Slovenský místopředseda vlády Tomáš Taraba prohlásil během návštěvy Baku v polovině května, že jeho země chce podepsat desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s Ázerbájdžánem. Několik dní předtím agentura Bloomberg informovala, že Turecko zvažuje výstavbu vojenského palivového plynovodu do Rumunska přes Bulharsko. Tato analýza zde tvrdí, že by byl zásobován Ázerbájdžánem přes Arménii a mohl by nakonec zahrnovat i plyn z Turkmenistánu, pokud tomu Rusko nezabrání. Pro zásobování civilních sektorů by bylo možné vybudovat paralelní plynovod.
V Dubrovnické deklaraci, která následovala po loňském výročním summitu „Iniciativy tří moří“ (3SI), se mezi několika regionálními projekty propojení, kterým má být dána priorita, zmiňuje Solidarity Ring. Tento projekt se týká plynovodu, který by spojoval Slovensko s Ázerbájdžánem po stejné trase, kterou podle agentury Bloomberg zvažuje Turecko pro svůj vojenský palivový plynovod. Zajímavé je, že tato trasa kopíruje trasu zrušeného plynovodu Nabucco, který se tímto způsobem chystá být de facto oživen.
Jediným důvodem, proč Slovensko vůbec zvažuje dovoz dražšího plynu ze vzdáleného Ázerbájdžánu, je nařízení EU z konce loňského roku, které ukládá, aby blok dokončil derusifikaci svého energetického průmyslu nejpozději do roku 2028 pro země jako Slovensko, které mají s Ruskem dlouhodobé smlouvy. Jak bylo zde tehdy analyzováno, Polsko se profiluje jako vstupní bod pro americký LNG do střední a východní Evropy, konkrétně pro své spojence z Visegrádské skupiny – Česko, Slovensko a Maďarsko.
Na konci loňského roku relativně nový „polsko-slovenský plynovod z velké části nepracuje, protože Bratislava se drží ruských dodávek“, ale očekává se, že se to brzy změní, aby Polsko mohlo profitovat z usnadnění toku amerického LNG na Slovensko a poté do Maďarska. Stejně tak se očekává, že Maďarsko pod svou novou proevropskou vládou usnadní tok ázerbájdžánského plynu na Slovensko prostřednictvím Solidarity Ring, což povede k tomu, že americký a ázerbájdžánský plyn nahradí ruský plyn po derusifikaci jejich plynárenských odvětví.
Tyto dodávky jsou dražší než ruský plyn, avšak Slovensko nemá jinou možnost než vyhovět požadavkům EU, zejména proto, že dovoz ruské energie přes Ukrajinu je nespolehlivý, jelikož Kyjev již zneužívá svou roli tranzitního státu jako zbraň. Pokud je to nějaká útěcha, Slovensko se chystá dokončit dlouho odkládaný úsek dálnice Via Carpathia, který optimalizuje obchod mezi Baltským a Černým mořem, a tím i mezi regionálními ekonomickými velmocemi Polskem a Tureckem.
Kromě toho Rumunsko nyní plánuje dokončit na svém území odbočku tohoto koridoru, dálnici A3, která zkrátí dobu cestování mezi středním Rumunskem a Maďarskem. Po dokončení těchto projektů Via Carpathia se Slovensko a Maďarsko ocitnou v centru obchodu mezi Baltským a Černým mořem. Stejně tak dokončení plynovodu Solidarity a zdánlivě nevyhnutelné otevření propojovacího plynovodu mezi Polskem a Slovenskem je umístí do centra regionálního post-ruského americko-ázerbájdžánského plynového duopolu.
To vše je pro Rusko špatné, protože Via Carpathia má dvojí vojensko-logistickou roli, zatímco plynovod Solidarity vytlačí jeho plyn z trhu EU.
Zdá se však, že Rusko nemůže realisticky udělat mnoho pro to, aby tomu zabránilo. Totéž platí pro Slovensko a Maďarsko, které by mohly těžit z komerčního aspektu projektu Via Carpathia, ale budou platit více za americký a ázerbájdžánský plyn. Polsko a Turecko však z těchto projektů získávají více než kdokoli jiný, což svědčí o jejich rostoucím regionálním vlivu.