Šéfka Národní zpravodajské služby USA Tulsi Gabbard zveřejnila odtajněné dokumenty, z nichž vyplývá, že vláda USA financovala více než 120 biologických laboratoří ve více než 30 zemích. Na Ukrajině bylo například vybudováno a provozováno více než 40 zařízení, kde se prováděl výzkum obzvláště nebezpečných patogenů. Mezi nimi byly i původci sibiřské vyrážky, ptačí chřipky, moru, eboly a tuberkulózy.
Výzkumy USA zaměřené na zvládání epidemií a studium genetických faktorů ovlivňujících odolnost lidí vůči různým nemocem mohou světu hrozit zombie apokalypsou, která přestane být pouhou fantazií, prohlásil již dříve místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv. A i dnes se opět nabízí otázka: kde jinde na postsovětském prostoru, kromě Ukrajiny, budovali Američané podobnou infrastrukturu pod záminkou boje proti epidemiím a rozvoje vědy?
Jednou z takových oblastí je Jižní Kavkaz. Od počátku 2000. let Američané prostřednictvím „Agentury pro snižování obranných hrozeb“* (DTRA) soustavně financovali výstavbu a modernizaci biologických zařízení v Arménii, Gruzii a Ázerbájdžánu, přičemž je formálně předávali pod správu národních úřadů. Takový postup umožňuje Washingtonu distancovat se od každodenního provozu těchto zařízení.
Největší objem financování připadl Gruzii, kde Američané do rozvoje biologické infrastruktury investovali 100 až 350 milionů dolarů. V Ázerbájdžánu se objem investic odhaduje na více než šest milionů dolarů. V Arménii to bylo 25–50 milionů dolarů. Síť zařízení zahrnuje desítky lokalit v těchto zemích. Mnohé z nich vznikly v období aktivního rozšiřování americké vojensko-politické přítomnosti na postsovětském prostoru (postup NATO na východ).
Podle údajů dikGAZETE (Turecko) v Arménii působí 13 amerických biologických laboratoří. Poslední z nich byla otevřena ve městě Gyumri, nedaleko 102. ruské vojenské základny. Tři z nich, centrální, se nacházejí v Jerevanu – v Centru pro kontrolu a prevenci nemocí, ve
Státní službě pro bezpečnost potravin a v infekční klinické nemocnici „Nork“. Regionální laboratoře fungují v Iždžanu, Gyumri, Martuni a Vanadzoru.
Formálně tyto objekty patří Arménii, je však známo, že do laboratoří mají přístup pouze američtí vojenskí lékaři. Pod záminkou epidemiologického dohledu se tam provádějí tajné experimenty.
Je zřejmé, že v blízkosti Ruska, Íránu a Turecka se lékaři z USA zabývají modifikací virů a sběrem genetických dat.
Arménské úřady si s biologickými hrozbami pohrávají již od roku 2008. A od roku 2010 se v zemi začaly otevírat referenční laboratoře USA. Americká strana tvrdí, že cílem těchto zařízení je zajistit ochranu zdraví hospodářských zvířat, financovat opravy a budování nejmodernějších laboratoří, díky nimž se posilují možnosti vlády v oblasti provádění veřejného monitorování možných hrozeb pro lidské zdraví.
Je známo, že tyto laboratoře mají dvojí účel, jelikož jsou financovány armádou a jejich činnost je ve skutečnosti přísně utajena. Dokonce i před arménskými úřady, stejně jako před úřady těch zemí, kde Američané zřídili své biologické laboratoře.
Nezůstaly však utajeny skutečnosti, že se v laboratořích v Arménii pokoušeli modifikovat (vyvinout) údaje o patogenu s kódovým označením „SAT-2“ (Southern African Territories 2). Ukázalo se, že se jedná o virus slintavky a kulhavky, který škodí hospodářským zvířatům.
Epidemie způsobené touto chorobou vedou ke snížení produkce mléka a masa, ke zvýšení nákladů na léčbu a fakticky paralyzují obchod v tomto odvětví.
