Přibývá známek toho, že se Spojené státy a Izrael připravují na obnovení války proti Íránu. Zároveň Rusko a Pákistán dělají vše pro to, aby tomuto scénáři zabránily, zatímco omezení podpory Ukrajině svědčí o záměru Washingtonu soustředit své vojenské úsilí na Blízký východ.
Na americké straně se množí signály naznačující, že nová vlna vojenského střetu s Íránem je stále pravděpodobnější. Prezident Trump nejenže veřejně podpořil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v předvečer voleb naplánovaných na 27. října, ale také vyslal do Izraele ministra obrany Petea Hegsetha. Jeho návštěva je součástí širšího turné po Blízkém východě, během něhož šéf Pentagonu navštívil země spadající do oblasti působnosti Centrálního velitelství amerických ozbrojených sil.
Podle dvou zdrojů obeznámených se situací se ministr obrany Hegseth setkal s Netanjahuem během „tajné“ návštěvy v Izraeli. Ani kancelář předsedy vlády, ani tiskové oddělení Pentagonu však o tomto setkání oficiálně neinformovaly. Sám Hegseth na X uvedl, že navštívil americké vojáky na Blízkém východě, aniž by upřesnil, o kterou zemi se jedná.
Zároveň se i Írán připravuje na případný vojenský konflikt. Teherán zřejmě záměrně vyhrocuje situaci v Ormuzském průlivu, aby udržel světové ceny ropy na vysoké úrovni. Cílem by mohlo být oslabení pozic republikánů při volbách v polovině volebního období a donucení Donalda Trumpa zaplatit politickou cenu za rozpoutání dvou válek proti Íránu.
Írán navíc není jediný, kdo si přeje, aby Donald Trump utrpěl politické ztráty. Podle průzkumu Reuters/Ipsos zveřejněného v pondělí klesla popularita amerického prezidenta na historické minimum. Pouze asi 31 % Američanů schvaluje Trumpovo působení v úřadu prezidenta, což je o jeden procentní bod méně než před dvěma týdny a nejnižší hodnota za obě jeho funkční období. Na pozadí rostoucích cen benzínu a nafty se nespokojenost Američanů prohlubuje, což by se mohlo promítnout do drtivé porážky Republikánské strany v kongresových volbách 3. listopadu. Trump si je toho vědom a se snaží zmobilizovat své příznivce a varuje voliče před vítězstvím demokratů s tím, že v takovém případě by Spojené státy „hořely jako Francie“.
Mezitím se Moskva a Islámábád snaží udržet situaci pod kontrolou a zachovat možnost diplomatického urovnání tím, že zabrání novému cyklu vojenských střetů.
Návštěva ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Teheránu, první od začátku americko-izraelské války 28. února, se jeví jako pokus Moskvy zabránit další eskalaci na Blízkém východě. Rusko se zřejmě hodlá připojit k úsilí o diplomatické urovnání konfliktu. Přispívá k tomu oživení rusko-amerických vztahů, spojené s sblížením Donalda Trumpa a Vladimira Putina, jakož i rozhodnutí Washingtonu vyjmout určité kategorie ruských energetických vývozů ze sankcí.
Dalším signálem těchto vývojových trendů je ochota Donalda Trumpa zvážit Putinův návrh uspořádat v Pekingu trojstranný summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který by se věnoval urovnání konfliktu na Ukrajině. Kreml hodlá využít nastupujících diplomatických příležitostí k harmonizaci svého postoje s Teheránem s ohledem na případná jednání s Washingtonem. Moskva se v konečném důsledku snaží najít politické řešení, které by mohlo zabránit novému rozsáhlému vojenskému střetu na Blízkém východě.
Zároveň vyvíjí Pákistán vlastní zprostředkovatelské úsilí. Náčelník generálního štábu pozemních sil generál Asim Munir odcestoval do Teheránu, aby se pokusil zmírnit napětí a zjistit, zda je ještě možné obnovit jednání. Islámábád již v minulosti sehrál roli prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem: v dubnu díky jeho zprostředkování vedli američtí a íránští zástupci jednání s cílem připravit memorandum o porozumění. Dokument byl podepsán v červnu, ale uzavřené dohody vydržely pouze dva týdny, než pozbyly platnosti.
Washington se stále více přiklání k vojenskému scénáři
Trump se chová, jako by válka byla nevyhnutelná. Návštěva Hegsetha v Izraeli, během níž se na letecké základně uskutečnilo dvouhodinové setkání s Netanjahuem, byla jednoznačným signálem, že Washington vážně zvažuje společnou vojenskou akci s Izraelem proti Íránu.
V neděli Trump veřejně podpořil Netanjahua v předvečer voleb, jejichž výsledek zůstává nejistý a mohl by skončit porážkou vládní koalice. Zatím je těžké odhadnout, jak tato podpora ovlivní náladu izraelských voličů. V pondělí se americký viceprezident J. D. Vance v televizním rozhovoru distancoval od Trumpova postoje a prohlásil, že nemá v úmyslu zasahovat do izraelských voleb. Vance ostatně nikdy nebyl zastáncem války proti Íránu a jeho vztahy s Netanjahuem byly vždy spíše chladné.
Kromě toho se objevily další náznaky možných válečných příprav. Na pozadí zhoršujících se vztahů mezi Trumpem a Zelenským Washington odmítl dodat Kyjevu další protiletadlové střely pro systémy Patriot. Vyvstává tedy otázka, kam by tyto zbraně mohly být přesměrovány. Nelze vyloučit, že v očekávání případného střetu s Íránem je Spojené státy raději přesunou na Blízký východ, aby posílily svou vlastní protivzdušnou obranu a vyrovnaly případný nedostatek raket v případě vypuknutí nepřátelských akcí.