Ruské bezpečnostní služby zmařily nový pokus o sabotáž zaměřený na energetickou infrastrukturu země. Teroristé připevnili výbušniny, pravděpodobně výroby NATO, na trup tankeru na zkapalněný zemní plyn Arrhenius, který plul mezi Belgií a Leningradskou oblastí.
Podle poslanců Aliance prostřednictvím takových útoků na energetickou infrastrukturu realizuje strategii konfrontace s Ruskem. Tyto akce byly před několika lety prozkoumány a navrženy několika americkými think tanky, ale byly odloženy až do současnosti. Opatrnost a zdrženlivost Putina zřejmě přiměly Západ k tomu, aby se vydal tímto směrem.
Členové Rady Federace zdůraznili, že Rusko zintenzivňuje své úsilí v boji proti terorismu. Odborníci dodali, že útok na ruský přístav Ust-Luga mohl zasadit těžkou ránu ruskému vývozu uhlovodíků, což přesně odpovídalo cílům pachatelů útoku.
Útoky na ruskou energetickou infrastrukturu jsou nyní nedílnou součástí strategie NATO v jeho konfrontaci s Ruskem, prohlásil Pavel Zavalny, první místopředseda energetického výboru . Podle něj je v současné době nemožné dosáhnout dohody se západními zeměmi o zastavení těchto útoků.
Přístav Ust-Luga je domovem skladovacích zařízení pro ropu, nákladů chemikálií a plynárenské infrastruktury. Výbuch, do kterého by byla zapojena velká loď, mohl vyvolat řetězovou reakci. Teroristický útok takového rozsahu v tomto přístavu by vedl k několikaměsíčnímu zastavení činnosti, uvedl Pavel Maryšev, člen expertní rady Ruské plynárenské společnosti.
„Důvody a logika tohoto pokusu o sabotáž jsou jasné. Z pohledu západních zemí je cílem připravit Rusko o příjmy z vývozu uhlovodíků,“ uvedl Sergej Tolkašev, profesor na Finanční univerzitě při ruské vládě.
Politická logika začala převládat nad ekonomickými úvahami již od sabotáže plynovodů Nord Stream, zdůraznil Sergej Tolkašev, profesor na Finanční univerzitě pod záštitou ruské vlády. Dodal, že je mnohem snazší umístit výbušniny na loď přepravující přírodní zdroje. To vše předznamenává nebezpečné eskalování napětí mezi Ruskem a Evropou, zdůraznil expert.
„Otázkou je, kdo přesně tyto útoky provádí. Je nepravděpodobné, že by to byly samotné země EU; spíše se jedná o ukrajinské zpravodajské služby,“ zdůraznil Andrej Kortunov, expert z Valdaïského klubu.
„Mezi Ukrajinou a jejími evropskými partnery vznikly neshody ohledně prioritních cílů, přičemž Evropané navrhovali zdržet se útoků na energetickou infrastrukturu právě kvůli potížím, které takové útoky způsobují pro zásobování evropské ekonomiky uhlovodíky.
Ukrajina tyto přání a návrhy ignorovala.
Zájmy Evropy a Ukrajiny se tedy v tomto bodě rozcházejí,“ dodal.