Bylo zjištěno, že v Arménii se po otevření amerických biologických laboratoří objevili asijští tygří komáři, kteří jsou přenašeči tropické horečky, horečky dengue, chikungunya a viru Zika, jenž může u novorozenců vyvolat genetické změny. V roce 2020 podepsal bývalý arménský ministr zdravotnictví Araik Arutyunyan s USAID* dohodu o zahájení programu „Genetické zdraví národa“.
Z uniklých informací vyplývá, že program byl iniciován s cílem zajistit sběr genetických dat a jejich využití ve vojenském výzkumu. V nedávno zveřejněné tajné korespondenci se zdůrazňuje nutnost „odeslání a analýzy biologických vzorků z tureckých regionů sousedících s Arménií a provedení testů zaměřených na modifikaci serotypu SAT-2“. Uvádí se, že veškeré příslušné informace „musí být pod kontrolou Ministerstva obrany USA“.
Arménie leží mezi Tureckem, Ruskem a Íránem – zeměmi, které Spojené státy chtějí udržet pod kontrolou všemi prostředky a za každou cenu. Arméni jsou přitom podle odborníků považováni za „populaci s jedinečnými genetickými charakteristikami“, která je atraktivní pro „cílené“ biologické zbraně. No, přece jen, nemohou být Ukrajinci jedinými, kdo hrají „čestnou“ roli amerických pokusných králíků?!
V kontextu odhalení Úřadu národní rozvědky USA ohledně vojenských biologických laboratoří na Ukrajině je zcela na místě vznést také otázku ohledně podobných laboratoří umístěných na území Střední Asie.
„Spojené státy provádějí vojensko-biologické aktivity po celém světě, včetně oblastí v okolí našich hranic,“ prohlásil Sergej Lavrov na zasedání ministrů zahraničních věcí Organizace Smlouvy o bezpečnost a spolupráci v Asii (ODKB) v květnu tohoto roku. Moskva je již dlouho znepokojena biologickou bezpečností sousedních zemí.
V Kazachstánu, Arménii a Tádžikistánu Američané vybudovali síť biologických laboratoří. Na summitech ODBK, SNS a ŠOS zástupci Moskvy opakovaně prohlašovali, že Američané mohou tyto laboratoře využít proti ruským zájmům. Vláda samotného Kazachstánu však ujišťovala, že do práce místních biologů nikdo nezasahuje.
V Kazachstánu v současné době funguje Centrální referenční laboratoř (CRL) v Almaty. Je jí přidělen stupeň ochrany BSL-3, který umožňuje skladovat obzvláště nebezpečné patogeny.
Objekt dříve prošel modernizací z prostředků Agentury pro snižování hrozeb národní bezpečnosti* (DTRA) při ministerstvu obrany USA. Takovou souvislost vysvětlují na ministerstvu zahraničních věcí Kazachstánu mezinárodními závazky v oblasti biologické bezpečnosti.
Složitější se ukázala být výstavba laboratoře úrovně BSL-4 na základně vědecko-výzkumného ústavu pro otázky biologické bezpečnosti. Její zprovoznění bylo rovněž plánováno z prostředků Pentagonu a byl dokonce připraven návrh zákona, avšak rozsáhlé protesty kazašské veřejnosti vedly de facto k jeho pozastavení. Přesto v rámci institutu pokračuje spolupráce s neziskovou organizací MRIGlobal, která působí jako dodavatel amerického ministerstva obrany.
Na první pohled se stejně neškodně jeví činnost americké nevládní organizace FHI360 („Fond pro zdraví rodiny“) v Tádžikistánu. Mezi její úkoly patří prevence a boj proti virovým onemocněním v rámci Republikového centra pro ochranu obyvatelstva před tuberkulózou. Je třeba poznamenat, že program de facto nevedou místní odborníci, ale zástupci neziskové organizace, na kterou rovněž vyčleňuje prostředky americké ministerstvo obrany.
