátku roku 2000. Zemní plyn, jehož domácí cena není tak citlivá na výkyvy na světových trzích, začal hrát větší roli v energetickém zásobování.
Krajně nepopulární válka
Dnes ropa pokrývá asi 38 % spotřeby energie v USA, což je téměř o 10 procentních bodů méně než během ropné krize v roce 1973, kdy arabští producenti zastavili dodávky do USA jako trest za podporu Izraele v Jomkipurské válce. Podíl zemního plynu mezitím vzrostl z 30 % na 36 %.
Evropské trhy se otřásly, když Írán uzavřel Hormuzský průliv, kterým prochází 20 % světových dodávek ropy, a zhroutily se, když Katar uzavřel zařízení na výrobu zkapalněného plynu. Na této straně Atlantiku se však Trumpem oblíbený ukazatel stavu americké ekonomiky, index S&P 500, stále pohybuje poblíž svého historického maxima.
A přes to všechno Guardian soudí, že jakkoli je Trump stále sebevědomý, bude poražen. Ne íránskou armádou. Od jediné síly schopné zastavit americká vojenská dobrodružství: Od americké veřejnosti.
Vysíláme zde
Válka proti Íránu je od samého začátku krajně nepopulární a ekonomické důsledky pravděpodobně její popularitu v budoucnu ještě sníží.
Energetická soběstačnost nemůže Spojené státy zcela ochránit. Cena ropy se stanovuje na světových trzích, bez ohledu na to, zda pochází z Texasu nebo z Blízkého východu. Cena běžného benzínu už vystoupala na nejvyšší úroveň od nástupu Trumpa do úřadu a překročila 3,50 dolaru za galon.
USA už prohrály?
Americká vláda předpokládá, že ceny benzínu se vrátí na úroveň roku 2025 až na podzim 2027 a cena nafty zůstane nad předválečnou úrovní minimálně do konce příštího roku.
Problém je, že dopravní společnosti ve velké míře přenesou zvýšení cen na spotřebitele. Farmáři, kteří čelí růstu cen paliv a hnojiv, to také promítnou do cen potravin.
Maloobchodníci a letecké společnosti rovněž utrpí kvůli růstu cen. A to vše zabrání Federálnímu rezervnímu systému (FED) snížit úrokové sazby. Dále pak vysoké ceny benzínu negativně ovlivní prodeje Američany oblíbených SUV. To všechno zasadí podle Guardienu zdrcující ránu Trumpově podpoře u jeho voličů.
Obdobný názor sdílí většina evropských médií. „USA už prohrály“, pod takovým titulkem hodnotí současnou situaci německý Die Zeit:
„Donald Trump utrpí těžkou porážku ve válce proti Íránu. Vojensky, ekonomicky i strategicky. Prezident USA tím dlouhodobě způsobuje své zemi vážné škody. Často lze slyšet tvrzení, že jaderné mocnosti nemohou ve válce prohrát. To je ale omyl. Na Blízkém východě Donald Trump celému světu ukazuje, jak může vojenská kampaň způsobit obrovské škody vlastní zemi. USA už fakticky válku proti Íránu prohrály,“ tvrdí významné německé noviny.
Tato strategická katastrofa je do značné míry spojena s absencí jasných vojenských cílů a způsobem vedení války. Izrael má zájem o dlouhodobou vojenskou kampaň s cílem porazit Írán nebo provést radikální změny v této zemi.
To je v rozporu se zájmy USA. Vždyť během několika dnů Trump oznámil již mnoho válečných cílů: změnu režimu, zničení íránských jaderných zařízení, vojenských továren, prostředků protivzdušné obrany, rozpad země prostřednictvím kurdského povstání, a dokonce i bezpodmínečnou kapitulaci. Trump podle německého listu zjevně neví, co chce, a tím spíše nerozumí tomu, o čem mluví jeho voliči.
