V Americe Donalda Trumpa je vždy možné se ráno probudit a prolistovat si online titulky z minulé noci, abyste objevili něco nového a vzrušujícího. Během uplynulého týdne to byla směsice (dalšího) vyhlášení války Íránu spojená se složitým jednáním v dalších otázkách, přičemž prezident Trump zjevně míří na své nepřátele v USA i jinde.
Americký ministr války Pete Hegseth plně podporuje eskalaci celosvětového chaosu. Těší se na nárůst násilí iniciovaného USA a nařídil, aby u mužských vojáků, letců, námořníků a mariňáků byly prováděny testy hladiny testosteronu. „Hegseth tvrdí, že tato iniciativa, která se stane součástí pravidelných zdravotních prohlídek vojáků nad 30 let, zajistí optimální výkonnost a dlouhodobé zdraví bojovníků… tento krok zapadá do Hegsethova zaměření na vnější vzhled a mužnost, což podle jednoho demokratického politika z tohoto týdne hraničí s ‚homoerotikou‘.“ Ti, kteří nebudou mít v těle dostatečné množství hormonu „mužských charakteristik“, budou shledáni nezpůsobilými pro boj, kde smrtící instinkty, k nimž Hegseth vybízí, vyžadují uspokojivou úroveň hněvu. Některým vojákům by mohla být nabídnuta terapie ke zvýšení hladiny tohoto hormonu.
A možná není až tak překvapivé, že se často zdá, že velká část denního zpravodajství se týká Izraele, „nejlepšího přítele a nejbližšího spojence“ Ameriky. Jednou z velkých ironií soupeření Izraele s ostatním světem je to, jak je „Tóra“ ze Starého zákona pravidelně citována Washingtonem a celostátními médii k ospravedlnění čehokoli, co židovský stát činí. K tomu dochází navzdory skutečnosti, že biblická Judea má s dnešním skutečným Izraelem málo společného, kromě toho, že poskytuje trvalou mytologii propletenou s fantazií o „holokaustu“, která udržuje mýtus o „vyvolenosti“. Ve skutečnosti Judea přestala existovat jako skutečný národ v roce 70 n. l., kdy Římané zničili včetně Druhého chrámu v Jeruzalémě, z něhož nezbylo absolutně nic hmotného, a donutili Židy k odchodu. Poté bylo území, které se dnes označuje jako Palestina, různými způsoby ovládáno Římem, Byzancí, muslimskými Araby, křesťanskými Evropany, Mameluky, Turky a Brity až do politicky motivovaného znovuvytvoření židovského státu v roce 1948. To znamená, že po téměř 1900 let v kuse neexistovalo nic jako „Izrael“ či židovský národ a jakákoli židovská přítomnost byla v regionu, kde se toto náboženství zrodilo, okrajová. Je zřejmé, že neexistoval žádný historický mandát k přesídlení skupiny cizinců, jejichž jedinou vazbou bylo náboženství, které mnozí z nich ve skutečnosti ani nevyznávali, do země, z níž tito cizinci poté začali vyhánět původní obyvatele, kteří na tomto místě žili po dvě tisíciletí pod cizí nadvládou, ať už křesťanskou, nebo muslimskou.
Nedávní američtí prezidenti se rozhodně snažili, aby brutální izraelské potlačování a okupace toho, co mělo být sousedním státem zvaným Palestina, nějak vypadalo jako něco zcela přijatelného. To je zejména kvůli nesmyslům, které omílá skupina amerických fundamentalistů, jimž mnozí říkají křesťanští sionisté (CZ), jejichž nejvýraznějším představitelem je blouznivý americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Jsou to lidé, kteří uctívají židovskou Bibli, jak by se dalo říci, tak, jak ji „vysvětluje“ Scofieldova Bible z devatenáctého století. Huckabee šíleně dokonce tvrdí, že „bez Izraele, bez židovských základů by neexistovala Amerika.“
Bohužel pro nás ostatní se CZ vyskytují v hojném počtu v jižních a některých středozápadních státech takzvaného „Bible Beltu“ a spolehlivě volí kongresmany a dokonce i prezidenty, kteří zastávají politiku „Izrael na prvním místě“. A tak máme monstra jako Texasan Teda Cruze, Arkansana Toma Cottona a nedávno zesnulého Lindseyho Grahama z Jižní Karolíny, kteří rozhodují o zahraniční politice.
A máme prezidenty jako Joea Bidena a Donalda Trumpa, jejichž výjimečná loajalita k Izraeli měla být zpochybněna už při jejich kandidatuře na prezidentský úřad!