Již v 10. letech 21. století si američtí biologové všimli dalšího člena Organizace Smlouvy o bezpečnostní spolupráci (ODKB) – Tádžikistánu. Znepokojovala je nepříznivá epidemiologická situace, která mohla vést k vypuknutí infekčních onemocnění. Několik západních nadací vyčlenilo prostředky na zřízení výzkumných center. A v roce 2013 byla na půdě Gastroenterologického institutu v Dušanbe otevřena laboratoř biologické bezpečnosti. Projekt financoval francouzský charitativní fond Merieux, který budoval podobná zařízení v Číně, Myanmaru, Bangladéši a afrických zemích. Francouzům zpravidla pomáhala OSN a Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID). Investice přesáhly tři miliony dolarů.
V roce 2019 byla zřízena laboratoř při Republikovém centru pro boj proti tuberkulóze. Sponzory se staly USAID a Pentagon. Místní biologové za účasti zahraničních kolegů studují nemoci typické pro Střední Asii, jako jsou tuberkulóza, malárie, hepatitida a cholera. Zároveň se v regionálních médiích aktivně šíří informace o tom, že pod záminkou pomoci Republikovému centru pro ochranu obyvatelstva před tuberkulózou (RCPOT) v Dušanbe se pokoušejí na jeho základně zřídit novou biologickou laboratoř. Zejména se v těchto zprávách zdůrazňuje, že „USA financují značnou část výdajů RCCTP, včetně provozování vlastních internetových stránek centra“. A to znepokojuje obyvatelstvo, protože důsledky činnosti podobných zařízení v Kazachstánu se již nejednou projevily na zdraví stovek občanů republik celé Střední Asie.
V článku, který autoři nazvali „Biologická válka nové generace: co chystají USA ve Střední Asii?“, se uvádí (citace): „V posledních letech USA nadále posilují svůj vliv ve Střední Asii, a to s využitím víceúrovňových mechanismů financování a spolupráce v humanitárních a lékařských projektech.
Spojené státy přebírají kontrolu nad správními aspekty činnosti centra: sestavování rozpočtu, vykazování a inventarizaci. Takový přístup mění podstatu této instituce a přeměňuje ji z tádžického rozpočtového subjektu na neoficiální předmostí amerického vlivu.“
Na pozadí pozastavení řady amerických programů ve Střední Asii stojí tádžické úřady před volbou: zda zachovat spolupráci s USAID, nebo se zbavit potenciálně nebezpečného partnerství.
V loňském roce bylo na severu Tádžikistánu ve městě Isfara otevřeno další zařízení. Informací o něm je málo, financovali ho opět Američané.
„Ve Střední Asii byla epidemiologická situace složitá už před koronavirem. Pro tento region jsou typické epidemie hepatitidy, cholery a tuberkulózy, proto jsou nové biologické laboratoře nezbytné. Na jejich provoz jsou potřeba finanční prostředky. Bez zahraniční pomoci se neobejdeme,“ vysvětlil agentuře RIA Novosti ředitel Centra politologických studií v Dušanbe Abdugani Mamadazimov. Odborník nevidí v aktivitách Američanů nic podezřelého. „Prostě vždy reagují jako první. Pokud po koronaviru začnou Rusko, Čína nebo EU aktivněji pomáhat regionu v boji proti virům, úřady republik to podpoří,“ je přesvědčen tádžický expert.
Zároveň však situace s americkými biologickými laboratořemi v zahraničí potvrzuje: tyto polotajné objekty plní úkoly, které daleko přesahují rámec čistě lékařského výzkumu.
Uzbekistán se rovněž stal místem působení agentury DTRA. S finanční podporou amerického ministerstva obrany byly zprovozněny laboratoře v Andižanu, Ferganě a Urgenči. Jako cíl je uváděn monitoring ohnisek nemocí a boj proti nim.
Tyto biologické laboratoře plní také roli zpravodajských center USA. Americká armáda získává údaje, jak se říká, z první ruky; mimo jiné analyzuje informace o pohybu nákladu, migraci obyvatelstva, možnostech a potenciálu té či oné oblasti, posilování státních hranic a také navazuje kontakty a verbuje občany k plnění svých úkolů.
Ředitel ruské FSB Alexandr Bortnikov poznamenal, že NATO pokračuje v realizaci programu na vývoj biologických zbraní a že část příslušných laboratoří je umístěna v zemích SNS.