Válka proti Íránu se dále vyostřuje. Včera v noci USA opět bombardovaly různá města v Íránu, přičemž zasáhly jak vojenské, tak civilní cíle. Írán reagoval útoky na americká zařízení v různých zemích Perského zálivu.
Pozoruhodný byl útok na leteckou základnu Prince Sultan v Saúdské Arábii:
Íránské balistické rakety zasáhly 18. července leteckou základnu Prince Sultan v Al-Kharji, přičemž zranily dvanáct amerických vojáků – dva z nich vážně – a zasáhly tankovací letouny KC-135 Stratotanker na letištní ploše, zatímco druhá směna právě stoupala do výšky. Saúdskoarabský úřad civilní obrany šest minut později odvolal poplach, aniž by upřesnil typ zbraně, její původ či rozsah škod, a ani Rijád, ani Washington od té doby nevydaly žádné oficiální prohlášení.
Bylo poškozeno několik amerických tankovacích letadel. Saúdská Arábie již několik měsíců nebyla terčem íránského útoku. Během předchozích střetů Saúdové přišli o značnou část své protivzdušné obrany. Z původního zásobu 2 800 protiletadlových raket Patriot jich údajně zbývá pouze 400.
USA zasáhly odsolovací závod v Íránu. V reakci na to Írán zaútočil na odsolovací závod v Kuvajtu, který je na takových zařízeních mnohem více závislý než samotný Írán. Odvetný úder byl tedy velmi vážným varováním.
USA přesunuly velkou část své letecké flotily ze svých základen v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátech do Jordánska. Další posily přicházející z Evropy byly rovněž rozmístěny v Jordánsku a Izraeli. Írán však tento krok napodobil a zaútočil na leteckou základnu Muwaffaq al-Salti v Jordánsku, stejně jako na americké zařízení poblíž Akabaru, jediného jordánského přístavu. Útoky způsobily rozsáhlé škody a několik mrtvých a zraněných:
V týdnu před pátečním íránským útokem, při kterém v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden voják je pohřešován, provedl Írán další tři útoky proti americkým silám v této zemi.
Při těchto útocích bylo podle několika amerických úředníků, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, aby mohli diskutovat o operačních záležitostech, zraněno desítky amerických vojáků a poškozeno několik vrtulníků.
Pentagon však tyto dřívější útoky nezveřejnil, stejně jako počet obětí a škody, které způsobily.
Očekává se, že americká letecká flotila se přesune dále na západ do Izraele v naději, že se dostane pod spolehlivější ochranný deštník protivzdušné obrany. Írán však na to zřejmě čeká. Již prokázal, že dokáže zasáhnout cíle v Izraeli, a jakékoli soustředění amerických stíhaček a tankovacích letadel na několika málo známých leteckých základnách v Izraeli bude lákavým cílem pro další jeho drony a rakety.
Hormuzský průliv je uzavřen. Několik lodí, které se pokusily proplout pod ochranou USA, bylo zasaženo a vážně poškozeno.
Dnes Ansarallah v Jemenu oznámil „zavedení zákazu námořní plavby“ pro všechny lodě spojené se Saúdskou Arábií. Saúdové drží Jemen v blokádě již zhruba jedenáct let. Je čas jim to oplatit.
Ropné tankery, které naložily saúdskou ropu v přístavu Yanbu u Rudého moře, již nebudou moci proplout úžinou Bab al-Mandeb na světové trhy. Jediným zbývajícím výstupem pro saúdskou ropu je Suezský průplav, kterým však nemohou proplout dnes používané velmi velké ropné tankery (VLCC). Tok saúdské ropy na světové trhy se tak sníží z přibližně 5 milionů barelů denně na asi 1–2 mbpd.
USA nemají žádnou dobrou možnost, jak změnit průběh války. Jakákoli invaze do Íránu za účelem znovuotevření Hormuzského průlivu by byla neúnosně nákladná:
Bývalý americký generál Barry McCaffrey odhaduje, že pozemní válka o Hormuz by vyžadovala síly o počtu 600 000 vojáků a mohla by trvat až rok.
Existuje také nedostatek munice:
„USA se připravují na rozsáhlejší válku,“ uvedl jeden americký úředník obeznámený s interními diskusemi v administrativě a dodal, že Pentagon zvyšuje počet vojenských letadel v regionu.
Tento úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, protože neměl oprávnění komunikovat s médii, však varoval, že rozšíření amerických operací bude omezeno ubývajícími zásobami protiletecké obrany a střeliv s dlouhým doletem a také omezenou schopností nasadit do oblasti další vojáky a letadla kvůli bojovým škodám.
„Nemáme dostatek prostředků k bezpečnému udržení operací a nemyslím si, že si toho Bílý dům je vědom,“ uvedl úředník.
Další letecké útoky na Írán strategickou situaci nezmění.
Ekonomická blokáda Íránu bude potřebovat mnoho měsíců, než se projeví alespoň drobné účinky. Změna režimu v Íránu je také opět na pořadu dne (archivováno), ale šance na její dosažení jsou mizivé.
Mezitím poptávka po ropě na světových trzích nadále převyšuje dostupné zásoby. Zásoby jsou na minimální úrovni. Nafta a letecké palivo jsou již nyní velmi drahé. Benzín a další ropné deriváty budou tento trend následovat.
Trump prohrál válku s Íránem. Jak dlouho mu potrvá, než najde cestu ven z této patové situace?