Nejnovějším pokusem Kongresu umožnit Izraeli ještě větší netoleranci vůči křesťanům a muslimům, s nimiž má sdílet území bývalé Palestiny, je nedávno schválený pozměňovací návrh požadující rovná práva Židů na modlitbu na jeruzalémské Chrámové hoře. Na Chrámové hoře se v současné době nachází mešita Al-Aksá, jedno ze tří nejposvátnějších náboženských míst pro muslimské věřící, údajně místo, kde byl sám Mohamed Alláhem vzat do nebe. Když byl v roce 1948 založen Izrael, byl Jeruzalém Organizací spojených národů klasifikován jako mezinárodní město zahrnující všechna náboženství. Chrámová hora byla považována za místo zvláštní pro muslimy a věřící jiných vyznání k ní měli pouze omezený přístup. V poslední době dochází k neustálému nátlaku ze strany extremistických židovských politiků v Izraeli, aby bylo toto místo zpřístupněno, a zaznívají dokonce výzvy k vybudování židovského Třetího chrámu na tomto místě, jakož i ještě radikálnější požadavky na úplné zbourání mešity Al-Aksá v rámci tohoto procesu. To je doprovázeno zesíleným pronásledováním a dokonce i uzavíráním kostelů a mešit nacházejících se jinde ve městě, a to s jasným záměrem učinit Jeruzalém výlučně židovským městem. Trump a jeho spolupracovníci samozřejmě nevznesli žádné námitky proti židovskému aktivismu, a to ani v době, kdy jsou křesťané aktivně pronásledováni a je jim odepírán přístup do jejich kostelů a svatých míst.
Pomineme-li Izrael, názory Američanů, kteří si cení práva na svobodu projevu zaručeného prvním dodatkem Ústavy, by měly být obzvláště znepokojeny autoritářským směrem, kterým se ubírá federální vláda. Je třeba věnovat pozornost minulotýdenním obviněním ze strany Trumpa, poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí Marca Rubia, kteří označili „komunisty“ a „teroristy“ mezi převážně progresivními silami, které zjevně stojí v čele těch, kdo se staví proti osvícené politice prosazované Bílým domem. Zřejmě panuje přesvědčení, že takové označování oponentů zaručí vítězství v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu, kde budou demokraté mimo jiné označováni za protizraelské, a také to usnadní vykořenění některých takových lidí za účelem deportace či uvěznění, aby byli umlčeni, jak se to již děje v případě zahraničních studentů na amerických univerzitách.
Co se týče aktuálního vývoje, Trumpovo zprovoznění málo známého deportačního soudu pro „cizince-teroristy“ pravděpodobně poskytne prezidentovi a jeho fanatikům nový nástroj k očištění země od kohokoli, kdo by mohl mít námitky proti zabíjení lidí bez jakéhokoli ústavního či právního řízení, jak k tomu dochází v Karibiku, Íránu a Súdánu. Ne že by Trump nový soud potřeboval, protože není žádným zastáncem „právního státu“ a opakovaně jedná v záchvatech vzteku, kdykoli se mu zlíbí potrestat jak americké občany, tak cizince. Jako příklad lze uvést nedávné zatčení amerického občana, který cestoval po Španělsku. Jak informoval The Guardian, „španělské úřady na základě žádosti USA o vydání zadržely minulý pátek na Ibize 41letého Jamese Chamberse, amerického občana a bohatého dárce levicových a humanitárních projektů po celém světě. Byl převezen do věznice v Madridu. Ministerstvo spravedlnosti Trumpovy administrativy usiluje o jeho vydání kvůli údajné finanční podpoře Hamásu, jak uvedl mluvčí španělského nejvyššího soudu. Jedná se o první známý případ, kdy USA žádají o vydání občana kvůli údajné podpoře Hamásu… K tomu dochází v době, kdy americký ministr zahraničí Marco Rubio tento týden svolal 66 zemí – včetně Španělska – v rámci širšího úsilí o diskreditaci levicových aktivit jako terorismu…“
Ve skutečnosti je samozřejmě Hamás legitimním odbojovým hnutím a ti, kdo by měli být zatčeni na základě obvinění z terorismu, jsou Izraelci, počínaje premiérem Benjaminem Netanjahuem, pokud se v srpnu odváží navštívit OSN v New Yorku, ale tento jemný detail Donalda Trumpa a Marca Rubia rozhodně nebude trápit. Lze pouze předpokládat, že Trumpova administrativa se v příštích třech měsících výrazně posune doprava a všechny kritiky označí za hrozbu pro bezpečnost Spojených států amerických. Zpočátku se pozornost zaměří na cizince žijící ve Spojených státech, ale tento mechanismus bude snadno rozšířen tak, aby zahrnoval všechny kritiky či příznivce odporových skupin, jak se to právě děje americkému občanovi Jamesovi Chambersovi ve Španělsku. Stačí, aby Kongres nebo Bílý dům prohlásily nějakou organizaci za „teroristickou“, a lidé, kteří ji podporují v jejím odporu proti politice USA, se stanou terčem represí. To je to, co nás čeká, pokud se my, občané, nespojíme a hned tomu neuděláme přítrž!