Mladší lidé se v Česku stále častěji objevují mezi onkologickými pacienty. Odborníci dlouhodobě varují před tím, že počty záchytů rostou a to zřejmě z celé řady příčin, které se týkají i dalších věkových skupin. V některých případech to už budí reakci, od letošního roku například mohou na screening rakoviny tlustého střeva lidé už od 45 let. S postupem v mladších ročnících tomu není jinak ani u rakoviny prsu. Záchyty dlouhodobě rostou a odborníci varují, že ačkoliv ve statistikách stále dominují starší ročníky, obezřetnost je na místě. U mladších pacientů mohou být nádory agresivnější a k jejich odhalení zároveň dochází často později, což je značně nepříznivá kombinace.
Na zvyšování záchytů rakoviny u mladších ročníků poukazují i data Národního onkologického registru, k nárůstu dochází kontinuálně za poslední dvě dekády, zároveň však v poměru dochází ke snižování mortality. Odborníci v Česku největšího onkologického centra, Masarykova onkologického ústavu, už v roce 2024 varovali před tím, že postupně narůstá výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých, přibližně o 1 % ročně.
Tehdy uvedli, že diagnostikováno či léčeno je v ústavu ročně přibližně 400 pacientů ve věkové skupině 15 až 39 let, a dalších zhruba 800 pacientů ve věku 31 až 39 let. Podobná čísla přitom přetrvávala i v minulém roce, jak deníku Echo24 potvrdila mluvčí ústavu Klára Jirkovská.
Jednou z diagnóz, u které se objevuje rostoucí záchyt nových případů i u mladších lidí, je rakovina prsu. „U mladších žen v Česku je patrný růst počtu nových diagnóz, i když naprostá většina případů stále připadá na vyšší věkové skupiny. Obecně platí, že incidence karcinomu prsu, tj. počet nově diagnostikovaných pacientek, narůstá. S tím je spojena i vyšší incidence onemocnění u mladších pacientek. Současně ale platí, že průměrný věk při stanovení diagnózy zůstává kolem 63–65 let,“ uvedl pro deník Echo24 vedoucí mamární komise v Masarykově onkologickém ústavu Miloš Holánek.