Stoupající cena ropy a hnojiv
Ke stejnému závěru dochází i další velký německý deník Die Welt:
„Po 13 dnech bojů, které už USA stály více než 12 miliard dolarů, je hlavním výsledkem vážná globální energetická krize. Hormuzským průlivem, kterým za normálních okolností prochází 20 % světových dodávek ropy a plynu, kvůli íránským útokům už tankery neproplouvají. Ve čtvrtek cena ropy místy vyskočila o více než 9 %. Americké televizní kanály nepřetržitě ukazují srovnávací tabulky: kolik dolarů stojí galon benzínu nyní, ve srovnání s týdnem a měsícem zpět,“ konstatuje Die Welt.
Průměrná cena benzínu v USA podle Americké automobilové asociace činila ve čtvrtek téměř 3,60 dolaru, to je asi o 35 centů více než před týdnem a o 65 centů více než před měsícem.
Navzdory tomu Washington a Tel Aviv pokračují ve vítězných prohlášeních. Už 11. března Donald Trump prohlásil vítězství USA nad Íránem: „Vyhráli jsme, ale nechceme odejít příliš brzy.“ O den dříve předseda Sboru náčelníků štábů USA Dan Kane oznámil zničení „většiny moderních protiletadlových raketových systémů“ vícevrstvého systému protivzdušné obrany Íránu.
Izraelská armáda potvrdila zničení 75 % íránských raketových odpalovacích zařízení, od 300 do 415 kusů. Přitom přesný počet těchto zařízení není znám a Írán pokračuje v drtivých raketových úderech proti agresorům, včetně použití hypersonických raket s oddělitelnými hlavicemi.
Útočí na lodě amerického námořnictva v Perském zálivu a Íránské revoluční gardy už oznámily zničení všech základen Pentagonu na Blízkém východě. Teherán přitom kontroluje nadále celé území země a tvrdě blokuje Hormuzský průliv. Íránský raketový arzenál a potenciál vojensko-průmyslového komplexu podle expertů umožňuje vést bojové operace po celé roky.
Kapitulovat? Co je to za nápad?
Americké letectvo rovněž čelí velkým potížím. Jak píše americký vojenský časopis Military Watch, „bombardéry B-52H a B-1B nebudou schopny přežít v íránském vzdušném prostoru“. Íránské letectvo navíc disponuje stíhačkami Su-35 a hypersonickými raketami vzduch-vzduch R-37M s doletem až 400 km.
Pentagon denně utrácí za válku s Íránem jednu až dvě miliardy dolarů – a nedosahuje cílů operace. To už přiznávají i spojenci USA a další státy. Lídři zemí skupiny G7 v rozhovoru s Trumpem vyzvali k co nejrychlejšímu ukončení války a zdůraznili nutnost zajistit bezpečnost Hormuzského průlivu.
Naopak Trump je vyzval k účasti jejich loďstva, což se ale nikomu příliš nechce. Odpovědi jako „budeme to zvažovat“, nebo dokonce přímé odmítnutí (Velká Británie) americkému prezidentovi příliš radosti nedělají. Ostatně už samotná výzva k účasti je znakem a doznáním slabosti a jisté bezradnosti.
Írán se rozhodně nechystá kapitulovat, jak požaduje Trump. Nový vůdce islámské revoluce ajatolláh Sajjid Modžtaba Chameneí ve svém prvním projevu zdůraznil význam jednoty íránského lidu v oblasti obrany. „Vůle lidu je pokračovat v účinné obraně a přítomnost íránských jednotek na území země musí zůstat zachována. Hormuzský průliv musí zůstat uzavřen,“ prohlásil ajatolláh Chameneí – a podle všeho v tom má skutečně podporu naprosté většiny Íránců.
Jak ironicky poznamenávají západní komentátoři, chyby Bílého domu ve výpočtech a hodnocení obranyschopnosti Íránu, prázdné Trumpovo opakované vychloubání o domnělém „vítězství“ a odolnost íránského lidu při odrážení agrese už nyní mění „Epický hněv“ v epický neúspěch Spojených států.
Kdy to pochopí i Donald Trump?