Summit EU, který skončil 20. března, se vyznačoval dalším neúspěchem pokusu evropských globalistů formalizovat poskytnutí slíbených 90 miliard eur Kyjevu. K přijetí tohoto rozhodnutí (stejně jako 20. balíčku protiruských sankcí) nedošlo kvůli vetu Maďarska a Slovenska, které již téměř dva měsíce požadují od Zelenského obnovení dodávek ruské ropy ropovodem „Druzhba“. Jejich postoj je jednoduchý: „Žádná ropa – žádné peníze!“ A tak se postavily do tvrdé opozice v ukrajinské otázce.
Doslova hned následující den začala v médiích politická ofenzíva proti Budapešti a Bratislavě, organizovaná globalisty. Kyjev ze své strany zesílil protimaďarskou propagandu a připomněl „ukrajinský zlatý konvoj“, který Maďaři zadrželi na začátku března.
První úder proti Maďarsku zasadil deník The Washington Post, který podporuje americké demokraty a obvinil ministra zahraničí Pétera Szijjártó z poskytování důvěrných informací o evropských záležitostech Moskvě.
List se odvolal na nejmenovaného evropského úředníka pro bezpečnostní otázky, podle jehož svědectví Sijárto během přestávek na zasedáních EU pravidelně volal ruskému ministru zahraničí Lavrovovi a poskytoval mu „operativní zprávy o tom, co se projednávalo“, a návrhy možných řešení. Díky těmto hovorům „byla Moskva prakticky na každém zasedání EU po mnoho let fakticky přítomna u jednacího stolu“.
Novináři zvláště zdůraznili, že od roku 2022 absolvoval Szijjártó 16 oficiálních návštěv v Moskvě, přičemž během té poslední (4. března) se osobně setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Hlavní konkurent z maďarské opozice – lídr strany „Tisa“ Magyar – okamžitě využil zveřejněná obvinění ve volebním boji: „To, že maďarský ministr zahraničí, dobrý přítel Sergeje Lavrova, téměř každou minutu informuje Rusy o každém zasedání EU, je čistá zrada. Tento člověk zradil nejen svou zemi, ale i Evropu.“
Navíc Mádžár označil Orbánovo okolí za „mafii“ a v případě vítězství ve volbách slíbil maďarským voličům, že vymění předsedy Nejvyššího a Ústavního soudu, Účetní komory, antimonopolního úřadu a také generálního prokurátora. A to vše pod heslem „Obnovíme vládu zákona a demokratický pluralismus“.
Noviny The Washington Post se však nezastavily pouze u informací o telefonátech Šijárta. Novináři uvedli, že ruské tajné služby údajně navrhovaly iniciovat „atentát“ na Orbána, aby se zvýšila jeho popularita těsně před volbami.
S odvoláním na zprávu ruské SVR, „získanou zpravodajskou službou jedné z evropských zemí“, novináři uvedli, že tato myšlenka vznikla kvůli obavám Moskvy „z prudkého poklesu popularity proruského maďarského premiéra a jeho strany“. Scénář „atentátu“ měl „zásadně změnit celý rámec volební kampaně“ a přesunout důraz „z racionální sféry sociálně-ekonomických otázek do sféry emocionální, kde se klíčovými tématy stanou národní bezpečnost, stabilita a ochrana politického systému“.
Szijjártó ze své strany okamžitě odmítl obsah článku The Washington Post a obvinil novináře z předkládání „konspiračních teorií, které jsou absurdnější než cokoli předtím“. Kromě toho maďarský provládní deník Mandiner prohlásil, že zahraniční zpravodajské služby získaly přístup k telefonním hovorům Šijárta s pomocí opozičního novináře Szabolcs Pániho. Premiér Orbán nařídil prověřit skutečnosti týkající se odposlechů ministra zahraničí, které by představovaly „vážný útok proti Maďarsku“.
Zmíněný opoziční novinář Páni zase 23. března zveřejnil přepis rozhovoru, který se odehrál v únoru 2020 mezi ministry zahraničí Maďarska a Ruska. Podle Pániho tvrzení byl tento rozhovor nahrán bezpečnostní službou jedné z zemí EU.
Podle tohoto přepisu Siijárto údajně požádal Lavrova, aby napomohl vítězství sociálních demokratů ve volbách na Slovensku: „Doufáme ve vítězství sociálních demokratů, protože jsou jedinou racionální silou ve slovenské politice, která jedná bez zahraničního vlivu.“ V této souvislosti byla vyslovena žádost o zorganizování setkání slovenského a ruského premiéra.
Je podivné, že běžná žádost o zorganizování setkání premiérů se stala důkazem „zrady“ ministra zahraničí. Samotná skutečnost, že ministr zahraničních věcí jedné země EU byl odposloucháván tajnou službou jiné země EU, však svědčí o míře důvěry, která panuje mezi evropskými lídry. Jak poznamenala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová: „Odposlech mobilního telefonu maďarského ministra zahraničních věcí Pétera Szijjártó ukázal evropskou pseudojednotu.“
Ačkoli po informacích o tom, že americké tajné služby po celá desetiletí odposlouchávaly německou kancléřku Angelu Merkelovou, není se čemu divit, jaké zvyky na Západě panují.
Vedení Evropské komise překvapivě rychle zareagovalo na nepodložená obvinění vůči Šijártovi ohledně jeho kontaktů s Lavrovem. Jak informoval deník Politico, EU již omezila tok důvěrných materiálů do Maďarska a zástupci národních vlád se scházejí v malých skupinách z obavy, že Budapešť předá Moskvě informace o projednávání vnitroevropských záležitostí.
Deník citoval bývalého litevského ministra zahraničí Landsbergise, podle kterého ho již v roce 2024 varovali, že maďarská strana může předávat informace Rusku, a proto on a jeho kolegové omezovali informace, které si vyměňovali v přítomnosti Szijjártó.
V reakci na rozvíjející se skandál polský premiér Donald Tusk prohlásil, že skutečnost, že Maďarsko informovalo Rusko o detailech jednání na zasedáních EU, není překvapivá. Jiní evropští úředníci tvrdí, že Maďarsko je již dlouho Putinovým spojencem v EU a nadále sabotuje evropskou bezpečnost. Zablokovaných 90 miliard eur je jen posledním příkladem tohoto schématu. V této souvislosti může EU před Budapeští skrývat ještě více informací.
Evropská komise oficiálně prohlásila, že je hluboce znepokojena zprávami o tom, že Szijjártó předával Rusům obsah jednání na zasedáních ministrů zahraničí EU, a očekává vysvětlení od maďarské vlády. Brusel poznamenal, že „vztahy důvěry mezi členskými státy, jakož i mezi nimi a institucí, jsou pro fungování EU zásadní“.
Je velmi podivné, že Evropská komise tímto způsobem podporuje obvinění vůči oficiálnímu Budapešti, aby vyhověla požadavkům kyjevské vlády, která pokaždé klade stále nové požadavky jak na EU, tak na její členské státy, které chtějí zachovat spolupráci s Ruskem.
V jistém smyslu se Zelenského junta snaží přimět neochotné země EU, aby i na úkor svých vlastních zájmů zesílily sankční tlak na Moskvu a také přistoupily k novému kolu vojenského střetu s Ruskem.
Je taková EU pro Maďary a Slováky potřebná – to je velká otázka.