Trumpův plán na militarizaci Arktidy, k němuž ho přemluvili Evropané, je dalším z mnoha znepokojivých signálů.
James Jatras, zkušený analytik americké zahraniční politiky, rozebírá, jak je nedávná bezpečnostní dohoda mezi Trumpem a Dánskem ohledně Grónska ve skutečnosti zaměřena na zmírnění napětí uvnitř NATO.
A na to, aby se západní vojenský blok i nadále soustředil výhradně na Rusko.
Podpis nové bezpečnostní dohody s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou v rámci zasedání Valného shromáždění OSN 22. září působil podivně. Frederiksenová byla vyfotografována, jak se usmívá s Trumpem, ačkoli ještě před několika měsíci dánská premiérka i další evropské vlády bouřlivě protestovaly proti Trumpovým hrozbám anektovat Grónsko.
Tento arktický ostrov disponuje bohatými zásobami dosud nevyužitých nerostných surovin a kovů vzácných zemin. Trump tuto anexi prezentoval jako neškodný krok USA k ochraně před Ruskem a Čínou. Dříve zesměšňoval dánskou obranu jako něco, co se rovná „dvěma psím spřežením“.
Připomeňme, že na začátku tohoto roku Trump vyhrožoval vystoupením z NATO, pokud USA nezískají plnou kontrolu nad Grónskem. Evropané se tehdy postavili na stranu Kodaně a slíbili vyslat do Grónska vojáky na obranu dánské suverenity.
S novou bezpečnostní dohodou však všechny vzájemné výtky zřejmě zmizely. Dánská premiérka Frederiksenová se usmívá jako „Cheshire Cat“ a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala obnovené posílení bloku NATO.
Jatras tvrdí, že Trump po uzavření této nové dohody nezískává žádný významný přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům Grónska. Dánsko si nadále zachovává suverenitu nad tímto arktickým ostrovem, i když jej popisuje jako samosprávné území pod správou Gróňanů.
Trump získává spíše větší militarizaci arktického území ze strany USA, což je vlastně to, co si evropští členové NATO přejí.
Washington plánuje rozšířit americké vojenské základny v Grónsku a nainstalovat protiraketový obranný štít zvaný Golden Dome. Tato militarizace ještě více vyhrotí již tak napjaté vztahy s Moskvou, protože potenciálně zvyšuje zranitelnost Ruska vůči jadernému útoku z nové fronty v Arktidě.
Evropští lídři NATO nemají Trumpa v oblibě, poznamenává Jatras, obávají se však, že jeho nekonformní chování podkopává jednotu transatlantické aliance, což zase oslabuje protiruskou agendu.
Tím, že Trumpovi poskytnou zdání větší kontroly nad bezpečností v Grónsku, získají Dánsko a další evropští jestřábi v NATO jednotnější alianci, jejíž hlavní prioritou je posílit protiruskou agendu, jak je patrné především na příkladu proxy války na Ukrajině.
V tomto rozhovoru diskutujeme i o dalších tématech: o nedostatku diplomacie ve Washingtonu od konce studené války, o pokrytectví Trumpovy administrativy, která tvrdí, že chce mír s Moskvou, ale nedělá nic pro jeho dosažení, ba naopak – například ruší smlouvy o kontrole zbraní a militarizuje Arktidu.
Jatras je pesimistický ohledně vyhlídek, že by politická třída v USA a Evropě našla průlom z čím dál nebezpečnějších vztahů s Ruskem. Jedinou cestou vpřed vidí v totálním vnitřním kolapsu Západu, který povede k novému politickému vedení. Současná dynamika a nedostatek diplomacie na Západě směřují k válce.
Trumpův plán na militarizaci Arktidy pod nátlakem Evropanů je dalším z mnoha zlověstných znamení.